Energetický regulační úřad
Requisitos de finalización
ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD
1. ÚVOD
Tématem semestrální práce je Energetický regulační úřad. Hlavním důvodem pro výběr ERÚ byl ten, že se ve své diplomové práci zabývám aspekty fotovoltaických elektráren. Jedná se o v současnosti velmi diskutované téma. Solární elektrárny mají jak spoustu nadšenců a podporovatelů, tak i své odpůrce. Nejčastěji zaznívajícím problémem je již od roku 2009 výše podpory výroby elektrické energie prostřednictvím slunečních elektráren. Ve své práci bych rád představil Energetický regulační úřad jako instituci, která je pověřena dohledem na trh s obnovitelnými zdroji. Dále se zmíním o vývoji výkupních cen a zelených bonusů u jednotlivých druhů OZE. Na závěr práce se zamyslím nad úkolem energetického regulačního úřadu vůči obnovitelným zdrojům a nad současnou situací na trhu fotovoltaických elektráren.
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE
Energetický regulační úřad byl zřízen 1. ledna 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., ze dne
28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad pro výkon regulace v energetice.
Hlavní sídlo má úřad v Jihlavě s tím, že dislokované pracoviště se nachází v Praze. Úřad je řízen předsedou, kterého na 5 let jmenuje a odvolává vláda. Současným předsedou je od
září 2004 Ing. Josef Fiřt, absolvent ČVUT v Praze, oboru technická kybernetika, poté pokračoval v postgraduálním studiu na Univerzitě Karlově, fakultě právní.
Mezi hlavní úkoly energetického regulačního úřadu spadá podpora hospodářské soutěže, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence.
Úřad je tvořen úsekem předsedy, sekcí regulace, odborem licencí, odborem strategie
a odborem kanceláře úřadu.
Energetický regulační úřad vydává tiskové zprávy, jejichž obsahem jsou výsledky provozu energetické soustavy ČR, informace o cenách na nadcházející rok, cenová rozhodnutí
a další důležité informace a rozhodnutí týkající se energetického trhu České republiky.
Na svých internetových stránkách ERÚ zveřejňuje přehled správních řízení, kterých
se účastnil. Za každý uplynulý rok zveřejňuje zprávu o své činnosti, hospodaření.
2.1 ÚSEK PŘEDSEDY
Hlavní činnosti tohoto úseku jsou spojeny s řízením úřadu předsedou. Dále činnosti vyplývající z právních norem státu, auditorské činnosti, poskytování informací a vztahy s veřejností, ostatními správními úřady včetně Vlády ČR. Úsek spolupracuje s určitými institucemi EU. Úsek předsedy se dále člení na kabinet předsedy (vedoucí Ing. Pavel Fučík) a odbor legislativně právní (ředitel Mgr. Antonín Panák).
2.2 SEKCE REGULACE
Ředitelem sekce je Ing. Blahoslav Němeček, který je současně místopředsedou Energetického regulačního úřadu. V sekci regulace jsou připravována cenová rozhodnutí pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Dále připravuje prováděcí vyhlášky k energetickému zákonu a zákonu na podporu a využívání obnovitelných zdrojů. V kompetenci sekce regulace je rovněž rozhodování sporů v případě neuzavření smlouvy mezi držiteli licencí nebo mezi držiteli licencí a konečnými zákazníky. Sekce regulace je tvořena třemi odbory. Úkolem odboru elektroenergetiky je stanovení cen za přenos a distribuci elektřiny. Stanovení pravidel, kterými se řídí trh s elektřinou. Dále se zabývá podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ředitelem odboru elektroenergetiky je Ing. Stanislav Trávníček. Odbor plynárenství je zodpovědný za stanovování cen za přepravu a distribuci plynu. Odbor je řízen Ing. Sylvou Hondlovou. Odbor teplárenství má na starosti usměrňování cen tepelné energie a je řízen Ing. Stanislavem Večeřou.
2.3 ODBOR REGULACE
Do kompetencí tohoto odboru spadá udělování, změna nebo zrušení licencí. Licence je předpis na základě kterého může být provozováno podnikání v energetických odvětvích. Odbor je řízen Bc. Luďkem Pražákem
2.4 ODBOR STRATEGIE
Odbor se dále člení na oddělení analýz a oddělení mezinárodních vztahů. Je řízen Ing. Martinou Krčovou. Hlavním úkolem odboru je zajištění dlouhodobých strategických činností.
