ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV



Český hydrometeorologický ústav je příspěvkovou organizací a vykonává funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory jako je čistota ovzduší, klimatologie, jakost vody a meteorologie a tyto odborné služby poskytovat především pro veřejnou správu.

Činností ČHMÚ je racionálně, věcně a ekonomicky integrovat výkon státní služby; zřizovat a provozovat měřicí stanice a sítě s využíváním telekomunikačních sítí (státní pozorovací sítě pro sledování kvalitativního a kvantitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování); odborně zpracovávat výsledky pozorování, měření a monitorování; vytvářet a spravovat databáze; Za určitých situací vydává varování například před silným větrem, povodněmi a vydává stupně povodňové aktivity. Vytváří také různé modely klimatu a atmosféry a provádí jejich výzkum; provádět a koordinovat vědeckou a výzkumnou činnost.

Ústav na základě zvláštního pověření Ministerstva kultury České republiky rozšiřuje zjištěné údaje a informace prostřednictvím různých odborných publikací, vydává také časopis a další odborná periodika. Zvláštním pověřením Ministerstva vnitra ČR zajišťuje funkci také podnikového archivu a vykonává řadu zvláštních funkcí týkajících se tuzemska, ale i zahraničí. Má také oprávnění provozovat hospodářskou činnost ve vymezených oblastech.

Základ dnešní podoby ústavu, vznik Státního ústavu meteorologického, byl položen 1. ledna 1920 a rozhodla o něm ministerská rada Československé republiky. Úkolem Státního ústavu meteorologického bylo shromažďování a vědecké zpracovávání meteorologických pozorování na území celého Československa. Ústav se měl také účastnit všemožných mezinárodních výzkumu, vytvářet každý den povětrnostní předpovědi.

V roce 1954 došlo spojení meteorologického ústavu s hydrologií a vznikl tak dnešní hydrometeorologický ústav. Třetím oborem, který byl začleněn pod správu ústavu, byla ochrana čistoty ovzduší a to v roce 1967.
Vytvořila se nová pracoviště, která měla náplň publikační či knihovnickou, ale také aerologickou, hydroprognózní, zabývala se také radioaktivitou ovzduší, klimatologií a technikou. Byl založen také odbor pro povodí řeky Moravy a laboratoř ochrany ovzduší. Základem výpočetního a telekomunikačního centra se stala strojní početní stanice sloužící pro zajišťování datové základny.

V 60. letech vznikala také nová střediska hydrologie v Ústí n. Labem, Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni, Brně a Ostravě. Dnes jsou v těchto městech sídla komplexních poboček různých oborů.
V roce 1969 došlo k rozdělení na Český a Slovenský hydrometeorologický ústav z důvodu federativního uspořádání Československa. Sídla byla v Praze a Bratislavě. Činnost zahájila observatoř v Praze-Libuši, která je součástí mezinárodní radiosondážní a radiolokační sítě. Odtud se dají získat meteorologické snímky z družic.



ÚSEK METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE

Do úseku meteorologie a klimatologie náleží Centrální předpovědní pracoviště, Obor letecké meteorologie, Obor klimatologie, Obor profesionální staniční sítě, Obor distančního měření, Oddělení numerických předpovědí počasí a Solární a zónová observatoř.

Centrální předpovědní pracoviště
zajišťuje veškeré informační výstupy z oblasti synoptické meteorologie a operativní hydrologie. Dále zabezpečuje výstražnou a varovnou službu na nebezpečné či limitní jevy. Organizačně náleží do úseku meteorologie a klimatologie spolu s řadou dalších odborů a oddělení. Vzniklo v roce 1998 k činnosti spjaté s hydrometeorologickou předpovědní a výstražnou službou. Sídlo má v Praze a má dalších 6 regionálních poboček.
Další sekcí úseku meteorologie a klimatologie je

Obor letecké meteorologie,
slouží pro příjem, zpracování, interpretaci, tvorbu, distribuci a archivaci leteckých meteorologických informací včetně letové dokumentace. Provádí pravidelná nebo mimořádná (při změně přízemního větru, současného počasí, oblačnosti a teploty vzduchu) pozorování.


Odbor klimatologie
je rozdělen na tři oddělení. První je Oddělení všeobecné klimatologie, které studuje meteorologické procesy z časově dlouhodobého měřítka. Věnuje se popisu a vysvětlení typických i zvláštních vlastností klimatu v nejrůznějším měřítku. Data se získávají měřením a pozorováním na stanicích, ty jsou buď základní a srážkoměrné. Měření se provádí vždy v 7, 14 a 21 hodin a budky jsou vybaveny teploměry, vlhkoměrem, termografem a hygrografem, zjišťuje se zde také rychlost větru a oblačnost. Dále se využívají srážkoměry a slunoměry a půdní teploměry.

