3. SOCIÁLNÍ A INTERPERSONÁLNÍ PERCEPCE

3.2. Interpersonální percepce

Interpersonální percepce se vztahuje již přímo na vnímání člověka člověkem.

Úsudek o určité sociální situaci či o druhých lidech (například úsudek o uchazečce o zaměstnání, která se přihlásí na konkurz v našem podniku) si tvoříme pouze z části na základě podnětů z dané sociální situace. Na zpracování sociálních informací se podílejí i tyto vlivy:

  • Naše dosavadní sociální znalosti a zkušenosti, jejichž prostřednictvím situaci hodnotíme (např. že příliš mladí lidé se pro vůdčí pozici často z důvodu nedostatku pracovních zkušeností nehodí)
  • Efekt selekce - naše vnímání je ovlivněno omezenou kapacitou zpracovávat informace (setká-li se večer na oslavě 20 přátel, pravděpodobně nebude nikdo schopen zaregistrovat veškeré dění tohoto večera, například všechna témata, která si mezi sebou všichni zúčastnění sdělili. Někteří se zde bavili v menších skupinkách, apod.). Chybějící detaily určité skutečnosti si často neuvědomovaně domýšlíme na základě různých předchozích poznatků a zkušeností.
  • Poznávací procesy se liší také podle toho, nakolik jsou zautomatizované a ovladatelné. Například představa lékařů jakožto mužů a ostatního zdravotnického personálu jako žen.

I když lidé mají dostatek informací, nebývají často motivováni k tomu, aby situaci důkladně zvážili. Platí, že čím méně jsou motivováni, tím více opomíjejí nové informace a situaci pak hodnotí především pomocí dříve získaných znalostí. A naopak - pokud nové informaci věnují dostatek pozornosti, je větší šance, že nová informace změní jejich dosavadní představy.

Roli hraje také emocionalita percipujícího: Existuje tendence projikovat vlastní emocionální rozpoložení do objektu, který vnímáme (je-li nám někdo nesympatický, obvykle předpokládáme, že i my jsme mu nesympatičtí, v pesimistickém naladění posuzujeme druhé hůře a s větší nedůvěrou než v dobré náladě, apod.). V dobré náladě lépe zpracováváme pozitivní informace, uvažujeme tvořivěji, jsme vůči druhým vstřícnější a vnímáme je jako vstřícnější. V náladě špatné si lépe zapamatováváme negativní informace. Nové informace však ve špatné náladě celkově lépe - důkladněji a přesněji zpracováváme.

V interpersonální percepci hrají roli také další determinanty, například věk, pohlaví a osobnost vnímajícího (například jeho intelekt či sociabilita).

Zpracování informací na základě percipovaného materiálu i našich předchozích zkušeností, emocí, motivů a stereotypů se nazývá apercepce.