2.5 ODBOR KANCELÁŘE ÚŘADU
Odbor je odpovědný za správu samostatné kapitoly státního rozpočtu podle §17 energetického zákona. Odbor je členěn na oddělení finanční a ekonomické, oddělení hospodářské správy a oddělení informatiky. Ředitelem tohoto odboru je Ing. Vladimír Kabelka.
3. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Vzhledem k tomu, že je členění ERÚ složité, přikládám pro lepší orientaci organizační strukturu. Jak můžeme vidět sekce regulace, odbor legislativně právní, kabinet předsedy a oddělení interního auditu jsou na stejné úrovni a dělí se na další odbory a jejich oddělení.
4. ROZPOČET
Rozpočet ERÚ se od roku 2001 se téměř zdvojnásobil. Vývoj rozpočtu, plateb a počtu zaměstnanců je zachycen v tabulce č. 1 a následně pro lepší orientaci na obrázku č 2.
tabulka 1 Rozpočet Energetického regulačního úřadu or roku 2001 do roku 2010
Zdroj: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=51 – tabulka vlastní tvorba
obrázek 2 Rozpočet a počet zaměstnanců ERÚ v letech 2001 - 2010-02-28
Zdroj: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=51 – graf vlastní tvorba
5. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Vstupem České republiky do Evropské unie se stal energetický regulační úřad členem Rady evropských energetických regulátorů a Skupiny evropských regulátorů pro elektřinu a plyn. Podílí se tak na tvorbě evropské energetické legislativy a na tím pádem i na rozvoji jednotného evropského energetického trhu.
5.1 ERGEG – The European Regulators´ Group for Electricity and Gas
Skupina evropských regulátorů pro elektřinu a plyn
Poradní orgán evropské komise pro otázky sjednocování vnitřního energetického trhu. Všechny regulační úřady zemí evropské unie se automaticky stávají členy tohoto
poradního orgánu.
5.2 CEER - The council of European Energy Regulations
Rada evropských energetických regulátorů
Dobrovolná nezisková asociace. Působí jako koordinační orgán mezi jednotlivými regulačními úřady a jedná jejich jménem s Evropskou komisí. Hlavním úkolem je podpora rozvoje jednotného, udržitelného a konkurenceschopného evropského energetického tru.
6. PRAKTICKÁ ČÁST
Vzhledem k tomu, že se ve své diplomové práci zabývám daňovými a ekonomickými aspekty fotovoltaických elektráren. Rád bych i tuto práci soustředil na problém podpory obnovitelných zdrojů, převážně na výši výkupních cen a zelených bonusů.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je státem podporována buď formou výkupních cen a nebo formou zelených bonusů. Systém výkupních cen znamená, že provozovatel fotovoltaické elektrárny prodá veškerou vyrobenou elektřinu provozovateli regionální distribuční soustavy. Veškerá elektřina je odkoupena za výkupní ceny, které jsou pro rok 2010 stanoveny ve výši 12,25 Kč/kWh. Systém zeleného bonusu spočívá v tom, že provozovatel elektrárny, spotřebuje část vyrobené elektřiny pro svou vlastní spotřebu a přebytek prodá distribuční soustavě, přitom za prodanou i vlastní spotřebu získá zelený bonus. Prodaný přebytek je vykoupen za smluvní cenu, kterou získáme z rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem. Pro rok 2010 činí výkupní cena 0,97 Kč/kWh.
