Základy obecné psychologie - doplňující studijní materiál
4. Vlivy prostředí jako činitelé vzniku a vývoje psychických jevů
Člověk žije v určitém prostředí a toto prostředí specifickým způsobem ovlivňuje rozvoj jeho psychických vlastností.
Kvalita a množství získaných zkušeností má pro rozvoj psychických vlastností i pro navození psychických reakcí značný význam. Získané zkušenosti i aktuálně působící podněty mohou modifikovat způsob prožívání, množství a kvalitu znalostí, projeví se rozvojem různých schopností a dovedností, změnou potřeb, navozením různých motivů apod. Zkušenost, resp. učení, může ovlivňovat lidskou psychiku různým způsobem, pozitivním i negativním. Díky ní se mohou např. rozvíjet různé schopnosti, ale zároveň se může posilovat úzkostnost.
Pro rozvoj psychických vlastností je důležité sociální prostředí, které rozvíjí všechny psychické funkce, modifikuje a rozvíjí psychické potřeby. Podněty tohoto druhu přispívají k rozvoji specificky lidských projevů, jako je schopnost verbální komunikace, regulace vlastního chování podle platných sociálních norem apod. Proces rozvoje takových zkušeností je označován jako socializace. Je pro něj typické, že se odehrává v sociálním kontextu, v rámci interakce s jinými lidmi, kteří dítěti takovou zkušenost zprostředkují.
Nejvýznamnější sociální skupinou zásadním způsobem ovlivňující rozvoj psychiky, je rodina.
Rodinné prostředí určuje, jaké schopnosti a dovednosti budou ceněny a naopak, co je považováno za zbytečné či dokonce nežádoucí. Odráží se zde hodnotový systém rodiny i celková úroveň obou rodičů, resp. všech dospělých členů rodiny, a její celkový kontext. Rodinné prostředí posiluje rozvoj těch kompetencí, které považuje za důležité a cíleně nerozvíjí ty, které zde významné nejsou. Rodina je nejdůležitější i proto, že je primárním prostředím, které vytváří základy psychiky a ovlivní tak pohled na svět, způsob interpretace různých podnětů, přístup k jejich poznávání i další očekávání, vztahy k lidem atd.
Rodinné prostředí nepůsobí stejně na všechny děti, které zde vyrůstají. Sourozenci sice žijí v tomtéž prostředí, ale vzhledem k jejich odlišnostem, např. pohlaví, věku, době, kdy se narodili, projevům jejich vrozených dispozic atd., se k nim rodiče mohou chovat odlišně. Rozdílnost svého chování si často vůbec neuvědomují. Obvykle nemají ke všem svým potomkům stejná očekávání, a ani se jim ve stejné míře a stejným způsobem nevěnují. V důsledku toho se mohou někteří sourozenci lišit ve větší míře než bychom si mohli vysvětlit jejich genetickými dispozicemi. Může se např. stát, že se rodiče budou intenzivně věnovat prvorozenému, který je úspěšný a sebejistý a na mladší dítě už jim nezbývá tolik času a ani od něj tolik neočekávají.
Významnou společenskou institucí, která rozvíjí nejenom schopnosti a dovednosti, ale i mnohé psychické vlastnosti je škola. Je to první instituce, kde je dítě vystaveno tlaku určitých požadavků, hodnoceno za jejich plnění a srovnáváno s ostatními spolužáky. Zkušenost, jakou si dítě ze školy přináší, je pro jeho další život velmi důležitá, protože si zde ověří, jaké jsou jeho schopnosti, zda se na ně může spolehnout a do jaké míry budou oceněny. Míra osobní úspěšnosti ovlivní jeho další směřování a tím i styl života v dospělosti. Z tohoto hlediska je důležitá profesní volba na konci základní školy, která může být s ohledem na předpoklady daného jedince vhodná a může přispět k jejich dalšímu rozvoji, ale vždycky tomu tak být nemusí.
Bezvýznamné nejsou ani další společenské vlivy, které jsou prezentovány různými vrstevníky. Lidé se musí umět mezi nimi prosadit, ale musí se naučit i spolupracovat, brát na ně ohled, a když je to třeba, tak projevit solidaritu a pomoci. Asertivita, tj. schopnost se prosadit, i altruismus, tj. schopnost pomáhat, se rozvíjejí především ve společnosti vrstevníků (i když je pro rozvoj těchto vlastností samozřejmě důležitá i předchozí výchova v rodině). Pozice, kterou člověk v průběhu svého dětství a mládí získá ve vrstevnické skupině, ovlivňuje rozvoj různých schopností a osobnostních vlastností jako je např. schopnost sebeovládání, tendence podřizovat se jiným či se je snažit ovládat, preference určitého způsobu obrany (sklon bojovat nebo raději ustoupit) apod.
Bezvýznamné nejsou ani vlivy, které na člověka působí v dospělosti. I když je v této době již hotovou osobností, lidé s nimiž žije jej mohou v mnoha směrech ovlivňovat i nadále. Volba partnera či profese vychází z osobních preferencí daných vlastnostmi a zkušenostmi daného jedince, ale tito lidé či okolnosti na něj budou zpětně působit. Mohou ovlivňovat jeho psychické vlastnosti a projevy chování žádoucím i nežádoucím způsobem.