Další je Oddělení biometeorologických aplikací. Jejich hlavní náplní je digitalizace a kontrola dat o teplotách a hloubce promrznutí půd a dále i fenologických jevech ze stanic ČHMÚ. Vydává pravidelně agrometeorologické informace a počasí a odborné posudky a studie v oboru zemědělské klimatologie. Úkolem je také vydávání předpovědí počasí pro zemědělce, které navazují na základní předpověď a rozšiřují ji o zemědělsky a obecně ekologicky významné prvky, jako je rosa, ovlhnutí porostů, výpar, vlhkost půdy.
Třetí sekcí je Oddělení klimatické změny. To se zabývá klimatickým systémem, možnými příčinami změn vytvářením modelů klimatu a jeho změn očekávanými dopady, adaptačními opatřeními a skleníkovým efektem.


Obor profesionální staniční sítě
spravuje a řídí činnost meteorologických stanic  a observatoří. V současnosti je to 19 profesionálních meteorologických stanic. Zde se získávají základní fyzikální  vlastnosti přízemní atmosféry i údaje o znečištění ovzduší, včetně jeho radioaktivity.
Oddělení distančního měření se člení na družicové a radarové oddělení a oddělení aerologických a přízemních pozorování. Družicové oddělení využívá snímky z polárních družic NOAA a METOP, formáty Evropa, střední Evropa a Česká republika. Radarové oddělení zajišťuje provoz radarové sítě ČHMÚ včetně zpracování, archivace a aplikací radarových dat v meteorologické a hydrologické praxi. Účastní se národních i mezinárodních výzkumných projektů.  Oddělení aerologických a přízemních pozorování se pozorováním a výzkumem atmosféry pomocí balonů, radiosond, letadel atd. Základními a nejčastěji měřenými prvky jsou teplota vzduchu, atmosférický tlak, vlhkost vzduchu a vítr, zabývá se také výzkumem ozonu, radioaktivity a některých složek dlouhovlnného záření.




Cílem Oddělení numerických předpovědí
počasí je co nejrychleji zpracovat naměřené údaje z meteorologických přístrojů (pozemních meteorologických stanic, balonových měření, meteorologických družic, radarů a dalších speciálních zařízení) a pomocí počítačové simulace vývoje atmosféry vypočítat její pravděpodobný budoucí stav.
Solární a zónová observatoř. Jejím úkolem je monitorovat pole slunečního záření v radiační síti ČHMÚ a měřit stav ozónové vrstvy. Má k dispozici 16 stanic a provádí kalibrace radiometrů na měření slunečního záření, vyhodnocuje měření z radiační sítě a udržuje radiační databázi.


ÚSEK HYDROLOGIE

Tento úsek se zabývá především zřizováním a provozováním sítě stanic pro pozorování a měření množství a jakosti povrchových a podzemních vod, sběrem, zpracování a archivací získaných informací. Ve správě má hydrologické předpovědní a povodňové služby. Úkolem je publikování a rozvoj přístrojových technologií.

Do úseku hydrologie patří Oddělení povrchových vod, Oddělení podzemních vod, Oddělení hydrofondu a bilancí, Oddělení jakosti vody, Oddělení hydrologické přístrojové techniky, Oddělení aplikovaného hydrologického výzkumu, Oddělení hydrologických předpovědí.

Úkolem Oddělení podpovrchových vod
je monitorování množství povrchových vod, zpracování časových řad hydrologických prvků, připravuje podklady pro podporu výkonu státní správy, zpracovává výzkumné projekty a hydrologické studie. Má ve správě síť vodoměrných stanic a měří průtok, vodní stavy a teploty vody.

Oddělení podzemních vod
se zabývá vydatností pramenů a hladin podzemních vod díky pozorování hladin podzemních vod a teplotami vody, včetně konstrukcí měrných objektů a přesností měření. Zabývá se analýzou datových řad jak časových trendů, tak i vztahem režimu k hydrogeologické struktuře a dalším, zejména geografickým prvkům.


Oddělení hydrofondu a bilancí
bylo uloženo především zakládat a provozovat měřící stanice a síť, odborně vyhodnocovat výsledky pozorování a měření, shromažďovat, třídit a bilancovat údaje o zdrojích povrchových a podzemních vod, vytvářet a spravovat databáze, poskytovat informace o charakteristikách a režimech vybraných prvků.

Oddělení jakosti vod.
Zabezpečuje provoz státní sítě sledování jakosti vody v tocích, státní sítě sledování jakosti podzemních vod a řady mezinárodních monitorovacích aktivit a projektů. Tyto údaje jsou velmi důležité pro hodnocení stavu a vývoje hydrosféry a ochrany zdrojů pitné vody.


Oddělení hydrologické přístrojové techniky
je pracovištěm zajišťujícím doporučení, kompletace a vybavení jednotlivých pracovišť hydrologickou přístrojovou technikou.



