Úřad průmyslového vlastnictví
Conditions d’achèvement
ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ
1. Úvod
Úřad průmyslového vlastnictví se řadí mezi ústřední orgány státní správy České republiky zabývající se ochranou duševního vlastnictví, tj. průmyslového vlastnictví a autorských práv. Původ tohoto správního orgánu se datuje na konec 19. století, kdy se začaly zakládat tzv. patentové úřady, jejichž hlavním úkolem bylo zajištění výstupů (jednalo se především o finanční výtěžek či následné použití) získaných z duševní činnosti vynálezců/původců a tím jejich ochrany před možným zneužíváním. Vlastnické právo žadateli vzniká ve chvíli udělení výroku Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž následně nabytí tohoto práva zanese do rejstříku Úřadu, který je veřejně přístupný.
1.1 Sídlo
Úřad průmyslového vlastnictví dnes sídlí v Praze na adrese Antonína Čermáka 2a,
160 68, Praha 6 – Bubeneč.
Jeho dostupnost je každodenní. Úřední hodiny jsou vyhlášeny každý všední den od 8 hodin ráno; v pondělí a středu do 17 hod, v úterý a čtvrtek do 16 hod. V pátek je otevřeno pouze do 14:30.
2. Historie
V roce 1919 byl na základě zákona č. 305/1919 Sb. založen Patentní úřad. Společně s ním byl ustanoven a uveden v provoz i Patentní soud, jenž měl za úkol řešit spory týkající se nároků na duševní vlastnictví či autorských práv. Až do roku 1950 však probíhala jednotlivá řízení o ochranných známkách před obchodními a živnostenskými komorami nebo před sídlem ministerstva průmyslu. Až v roce 1952 bylo vybudováno samostatné sídlo Úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, následně přejmenován na Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. Dnešní podoba Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze vznikla při rozdělení Československa, tedy v roce 1993.
3. Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví
Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví se s rozšiřujícími se možnostmi uplatnění na trhu neustále rozvíjí. Již neplní pouze svou původní funkci patentového a známkového úřadu. Krom přidělování patentů na nové objevy a spravování rejstříku existujících ochranných známek se úřad zabývá určováním předmětů, jimž je možné udělit status práv průmyslových. Následující přehled uvádí nejvýznamnější oblasti dnešní práce Úřadu průmyslového vlastnictví :
rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv
vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích
získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury
zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem
aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv
spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví
3.1 Průmyslová práva
Status průmyslového práva dnes náleží řadě hmotných i nehmotných statků. K získání definovaných průmyslových práv je vždy třeba podat na příslušný orgán oficiální přihlášku, ostatní vyžadované náležitosti a včas zaplatit správní poplatek, jak uvádí zákon. Jednotlivé skupiny těchto statků blíže popíše následující text:
3.1.1 Vynálezy a patenty
O udělení patentu může požádat autor daného vynálezu či osoba, na kterou bylo toto právo oficiálně převedeno. Žádost o přidělení patentu musí krom přihlášky vyvěšené na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví obsahovat dále podrobný popis (doplněný např. o výkresy) a také tzv. „patentový nárok“, které jednoznačně vymezí předmět, k němuž se podaná žádost vztahuje. Patent lze udělit předmětu, který je na trhu nový, je výstupem vynálezecké práce a je na trhu využitelný (tj.: výrobky, technologie, chemicky vyrobené látky, léčiva, mikroorganismy, biotechnologické postupy). Naopak patent nelze udělit vědeckým teoriím, PC programům, nově objeveným odrůdám rostlin a plemen zvířat, postupům léčení.
Patent udělený Úřadem průmyslového vlastnictví je platný po dobu 20 let. Během tohoto období nesmí nikdo bez souhlasu majitele patent používat (pokud toto svolení nezíská licenční smlouvou či odkupem). Při porušení těchto pravidel je viník stíhán pro občanskoprávní a trestní odpovědnost.
