ÚŘADY PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE
Zaměření na pasivní politiku zaměstnanosti





1. Úvod

V rámci semestrální práce z předmětu „Veřejná správa“ vypracovávám téma Úřady práce v ČR a zaměřuji se konkrétněji na pasivní politiku úřadů práce.

Semestrální práci rozděluji do několika částí, v první části se zaměřuji na obecný popis úřadů práce v České republice, zaměstnanosti v EU i v České republice a nakonec analyzuji problematiku pasivní politiky.

V dnešní době světová ekonomická krize zasáhla všechna odvětví, národní hospodářství ale také jednotlivce. Spousta firem zbankrotovala nebo musela propouštět velké množství zaměstnanců. Zvýšila se tak na jedné straně nezaměstnanost a na druhé straně se zvýšily podpory v nezaměstnanosti, které jsou součástí pasivní politiky. Pasivní politiku v České republice provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.

2. Úřady práce

Úřady práce v České republice jsou státní instituce, které patří pod správu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Mezi činnosti úřadů práce patří evidence uchazečů o práci, evidence volných pracovních míst, poskytují informace o trhu práce na území České republiky i na území Evropské unie, poskytují poradenské služby ohledně rekvalifikací, zdravotně postiženým osobám i zaměstnavatelům či udělují pracovní povolení cizincům pracujícím na území České republiky. Jednotlivé pobočky úřadů práce jsou rozmístěny po celé České republice  a správní obvody jsou shodné s územními obvody okresů. Celkem je v České republice kolem 166 úřadů práce. Úřady práce vyplácí podpory v nezaměstnanosti a pokud se člověk přihlásí do osmi dnů ode dne ztráty zaměstnaní, bude za něho úřad práce platit také zdravotní a sociální pojištění.

3. Nezaměstnanost

Nezaměstnaný je člověk, který je schopen pracovat, ale nemůže najít placené zaměstnání. Jde o sobu starší 15 let, která aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. Nezaměstnanost může být frikční, dobrovolná či nedobrovolná, sezónní, strukturální nebo cyklická.

Míra nezaměstnanosti v České republice vzrostla v únoru letošního roku na 9,9%. Úřady práce evidovaly 583 135 uchazečů o zaměstnání, což je o 8 909 uchazečů více než v lednu 2010. V eurozóně je nezaměstnanost  9,9 % a v Evropské unii  9,5 %. Největší nezaměstnanost hlásí Lotyšsko a naopak nejnižší nezaměstnanost je v Nizozemsko. Podle analýz by se nezaměstnanost mohla do poloviny letošního roku vyšplhat až na 11 %.

Úřady práce v současné době evidují 32 100 volných míst, což znamená, že na jedno pracovní místo připadá 18 zájemců. Nejvíce nezaměstnaných je mezi absolventy, nejčastěji se propouští  v oborech jako je stavebnictví či průmyslová výroba a kvůli tomu míra nezaměstnanosti  mužů vzrostla na 9,05 %. Nezaměstnanost žen zůstala stejná 10,6%. V České republice je nejvyšší nezaměstnanost v severozápadních Čechách a na severní Moravě. Naopak nejlepší situace je v Praze.


4. Státní politika zaměstnanosti

Státní politika zaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti a státní správu této problematiky vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Hlavní cílem státní politiky zaměstnanosti je nastolení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, efektivním využívání pracovních sil a zabezpečením práva občanů na zaměstnání.

Státní politiku zaměstnanosti rozlišujeme na aktivní a pasivní politiku. Aktivní politika zaměstnanosti podporuje zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům ale také zaměstnancům pomocí následujících nástrojů – rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování či příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Tyto nástroje by měly vést k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu a práce. Je financována z prostředků, které jsou účelově vynaloženy na politiku zaměstnanosti.

              Pasivní politika          Aktivní politika
2008      84 664 714,50        22 794 656,19
2009      244 293 477,85      55 515 814,30
Tab. č. 1: Srovnání vynaložených finančních prostředků na pasivní a aktivní politiku
                zaměstnanosti v letech 2008 a 2009

              Čerpání finančních prostředků na pasivní politiku
2009    244 293 477,85
2008    84 664 714,50
Tab. č. 2: Srovnání vyplacených finančních prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti v 
                letech 2008 a 2009


Z tabulek je zřejmé, že v důsledku světové finanční krize, muselo být vyplaceno až třikrát tolik finančních prostředků na podpory v nezaměstnanosti než v roce 2008. Na druhou stranu finanční prostředky vynaložené na aktivní politiku v roce 2009 se zvýšily oproti roku 2008 ale ne v tak velkém poměru jako i pasivní politiky.