Česká republika se v Evropské unii zavázala, že do konce roku bude vyrábět 8 % z celkové spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Graf č. 3 ukazuje kolika procenty se obnovitelné zdroje energie podílely na výrobě elektřiny v letech 2000 až 2009. Graf zachycuje i cíl České republiky pro rok 2010.
obrázek 3 Podíl obnovitelných zdrojů na trhu elektrické energie
Zdroj: Energetika, magazín vydavatelství Economia – příloha HN – Graf vlastní tvorba
Až do roku 2009 podpora výroby „zelené“ elektřiny rostla. Vzhledem k tomu, že díky hospodářské krizi velice poklesly investiční náklady na výstavbu fotovoltaických elektráren, došlo k mnohanásobnému překročení očekávané výstavby. V současné době je situace taková, že do konce roku 2010 by měly být v české republice instalovány solární elektrárny o výkonu 1000 MW. Takový výkon ohrožuje stávající energetickou soustavu a není jisté, jaké riziko síti hrozí. Proto se distributoři elektrické energie brání proti novým výstavbám a vydávání licencí, dokud nebude síť odborně prověřena. Dalším problémem je zdražování elektrické energie na úkor podpory obnovitelných zdrojů. Nejnovější zprávy hovoří o zdražení pro konečné spotřebitele o 2 Kč za každých nově vystavěných 10 MW výkonu z obnovitelných zdrojů. Energetický regulační úřad chce reagovat radikálním snížením výkupních cen a zelených bonusů téměř o 40 %. Toto snížení plánoval již na rok 2010. Současná legislativa však dovoluje snížení podpory maximálně o 5 % ročně. ERÚ proto usiluje o změnu legislativy, aby mohl plánované snížení zavést alespoň v roce 2011. Obrázky s grafy číslo 4 až 8 ukazují vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro jednotlivé obnovitelné zdroje. U slunečních elektráren graf zohledňuje i plánované snížení výkupních cen o 40 % v roce 2011. Negativní vliv snížení podpory výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren má na dobu návratnosti solárních systémů. Výrobci FVE uvádí, že se doba návratnosti pohybuje od osmi do deseti let. Tím, že výkupní ceny a zelené bonusy klesnou téměř o polovinu, doba splacení investic se výrazně prodlouží. Přitom ERÚ má ze zákona povinnost, zajistit dobu návratnosti nejdéle 15 let. Při takto radikálním snížení podpory, je možné, že se doba návratnosti prodlouží až k samotné hranici doby životnosti elektrárny, která je výrobci garantována na 20 let. Výši ceny elektřiny a podpory obnovitelných zdrojů vyhlašuje energetický úřad v cenových rozhodnutích. Současná výše podpory pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů vychází z cenového rozhodnutí č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009. Na toto cenové rozhodnutí navazuje č. 5/2009 ze dne 23. listopadu 2009, které upravuje podporu pro fotovoltaické elektrárny. Když se podíváme na grafy zobrazující vývoj podpory v čase, vidíme, že se v posledních letech zvyšuje pouze podpora výroby elektřiny z vodních elektráren. U ostatních obnovitelných zdrojů (větrné elektrárny, biomasa, solární elektrárny) se podpora snižuje.
obrázek 4 Výkupní ceny a zelené bonusy pro malé vodní elektrárny (Kč/kWh)
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf - graf vlastní tvorba
obrázek 5 Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny (Kč/kWh)
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf - graf vlastní tvorba
obrázek 6 Výkupní ceny a zelené bonusy pro fotovoltaické elektrárny o výkonu do 30 kW (Kč/kWh)
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf – graf vlastní
obrázek 7 Výkupní ceny a zelené bonusy pro fotovoltaické elektrárny o výkonu nad 30 kW (Kč/kWh)
Zdroj: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf – graf vlastní tvorby
obrázek 8 Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf – graf vlastní tvorba
Pro zajímavost ještě porovnání výkupních cen a zelených bonusů u OZE pro rok 2010. Výroba elektrické energie ze slunečních elektráren je nejvíce podporována naproti tomu nejmenší podporu získává energie vyráběná z větrných elektráren. Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny jsou téměř desetkrát nižší než u fotovoltaických elektráren.
