HadjMoussová, Z. Doplňující text ze sociální psychologie
2. Sociální percepce
2.1. Utváření a působení prvního dojmu
První dojem - integrace dostupných informací o neznámém člověku do koherentního celku. Vzniká za situace, kdy máme velmi málo informací o vnímaném protějšku a přesto jsme nuceni nějak se k němu chovat. Při utváření prvního dojmu působí tzv. efekt primárnosti – podněty, které jsou prezentovány pokusné osobě dříve, ovlivňují vnímání a interpretaci následujících podnětů. První podaná informace má při formování názoru větší vliv než informace následující. Z toho vyplývá i působení prvního dojmu v následujícím kontaktu s daným člověkem.
Dostupné informace (výběr):
- smyslová data (oblečení, tón hlasu, pachy…)
- prostředí, ve kterém k interakci dochází (knihovna, hospoda, kancelář…)
- jakákoliv předběžná informace (rodiče uchazeče o práci jsou vysokoškoláci)
- role, ve které se s jedincem setkáváme (lékař, prodavačka), naše vlastní role a profese
- příslušnost jedince ke skupině, vůči níž máme vyhraněný postoj (předsudky)
- naše osobní preference
Určité znaky vnímaného člověka jsou významnější než jiné, i když ve skutečnosti nemají výpověďní hodnotu, pokud jde o vnitřní charakteristiky. Patří sem např. fyzická přitažlivost, způsob oblečení a držení těla vnímaného člověka, v některých případech i jeho věk a pohlaví.
Působení prvního dojmu: následné informace o tomtéž člověku interpretujeme podle počátečního dojmu. Vytvořený dojem tak ovlivňuje interpretaci dalších informací. Rovněž chování k vnímanému člověku je ovlivněno prvním dojmem, druhý účastník interakce své chování přizpůsobuje. Tím se první dojem posiluje a potvrzuje. Působení prvního dojmu zpravidla přetrvává asi 1/2 roku.
Proces formování prvního dojmu probíhá automaticky a ve velké míře mimo vědomí vnímajícího, z toho důvodu je obtížné jeho průběh regulovat či kontrolovat. Je proto nutné uvědomovat si, co na nás působí a snažit se reflektovat vlastní pocity a představu, kterou si o druhém člověku vytváříme. Pokud se bude jednat o náhodné setkání, které nebude mít další pokračování, ovlivní první dojem pouze aktuální chování. Pokud však jde o rozhodnutí v důležité situaci (přijímání nového zaměstnance), je třeba pečlivě rozvažovat, co nás při vytváření prvního dojmu ovlivňuje.
Na výběr smyslových a dalších dat při formování prvního dojmu působí účel, pro který se s druhým člověkem setkáváme. Účel setkání zaměřuje pozornost vnímajícího na znaky, které jsou pro něj významné.
Např. při přijímacím pohovoru s uchazečem o zaměstnání si všímáme znaků, které podle nás svědčí o vhodnosti uchazeče pro danou pozici. Existuje řada agentur, které uchazeče o zaměstnání připravují na tento důležitý pohovor a učí je, kterých znakům a způsobům chování je třeba věnovat pozornost. Podobným způsobem by se měl připravit i přijímající manažer, aby se nenechal svést vnějšími znaky. Je užitečné pro takové případy mít zcela jasnou představu, co od budoucího zaměstnance skutečně očekáváme.