4.1 Pasivní politika

Pasivní politika zaměstnanosti zahrnuje podpory v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci, poštovné, zdravotní prohlídky uchazečů o zaměstnání k vhodnosti zaměstnání nebo před nástupem do rekvalifikace. Cílem pasivní politiky je zprostředkování zaměstnání uchazečům a jejich hmotné zajištění. Pomocí pasivní politiky vláda zmírňuje dopady nezaměstnanosti podporami v nezaměstnanosti.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá každý. Člověk musí splnit následující podmínky. První podmínkou je vykonávat v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost alespoň 12 měsíců, ze které je odváděno důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Druhou podmínkou je podání žádosti o podporu  příslušný úřad práce, kde je člověk veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Poslední podmínkou je, že ke dni přiznání podpory nesmí člověk pobírat starobní nebo plný invalidní důchod.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí se vyplácí maximálně 5 měsíců, je-li zaměstnanci do 50 let, 8 měsíců do věku 55 let nebo 11 měsíců,  je-li zaměstnanec starší 55 let.  Podpora činí první dva měsíce 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání. Další dva měsíce je to 50 % a po zbývající dobu, kdy je člověk nezaměstnaný, je to 45%.

Právní úpravy podpory v nezaměstnanosti je obsažena v zákoně o zaměstnanosti. Maximální výše podpory byla 12 250 Kč v roce 2008, 13 307 Kč v roce 2009 a 13 280 Kč v roce 2010. Je vidět nepatrné snížení podpory a to nejspíše v důsledku ekonomické krize. V důsledku ekonomické krize, na kterou reagoval ministr financí Eduard Janota úsporným balíčkem se také zrušilo, že nezaměstnaní lidé mohli pobírat v prvních dvou měsících nezaměstnanosti 80 % předchozí čisté mzdy, nyní je to již zmíněných 65%. Vláda tak v roce 2010 ušetří 2,7 miliardy korun.

V rámci ekonomické krize se stát snaží také podporovat rekvalifikační programy, které mají možnost zaměstnavatelům posílat své zaměstnance na přeškolování  a nemusí je pak propouštět. Úřady práce měly v loňském roce na tyto dotace 448 milionů korun.

Výdaje na podpory v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu loni přesáhly 15,08  miliard korun, což je jednou tolik než v roce 2008. V roce 2008 bylo na podpory vyplaceno 7,11 miliard korun. Letos se má suma na vyplacené podpory zvýšit o dalších 1,5 miliardy korun. 



5. Závěr

V textu v celé semestrální práce se mnohokrát vyskytuje pojem finanční krize, která postihla všechny ekonomiky i odvětví. Mnoho lidí tak nedobrovolně přišlo o práci a zvýšil se tím i objem vyplacených podpor v nezaměstnanosti. A to i přesto, že maximálně výše podpory musela nepatrně od roku 2008 klesnout.

Vyplácení podpor v nezaměstnanosti neboli pasivní politika zaměstnanosti je prováděna prostřednictvím úřadů práce, které také sledují situaci na trhu práce a evidují jednotlivé uchazeče o zaměstnání.  Jak se nadále bude vyvíjet výše podpory v nezaměstnanosti také záleží na výsledku květnových voleb do poslanecké sněmovny.

Nezaměstnanost by  i v letošním roce 2010 měla dále stoupat. Pak by se vše mohlo obrátit k lepšímu. I když v důsledku obrovského deficitu státního rozpočtu nemůžeme očekávat, že by se podpory nějak rapidně zvýšily. Můžeme jen doufat, že se zvýší počet pracovních míst, tím pádem klesne nezaměstnanost a nebude tak potřeba vyplácet takové objemy finančních prostředků na podpory v nezaměstnanosti. 


ZDROJE:

 http://ekonomika.ihned.cz/ekonomicka-krize/c1-40811920-nezamestnanost-v-eurozone-se-stale-drzi-na-rekordnich-9-9-procentech

 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/statni-politika-zamestnanosti/1000502/19877/

 http://www.epravo.cz/top/clanky/zakladni-aspekty-verejne-spravy-na-useku-zamestnanosti-cast-1-zakladni-pojmy-a-pravni-uprava-24832.html

 http://portal.mpsv.cz/sz/local/cl_info/info106-99/cerpani_financi

 hospodářské noviny

 časopis Ekonom

Modifié le: Monday 27 January 2014, 11:57