Základy obecné psychologie - doplňující studijní materiál
10. Inteligence
Inteligence je komplexní schopnost, která se projevuje způsobem uvažování, schopností účinného učení a z toho vyplývající úrovní adaptace.
Součástí inteligence je tedy:
- Účinný způsob uvažování, tj. zpracování informací, který se projevuje mírou porozumění jejich podstatným znakům a souvislostem, či adekvátností řešení problémů.
- Schopnost učení, jejímž výsledkem je osvojení účelnějšího řešení různých situací i efektivnější uvažování, jde i o schopnost využívat získané zkušenosti a dokázat se z nich poučit. Učení souvisí s myšlením, protože člověk se naučí mnohem víc, pokud problém chápe a rozumí jeho podstatě.
- Schopnost správně odhadnout možnosti vlastního uvažování, tyto kompetence účelně použít a zároveň si uvědomovat i jejich omezení. Vědět na co stačím a na co už ne.
- Schopnost adaptace na různé požadavky. Na základě poznání a pochopení pravidel, která v určitém prostředí platí, se mu člověk dokáže lépe přizpůsobit a reagovat účelněji. Lidé např. pochopí, jak by se měli chovat, aby si nevytvářeli zbytečné konflikty, jak si nejlépe zorganizovat práci atd.
Lidé se z hlediska své inteligence více či méně liší. Rozumové schopnosti jsou v populaci rozloženy tak, že nejvíce lidí je v pásmu průměru, zatímco krajní hodnoty, nadprůměr i podprůměr, jsou méně časté. Inteligenci lze měřit prostřednictvím výkonu, resp. způsobu reagování na určitou, přesně vymezenou situaci, i když takové hodnocení je spíš mírou způsobu využití těchto schopností. (Srovnání výkonů dosažených za různých okolností by žádnou informační hodnotu nemělo, protože by je zkresloval fakt odlišných podmínek.)
Inteligenci lze posuzovat z různých hledisek. Inteligence se skládá z řady dílčích, vzájemně propojených funkcí, které většinou nedosahují stejné úrovně. Je komplexem zahrnujícím jak obecné dispozice, tak specifičtější schopnosti. Celkovou úroveň inteligence lze chápat jako univerzální základ na němž závisí zvládnutí různých životních situací: úspěšnost ve škole, v zaměstnání, ale i v běžném životě.
Obecná inteligence je soubor poznávacích schopností, které lze využívat za jakýchkoli okolností, při řešení jakýchkoli problémů.
Obecný základ je nejvýznamnější složkou inteligence právě proto, že není specifickou schopností a projeví se ve všem, co člověk dělá. Lidé, kteří mají dobrou obecnou inteligenci rychle a správně chápou podstatu čehokoli, bez ohledu na situaci najdou snáze řešení, snadněji se učí a dovedou své znalosti a zkušenosti i lépe využívat. Lidé, kteří mají nižší obecnou inteligenci, to nedovedou, a proto jsou více odkázáni na mechanické zapamatování a přebírání názorů jiných lidí.
Další členění intelektových funkcí může vycházet z míry jejich závislosti na vrozených předpokladech či na získané zkušenosti, tj. na vzdělání. Existují lidé, kteří měli šanci svoje předpoklady maximálně využít, ale je dost i těch, kteří ji neměli, a proto se leccos nenaučili. Vzhledem k tomu je užitečné u každého člověka rozlišovat úroveň schopností, které ve větší míře závisí na dispozičně daných předpokladech, a schopností a dovedností, které jsou převážně naučené.
- Komplex naučených poznatků a postupů je souhrnně označován jako krystalická inteligence. Jde o úroveň znalostí, naučených strategií uvažování a řešení problémů. Tyto schopnosti a dovednosti jsou ve značné míře závislé na vzdělání.
- Dispozičně daná základní schopnost, která na vzdělání příliš nezávisí, se uplatňuje především ve zcela nových situacích a při řešení nových problémů. Projevuje se pružností uvažování, schopností získávat a využívat potřebné poznatky a zobecňovat dosažené závěry. Tato schopnost je označována jako fluidní, resp. tekutá inteligence, protože se může projevit v čemkoli a vykrystalizovat do různých specifičtějších kompetencí.