tabulka 2 Výkupní ceny a zelené bonusy pro jednotlivé obnovitelné zdroje energie v roce 2010
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf– tabulka vlastní tvorba
obrázek 9 Podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů od 1.1.2010 do 31.12.2010-
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf – graf vlastní tvorba
7. ZÁVĚR
Energetický regulační úřad má chránit spotřebitele, řeší spory mezi jednotlivými distributory a mezi distributory a zákazníky. Stanovuje ceny elektřiny nejen pro velkoodběratele, ale i maloodběratele a konečné spotřebitele. Má za úkol podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Čím více je však zelené elektřiny vyrobeno, tím dražší je pro spotřebitele, kteří jí odebírají od dodavatelů. Pokud vezmeme v úvahu platnou legislativu a současnou situaci na energetickém trhu, nemá ERÚ jednoduché postavení. Rozmach solárních elektráren na jednu stranu pomáhá přiblížit se ke splnění slibu, kterým se v rámci Evropského společenství zavázala a to, že bude do konce roku 2010 vyrábět
8 % z veškeré spotřebované elektrické energie prostřednictvím OZE Na druhou stranu obrovské množství MW proudících z těchto systémů ohrožuje energetickou soustavu a zdražuje elektřinu domácnostem, které si vlastní proud nevyrábějí. Je však pravdou, že střechy rodinných domů skrývají spící potenciál pro využívání slunečního záření, bez větších zásahů do přírody, na rozdíl od velkých solárních farem vystavěných na zelené louce, které nejenže devastují půdu, ale také není vyřešen problém s likvidací solárních panelů po skončení doby životnosti a skladováním přebytečné elektřiny. Z tohoto důvodu by měla legislativa přistoupit na rozlišení výše podpory formou výkupních cen a zelených bonusů mezi malými (do 30 kW) a velkými (nad 30kW) fotovoltaickými elektrárnami.
ZDROJE:
Energetický regulační úřad. Informace o energetickém regulačním úřadu [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: <http://www.eru.cz/dias
read_article.php?articleId=52>
Energetický regulační úřad. Cenová rozhodnutí [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: <http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=113>
FIŘT, J. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009 [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf>
FIŘT, J. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009 ze dne 23. listopadu 2009 [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: < http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf>
NĚMEČEK, B. Podporovat, ale efektivně. Energetika – Magazín vydavatelství Economia. 2009, s. 4-5.
MOTLÍK, J. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatňování v ČR. 1. vyd. Praha: CRUX, s. r. o., 2007. 181s. ISBN 978-80-239-8823-9
1. ÚVOD
Tématem semestrální práce je Energetický regulační úřad. Hlavním důvodem pro výběr ERÚ byl ten, že se ve své diplomové práci zabývám aspekty fotovoltaických elektráren. Jedná se o v současnosti velmi diskutované téma. Solární elektrárny mají jak spoustu nadšenců a podporovatelů, tak i své odpůrce. Nejčastěji zaznívajícím problémem je již od roku 2009 výše podpory výroby elektrické energie prostřednictvím slunečních elektráren. Ve své práci bych rád představil Energetický regulační úřad jako instituci, která je pověřena dohledem na trh s obnovitelnými zdroji. Dále se zmíním o vývoji výkupních cen a zelených bonusů u jednotlivých druhů OZE. Na závěr práce se zamyslím nad úkolem energetického regulačního úřadu vůči obnovitelným zdrojům a nad současnou situací na trhu fotovoltaických elektráren.
2. ZÁKLADNÍ INFORMACE
Energetický regulační úřad byl zřízen 1. ledna 2001 zákonem č. 458/2000 Sb., ze dne
28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad pro výkon regulace v energetice.
Hlavní sídlo má úřad v Jihlavě s tím, že dislokované pracoviště se nachází v Praze. Úřad je řízen předsedou, kterého na 5 let jmenuje a odvolává vláda. Současným předsedou je od
září 2004 Ing. Josef Fiřt, absolvent ČVUT v Praze, oboru technická kybernetika, poté pokračoval v postgraduálním studiu na Univerzitě Karlově, fakultě právní.
Mezi hlavní úkoly energetického regulačního úřadu spadá podpora hospodářské soutěže, podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a ochrana zájmů spotřebitelů v těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence.
Úřad je tvořen úsekem předsedy, sekcí regulace, odborem licencí, odborem strategie
a odborem kanceláře úřadu.
Energetický regulační úřad vydává tiskové zprávy, jejichž obsahem jsou výsledky provozu energetické soustavy ČR, informace o cenách na nadcházející rok, cenová rozhodnutí
a další důležité informace a rozhodnutí týkající se energetického trhu České republiky.
Na svých internetových stránkách ERÚ zveřejňuje přehled správních řízení, kterých
se účastnil. Za každý uplynulý rok zveřejňuje zprávu o své činnosti, hospodaření.