Oddělení aplikovaného hydrologického výzkumu
vytvářejí hydrologické předpovědní modely především pro vyhodnocení charakteristik sněhové pokrývky. Věnuje se pravidelnému měření výšky a vodní hodnoty sněhu.


Oddělení hydrologických předpovědí
je hlavním úkolem sběr, zpracování dat a předpovídání vývoje změn odtokové situace na význačných tocích ČR. Podává také informace o současné, očekávané či proběhlé hydrometeorologické situaci v hlavních povodích. Informace se získávají z tzv. hlásných stanic, které jsou obsluhované dobrovolnými pozorovateli.


ÚSEK OCHRANY OVZDUŠÍ


Úsek ochrany ovzduší se zabývá hlavně získáváním objektivních a všestranných informací o dosavadním vývoji a současném stavu znečištění ovzduší a jeho prognóze. Tyto údaje pak slouží jako důležité podklady pro navrhování, realizaci, kontrole a hodnocení efektivnosti koncepčních i krátkodobých opatření k ochraně ovzduší.
Do ochrany ovzduší patří Oddělení emisí a zdrojů, Oddělení modelování a expertíz, Oddělení informačního systému kvality ovzduší, Oddělení imisních limitů, Oddělení centrálních laboratoří, Oddělní observatoř Tušimice a Oddělení observatoř Košetice.


Oddělení emisí a zdrojů
zajišťuje provoz a údržbu systémů REZZO 1 - 3 a dalších informačních a doplňkových zdrojů. Zpracovává údaje provozní evidence velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Provádí také pravidelnou roční emisní bilanci ČR jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány. Předává data a informace o emisích a jejich zdrojích řídící sféře, orgánům a organizacím státní správy a samosprávy a dalším uživatelům. Zpracovává podklady pro rozptylové studie, územní plány, energetické generely.


Konstrukcí, zdokonalováním a aplikací modelů šíření znečišťujících látek v atmosféře se zabývá Oddělení modelování a expertíz. Mimo jiné také zpracovává odborné posudky, expertízy a prognózy v oblasti ochrany ovzduší, při kterém využívá modelů. Vyhodnocuje informace pro předpověď koncentrací přízemního ozonu a hodnotí vliv meteorologických parametrů na kvalitu ovzduší.


Oddělení informačního systému kvality ovzduší
je komplexní hodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší v České republice. Odpovídá za rozvoj aplikací Geografického informačního systému (GIS) pro územní celorepublikové hodnocení stavu a vývoje znečištění ovzduší. Informuje o chemickém složení srážek včetně registru stanic a zpracovává a prezentuje imisní i emisní data a údaje o kvalitě srážek. Mapuje znečištění a atmosférické depozice s využitím vyvinutých aplikací GIS. Oddělení také zpracovává příspěvky a podklady pro MŽP pro přípravu zprávy o stavu životního prostředí a dále podklady pro ročenku Životní prostředí České republiky.


Oddělení imisních limitů
shromažďuje podklady pro hodnocení vlivu zněčišťujících látek v ovzduší na zdraví a ekosystémy. Získává aktuální informace o přípravě nových směrnic Evropské komise, které se zabývají úpravou kvality ovzduší. Spolupracuje s Ústavem pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty a Fakulty hygieny Univerzity Karlovy. Zabývá se zprostředkováním informací nevládním organizacím a školám.


Oddělení centrálních laboratoří
řídí provoz státní imisní sítě, řídí a kontroluje měření kvality ovzduší a srážek. Realizuje ale i mobilní měření ve vybraných lokalitách. Monitoruje také kvalitu atmosférického aerosolu a provádí jeho speciální chemické analýzy.
Oddělení observatoř Košetice je specializovaným pracovištěm zabezpečujícím účast České republiky v mezinárodních programech monitoringu kvality přírodního prostředí v regionálním měřítku.


Hlavní náplní činnosti Oddělní observatoř Tušimice
je měření imisních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, získávání meteorologických dat z mezní vrstvy atmosféry, provoz synoptické a klimatické stanice v síti Českého hydrometeorologického ústavu. Podílí se na provozu Smogového varovného a signálního systému v oblasti severočeského a západočeského Podkrušnohoří.



ZÁVĚR
Český hydrometeorologický ústav zajišťuje a dále předává data o stavu životního prostředí České republiky. Předává informace o počasí, stavu klimatu, čistotě ovzduší a kvalitě vody a také upozorňuje na blížící se nebezpečné přírodní situace, provozuje povodňovou službu a systém integrované výstražné služby.





ZDROJE DAT:

stránky České hydrometeorologického ústavu http://www.chmi.cz/ , Úseku meteorologie a klimatologie, Úseku hydrologie a Úseku ochrany čistoty ovzduší, [ cit. 10. 5. 2010], dostupné z: http://www.chmi.cz/meteo/met_main.html, http://www.chmi.cz/hydro/hyd_main.html, http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

Naposledy změněno: Monday, 27. January 2014, 11.57