3.1.2 Dodatková ochranná osvědčení
Jak uvádějí stránky ÚPV: „Úřad uděluje na látky ochráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení, pokud jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci.“ (ÚPV, 2010)
3.1.3 Topografie polovodičových výrobků
Návrh designu a propojení obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu má v polovodičovém průmyslu fundamentální význam a proto je možné mu přisoudit charakter tvůrčího díla, kterému přísluší udělení patentu jako ochrany před zneužitím.
3.1.4 Užitné vzory
Jednodušší verzí ochrany vynálezů oproti patentu je uvalení tzv. užitného vzoru. Výhodou tohoto opatření je rychlejší vyřízení a nižší nákladovost. Na druhou stranu jeho platnost je omezena na maximálně 10 let, proto představuje vhodné řešení pro předměty s kratší životností.
3.1.5 Průmyslové vzory
Průmyslové vzory jsou určeny pro produkty designérských návrhů, kde je hlavním atributem vzhled daného výrobku. Jde tedy především o vzhled produktu - tj. jeho linie, obrysy, barvy, tvary, struktury nebo materiálu, nicméně tyto atributy musí být spojeny s konkrétním předmětem; návrh samotné grafiky nelze ochránit průmyslovým vzorem.
3.1.6 Ochranné známky
Za ochrannou známku je považováno grafické zachycení, složené ze slov, písmen, číslic, barev, atd., které slouží k jednoznačné identifikaci určitých produktů či služeb.
3.1.7 Označení původu/zeměpisná označení
Označení původu/zeměpisná označení znamená zachycení oblasti, místa či státu, ze kterého daný výrobek či služba pochází a jenž dodávají danému produktu vlastnosti či jakost, která je bezprostředně spjata s uvedenou lokalitou.
3.2 Spolupráce
Úřad průmyslového vlastnictví spolupracuje s českými i zahraničními institucemi, čímž se snaží docílit služeb nejvyšší možné úrovně. Mezi tuzemské partnery patří především Komora patentových zástupců, Česká advokátní kancelář a Regionální centra patentových informací. Významnými zahraničními partnery jsou Zahraniční patentové a známkové úřady a Zahraniční regionální centra patentových informací.
1. Úvod
Úřad průmyslového vlastnictví se řadí mezi ústřední orgány státní správy České republiky zabývající se ochranou duševního vlastnictví, tj. průmyslového vlastnictví a autorských práv. Původ tohoto správního orgánu se datuje na konec 19. století, kdy se začaly zakládat tzv. patentové úřady, jejichž hlavním úkolem bylo zajištění výstupů (jednalo se především o finanční výtěžek či následné použití) získaných z duševní činnosti vynálezců/původců a tím jejich ochrany před možným zneužíváním. Vlastnické právo žadateli vzniká ve chvíli udělení výroku Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž následně nabytí tohoto práva zanese do rejstříku Úřadu, který je veřejně přístupný.
1.1 Sídlo
Úřad průmyslového vlastnictví dnes sídlí v Praze na adrese Antonína Čermáka 2a,
160 68, Praha 6 – Bubeneč.
Jeho dostupnost je každodenní. Úřední hodiny jsou vyhlášeny každý všední den od 8 hodin ráno; v pondělí a středu do 17 hod, v úterý a čtvrtek do 16 hod. V pátek je otevřeno pouze do 14:30.
2. Historie
V roce 1919 byl na základě zákona č. 305/1919 Sb. založen Patentní úřad. Společně s ním byl ustanoven a uveden v provoz i Patentní soud, jenž měl za úkol řešit spory týkající se nároků na duševní vlastnictví či autorských práv. Až do roku 1950 však probíhala jednotlivá řízení o ochranných známkách před obchodními a živnostenskými komorami nebo před sídlem ministerstva průmyslu. Až v roce 1952 bylo vybudováno samostatné sídlo Úřadu pro vynálezy a zlepšovací náměty, následně přejmenován na Státní úřad pro vynálezy a normalizaci. Dnešní podoba Úřadu průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze vznikla při rozdělení Československa, tedy v roce 1993.
3. Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví
Činnost Úřadu průmyslového vlastnictví se s rozšiřujícími se možnostmi uplatnění na trhu neustále rozvíjí. Již neplní pouze svou původní funkci patentového a známkového úřadu. Krom přidělování patentů na nové objevy a spravování rejstříku existujících ochranných známek se úřad zabývá určováním předmětů, jimž je možné udělit status práv průmyslových. Následující přehled uvádí nejvýznamnější oblasti dnešní práce Úřadu průmyslového vlastnictví :
rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv
vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích
získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury
zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem
aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv
spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví
3.1 Průmyslová práva
Status průmyslového práva dnes náleží řadě hmotných i nehmotných statků. K získání definovaných průmyslových práv je vždy třeba podat na příslušný orgán oficiální přihlášku, ostatní vyžadované náležitosti a včas zaplatit správní poplatek, jak uvádí zákon. Jednotlivé skupiny těchto statků blíže popíše následující text:
3.1.1 Vynálezy a patenty
O udělení patentu může požádat autor daného vynálezu či osoba, na kterou bylo toto právo oficiálně převedeno. Žádost o přidělení patentu musí krom přihlášky vyvěšené na stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví obsahovat dále podrobný popis (doplněný např. o výkresy) a také tzv. „patentový nárok“, které jednoznačně vymezí předmět, k němuž se podaná žádost vztahuje. Patent lze udělit předmětu, který je na trhu nový, je výstupem vynálezecké práce a je na trhu využitelný (tj.: výrobky, technologie, chemicky vyrobené látky, léčiva, mikroorganismy, biotechnologické postupy). Naopak patent nelze udělit vědeckým teoriím, PC programům, nově objeveným odrůdám rostlin a plemen zvířat, postupům léčení.
Patent udělený Úřadem průmyslového vlastnictví je platný po dobu 20 let. Během tohoto období nesmí nikdo bez souhlasu majitele patent používat (pokud toto svolení nezíská licenční smlouvou či odkupem). Při porušení těchto pravidel je viník stíhán pro občanskoprávní a trestní odpovědnost.
3.1.2 Dodatková ochranná osvědčení
Jak uvádějí stránky ÚPV: „Úřad uděluje na látky ochráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení, pokud jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci.“ (ÚPV, 2010)
3.1.3 Topografie polovodičových výrobků
Návrh designu a propojení obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu má v polovodičovém průmyslu fundamentální význam a proto je možné mu přisoudit charakter tvůrčího díla, kterému přísluší udělení patentu jako ochrany před zneužitím.
3.1.4 Užitné vzory
Jednodušší verzí ochrany vynálezů oproti patentu je uvalení tzv. užitného vzoru. Výhodou tohoto opatření je rychlejší vyřízení a nižší nákladovost. Na druhou stranu jeho platnost je omezena na maximálně 10 let, proto představuje vhodné řešení pro předměty s kratší životností.
3.1.5 Průmyslové vzory
Průmyslové vzory jsou určeny pro produkty designérských návrhů, kde je hlavním atributem vzhled daného výrobku. Jde tedy především o vzhled produktu - tj. jeho linie, obrysy, barvy, tvary, struktury nebo materiálu, nicméně tyto atributy musí být spojeny s konkrétním předmětem; návrh samotné grafiky nelze ochránit průmyslovým vzorem.
3.1.6 Ochranné známky
Za ochrannou známku je považováno grafické zachycení, složené ze slov, písmen, číslic, barev, atd., které slouží k jednoznačné identifikaci určitých produktů či služeb.
3.1.7 Označení původu/zeměpisná označení
Označení původu/zeměpisná označení znamená zachycení oblasti, místa či státu, ze kterého daný výrobek či služba pochází a jenž dodávají danému produktu vlastnosti či jakost, která je bezprostředně spjata s uvedenou lokalitou.
3.2 Spolupráce
Úřad průmyslového vlastnictví spolupracuje s českými i zahraničními institucemi, čímž se snaží docílit služeb nejvyšší možné úrovně. Mezi tuzemské partnery patří především Komora patentových zástupců, Česká advokátní kancelář a Regionální centra patentových informací. Významnými zahraničními partnery jsou Zahraniční patentové a známkové úřady a Zahraniční regionální centra patentových informací.
Modifié le: lundi 27 janvier 2014, 11:57