2.1 ÚSEK PŘEDSEDY
Hlavní činnosti tohoto úseku jsou spojeny s řízením úřadu předsedou. Dále činnosti vyplývající z právních norem státu, auditorské činnosti, poskytování informací a vztahy s veřejností, ostatními správními úřady včetně Vlády ČR. Úsek spolupracuje s určitými institucemi EU. Úsek předsedy se dále člení na kabinet předsedy (vedoucí Ing. Pavel Fučík) a odbor legislativně právní (ředitel Mgr. Antonín Panák).
2.2 SEKCE REGULACE
Ředitelem sekce je Ing. Blahoslav Němeček, který je současně místopředsedou Energetického regulačního úřadu. V sekci regulace jsou připravována cenová rozhodnutí pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Dále připravuje prováděcí vyhlášky k energetickému zákonu a zákonu na podporu a využívání obnovitelných zdrojů. V kompetenci sekce regulace je rovněž rozhodování sporů v případě neuzavření smlouvy mezi držiteli licencí nebo mezi držiteli licencí a konečnými zákazníky. Sekce regulace je tvořena třemi odbory. Úkolem odboru elektroenergetiky je stanovení cen za přenos a distribuci elektřiny. Stanovení pravidel, kterými se řídí trh s elektřinou. Dále se zabývá podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ředitelem odboru elektroenergetiky je Ing. Stanislav Trávníček. Odbor plynárenství je zodpovědný za stanovování cen za přepravu a distribuci plynu. Odbor je řízen Ing. Sylvou Hondlovou. Odbor teplárenství má na starosti usměrňování cen tepelné energie a je řízen Ing. Stanislavem Večeřou.
2.3 ODBOR REGULACE
Do kompetencí tohoto odboru spadá udělování, změna nebo zrušení licencí. Licence je předpis na základě kterého může být provozováno podnikání v energetických odvětvích. Odbor je řízen Bc. Luďkem Pražákem
2.4 ODBOR STRATEGIE
Odbor se dále člení na oddělení analýz a oddělení mezinárodních vztahů. Je řízen Ing. Martinou Krčovou. Hlavním úkolem odboru je zajištění dlouhodobých strategických činností.
2.5 ODBOR KANCELÁŘE ÚŘADU
Odbor je odpovědný za správu samostatné kapitoly státního rozpočtu podle §17 energetického zákona. Odbor je členěn na oddělení finanční a ekonomické, oddělení hospodářské správy a oddělení informatiky. Ředitelem tohoto odboru je Ing. Vladimír Kabelka.
3. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA
Vzhledem k tomu, že je členění ERÚ složité, přikládám pro lepší orientaci organizační strukturu. Jak můžeme vidět sekce regulace, odbor legislativně právní, kabinet předsedy a oddělení interního auditu jsou na stejné úrovni a dělí se na další odbory a jejich oddělení.
4. ROZPOČET
Rozpočet ERÚ se od roku 2001 se téměř zdvojnásobil. Vývoj rozpočtu, plateb a počtu zaměstnanců je zachycen v tabulce č. 1 a následně pro lepší orientaci na obrázku č 2.
tabulka 1 Rozpočet Energetického regulačního úřadu or roku 2001 do roku 2010
Zdroj: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=51 – tabulka vlastní tvorba
obrázek 2 Rozpočet a počet zaměstnanců ERÚ v letech 2001 - 2010-02-28
Zdroj: http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=51 – graf vlastní tvorba
5. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Vstupem České republiky do Evropské unie se stal energetický regulační úřad členem Rady evropských energetických regulátorů a Skupiny evropských regulátorů pro elektřinu a plyn. Podílí se tak na tvorbě evropské energetické legislativy a na tím pádem i na rozvoji jednotného evropského energetického trhu.
5.1 ERGEG – The European Regulators´ Group for Electricity and Gas
Skupina evropských regulátorů pro elektřinu a plyn
Poradní orgán evropské komise pro otázky sjednocování vnitřního energetického trhu. Všechny regulační úřady zemí evropské unie se automaticky stávají členy tohoto
poradního orgánu.
5.2 CEER - The council of European Energy Regulations
Rada evropských energetických regulátorů
Dobrovolná nezisková asociace. Působí jako koordinační orgán mezi jednotlivými regulačními úřady a jedná jejich jménem s Evropskou komisí. Hlavním úkolem je podpora rozvoje jednotného, udržitelného a konkurenceschopného evropského energetického tru.
6. PRAKTICKÁ ČÁST
Vzhledem k tomu, že se ve své diplomové práci zabývám daňovými a ekonomickými aspekty fotovoltaických elektráren. Rád bych i tuto práci soustředil na problém podpory obnovitelných zdrojů, převážně na výši výkupních cen a zelených bonusů.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je státem podporována buď formou výkupních cen a nebo formou zelených bonusů. Systém výkupních cen znamená, že provozovatel fotovoltaické elektrárny prodá veškerou vyrobenou elektřinu provozovateli regionální distribuční soustavy. Veškerá elektřina je odkoupena za výkupní ceny, které jsou pro rok 2010 stanoveny ve výši 12,25 Kč/kWh. Systém zeleného bonusu spočívá v tom, že provozovatel elektrárny, spotřebuje část vyrobené elektřiny pro svou vlastní spotřebu a přebytek prodá distribuční soustavě, přitom za prodanou i vlastní spotřebu získá zelený bonus. Prodaný přebytek je vykoupen za smluvní cenu, kterou získáme z rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem. Pro rok 2010 činí výkupní cena 0,97 Kč/kWh.
Česká republika se v Evropské unii zavázala, že do konce roku bude vyrábět 8 % z celkové spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Graf č. 3 ukazuje kolika procenty se obnovitelné zdroje energie podílely na výrobě elektřiny v letech 2000 až 2009. Graf zachycuje i cíl České republiky pro rok 2010.
obrázek 3 Podíl obnovitelných zdrojů na trhu elektrické energie
Zdroj: Energetika, magazín vydavatelství Economia – příloha HN – Graf vlastní tvorba
Až do roku 2009 podpora výroby „zelené“ elektřiny rostla. Vzhledem k tomu, že díky hospodářské krizi velice poklesly investiční náklady na výstavbu fotovoltaických elektráren, došlo k mnohanásobnému překročení očekávané výstavby. V současné době je situace taková, že do konce roku 2010 by měly být v české republice instalovány solární elektrárny o výkonu 1000 MW. Takový výkon ohrožuje stávající energetickou soustavu a není jisté, jaké riziko síti hrozí. Proto se distributoři elektrické energie brání proti novým výstavbám a vydávání licencí, dokud nebude síť odborně prověřena. Dalším problémem je zdražování elektrické energie na úkor podpory obnovitelných zdrojů. Nejnovější zprávy hovoří o zdražení pro konečné spotřebitele o 2 Kč za každých nově vystavěných 10 MW výkonu z obnovitelných zdrojů. Energetický regulační úřad chce reagovat radikálním snížením výkupních cen a zelených bonusů téměř o 40 %. Toto snížení plánoval již na rok 2010. Současná legislativa však dovoluje snížení podpory maximálně o 5 % ročně. ERÚ proto usiluje o změnu legislativy, aby mohl plánované snížení zavést alespoň v roce 2011. Obrázky s grafy číslo 4 až 8 ukazují vývoj výkupních cen a zelených bonusů pro jednotlivé obnovitelné zdroje. U slunečních elektráren graf zohledňuje i plánované snížení výkupních cen o 40 % v roce 2011. Negativní vliv snížení podpory výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren má na dobu návratnosti solárních systémů. Výrobci FVE uvádí, že se doba návratnosti pohybuje od osmi do deseti let. Tím, že výkupní ceny a zelené bonusy klesnou téměř o polovinu, doba splacení investic se výrazně prodlouží. Přitom ERÚ má ze zákona povinnost, zajistit dobu návratnosti nejdéle 15 let. Při takto radikálním snížení podpory, je možné, že se doba návratnosti prodlouží až k samotné hranici doby životnosti elektrárny, která je výrobci garantována na 20 let. Výši ceny elektřiny a podpory obnovitelných zdrojů vyhlašuje energetický úřad v cenových rozhodnutích. Současná výše podpory pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů vychází z cenového rozhodnutí č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009. Na toto cenové rozhodnutí navazuje č. 5/2009 ze dne 23. listopadu 2009, které upravuje podporu pro fotovoltaické elektrárny. Když se podíváme na grafy zobrazující vývoj podpory v čase, vidíme, že se v posledních letech zvyšuje pouze podpora výroby elektřiny z vodních elektráren. U ostatních obnovitelných zdrojů (větrné elektrárny, biomasa, solární elektrárny) se podpora snižuje.
obrázek 4 Výkupní ceny a zelené bonusy pro malé vodní elektrárny (Kč/kWh)
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf - graf vlastní tvorba
obrázek 5 Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny (Kč/kWh)
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf - graf vlastní tvorba
obrázek 6 Výkupní ceny a zelené bonusy pro fotovoltaické elektrárny o výkonu do 30 kW (Kč/kWh)
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf – graf vlastní
obrázek 7 Výkupní ceny a zelené bonusy pro fotovoltaické elektrárny o výkonu nad 30 kW (Kč/kWh)
Zdroj: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf – graf vlastní tvorby
obrázek 8 Výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny z biomasy
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf – graf vlastní tvorba
Pro zajímavost ještě porovnání výkupních cen a zelených bonusů u OZE pro rok 2010. Výroba elektrické energie ze slunečních elektráren je nejvíce podporována naproti tomu nejmenší podporu získává energie vyráběná z větrných elektráren. Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny jsou téměř desetkrát nižší než u fotovoltaických elektráren.
tabulka 2 Výkupní ceny a zelené bonusy pro jednotlivé obnovitelné zdroje energie v roce 2010
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf– tabulka vlastní tvorba
obrázek 9 Podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů od 1.1.2010 do 31.12.2010-
Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf – graf vlastní tvorba
7. ZÁVĚR
Energetický regulační úřad má chránit spotřebitele, řeší spory mezi jednotlivými distributory a mezi distributory a zákazníky. Stanovuje ceny elektřiny nejen pro velkoodběratele, ale i maloodběratele a konečné spotřebitele. Má za úkol podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Čím více je však zelené elektřiny vyrobeno, tím dražší je pro spotřebitele, kteří jí odebírají od dodavatelů. Pokud vezmeme v úvahu platnou legislativu a současnou situaci na energetickém trhu, nemá ERÚ jednoduché postavení. Rozmach solárních elektráren na jednu stranu pomáhá přiblížit se ke splnění slibu, kterým se v rámci Evropského společenství zavázala a to, že bude do konce roku 2010 vyrábět
8 % z veškeré spotřebované elektrické energie prostřednictvím OZE Na druhou stranu obrovské množství MW proudících z těchto systémů ohrožuje energetickou soustavu a zdražuje elektřinu domácnostem, které si vlastní proud nevyrábějí. Je však pravdou, že střechy rodinných domů skrývají spící potenciál pro využívání slunečního záření, bez větších zásahů do přírody, na rozdíl od velkých solárních farem vystavěných na zelené louce, které nejenže devastují půdu, ale také není vyřešen problém s likvidací solárních panelů po skončení doby životnosti a skladováním přebytečné elektřiny. Z tohoto důvodu by měla legislativa přistoupit na rozlišení výše podpory formou výkupních cen a zelených bonusů mezi malými (do 30 kW) a velkými (nad 30kW) fotovoltaickými elektrárnami.
ZDROJE:
Energetický regulační úřad. Informace o energetickém regulačním úřadu [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: <http://www.eru.cz/dias
read_article.php?articleId=52>
Energetický regulační úřad. Cenová rozhodnutí [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: <http://www.eru.cz/dias-browse_articles.php?parentId=113>
FIŘT, J. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009 [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%204_2009_OZE_KVET_DZl.pdf>
FIŘT, J. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2009 ze dne 23. listopadu 2009 [online]. 2010 [cit. 2010/03/06]. Dostupný z WWW: < http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%205_2009_slunce.pdf>
NĚMEČEK, B. Podporovat, ale efektivně. Energetika – Magazín vydavatelství Economia. 2009, s. 4-5.
MOTLÍK, J. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatňování v ČR. 1. vyd. Praha: CRUX, s. r. o., 2007. 181s. ISBN 978-80-239-8823-9
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57