Odbory v obchodě
Požiadavky na absolvovanie
ODBORY V OBCHODĚ
Upraveny zákonem č. 83/1990 Sb.
= Sdružení zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy. Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem nebo státem, například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.
Odborem může být právnická osoba, která je povinná svůj vznik oznámit Ministerstvu vnitra České republiky, která návrh musí schválit. Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich počet není omezen v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele.
Odborové organizace se často vyskytují ve velkých podnicích, kde může být komunikace a domluva se zaměstnavatelem obtížná. Své místo však mají i v malých a středních firmách. Důvodem pro založení odborové organizace může být nespokojenost zaměstnanců a zaměstnavatel to takto i často vnímá. Faktem je, že důvodem ke vzniku odborů bývá například nedodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, porušování práv zaměstnanců, nevyplácení mezd a podobné problémy. Odbory pak vznikají navzdory zaměstnavatelům, aby zaměstnanci dokázali jednotně a efektivně čelit tlakům zaměstnavatele a hájit svá práva. Zaměstnavatel pak nemůže proti vzniku odborové organizace vůbec nic namítat. Není tedy nutné, aby je zaměstnavatel vnímal pouze negativně, neboť mu mohou přinést i určité výhody.
Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci o:
• vývoji mezd nebo platů,
• vývoji průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle, jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak.
Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací projednat:
• ekonomickou a finanční situaci ve firmě a jejím pravděpodobném vývoji,
• svou činnost včetně například jejího dopadu na životní prostředí,
• právní postavení zaměstnavatele, vnitřní uspořádání společnosti, změny předmětu činnosti,
• pracovní podmínky a jejich změny,
• opatření zamezující diskriminaci zaměstnanců,
• bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
• volná pracovní místa na dobu neurčitou, jde-li o zaměstnance se smlouvou na dobu určitou.
• systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
• systém školení a vzdělávání zaměstnanců.
První dva body se však nevztahují na zaměstnavatele, který zaměstnává méně než deset zaměstnanců. Odborová organizace zastupuje ze zákona všechny zaměstnance a jedná jejich jménem, proto pokud je ve firmě zřízena, nemusí zaměstnavatel informovat každého zaměstnance individuálně a šetří tak zaměstnavateli čas a peníze.
Kolektivní vyjednávání
Upraveno zákonem č. 2/1991 Sb.
Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými orgány odborových organizací a zaměstnavateli, za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy.
Cílem kolektivního vyjednávání je uzavření kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva upravuje mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy. Z této smlouvy vyplývají určité zaměstnanecké nároky nebo z ní vyplývají pro zaměstnance určitá práva a povinnosti.
Odborový svaz pracovníků obchodu (OSPO)
OSPO je dobrovolná, samostatná a otevřená organizace, nezávislá na státních a hospodářských orgánech a politických stranách. OSPO prosazuje zajištění a zlepšování pracovních, mzdových, sociálních a kulturních potřeb svých členů vůči státním orgánům a zaměstnavatelům, K tomu využívá především prostředků kolektivního vyjednávání.
OSPO zastupuje 20 000 členů, kteří působí v činnostech tuzemských a nadnárodních obchodních společností, spotřebního družstevnictví a privátního sektoru. Získává podrobné informace o pracovních, mzdových a sociálních podmínkách zaměstnávání v obchodě od partnerských odborových svazů v zahraničí a tyto následně poskytuje svým odborovým organizacím v nadnárodních společnostech. Věnuje pozornost výchově a vzdělávání zástupců zaměstnanců a učňovské mládeži.
Pro své členy zajišťuje bezplatnou poradenskou činnost. Dále také poskytuje bezplatnou právní pomoc a zastoupení před soudem.
Kontroly se zaměřují především na:
• okázání zdravotní způsobilosti při nástupu do zaměstnání,
• povinné preventivní prohlídky,
• zajištění vstupního a opakovaného školení z oblasti BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) s ověřením znalostí,
• odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, evidence, registrace,
• pracovní podmínky žen a mladistvých,
• dodržování zákonných ustanovení o poskytování osobních ochranných pomůcek,
• bezpečné pracovní podmínky a prostředí,
• provádění zákonem stanovených prověrek bezpečnosti práce na pracovištích,
• bezpečnou manipulaci s materiálem při skladování a provoz motorových vozíků,
• základní hygienické podmínky na pracovištích,
• zajištění zdravotní péče, vybavení lékárniček první pomoci,
• bezpečnost elektrických zařízení, nářadí a spotřebičů - revize a kontroly.
Nejčastěji jsou zjišťovány následující závady:
• porušování předpisů o skladování, nesprávná manipulace se zbožím, poškozené přepravky a palety, zpravidla chybí místní řád skladu,
• v prostorách skladů nejsou vyznačeny dopravní cesty, chybí tabulky s označením nosnosti regálů,
• v provozních prostorách bývá nevhodně umístěný materiál a zboží zužující šířku komunikace,
• chybí bezpečnostní označení okrajů ramp a schodišť,
• nerovnosti či poškozené podlahy v provozních prostorách,
• chybějící nebo poškozené kryty osvětlovacích těles, nezakryté krabice rozvodů elektrické energie,
• nedostatečné vybavení lékárniček první pomoci,
• nedodržování lhůt pro malování, bílení nebo čištění svítidel.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR je vrcholným reprezentantem českého obchodu a cestovního ruchu. Je uznávaný členskou základnou, odbornou veřejností, státní institucí, tak i odbornou evropskou organizací
Tento svaz představuje vrcholové, nezávislé, dobrovolné a lobistické sdružení, reprezentuje svazy a asociace velký retailových společností, ale i malých a středních firem v síti obchodu, pohostinství a cestovního ruchu.
Mezi další činnosti svazu patří:
• zastupování zaměstnanců při kolektivním vyjednávání s Odborovým svazem pracovníků obchodu a Odborovým svazem pracovníků v pohostinství a cestovního ruchu,
• zastánce podnikatelských zájmů a potřeb,
• součást evropského obchodu - reprezentant českého obchodu, lobistické sdružení, prosazující zájmy českých podnikatelů v obchodu vůči parlamentu a institucím EU při tvorbě a změnách evropské legislativy,
• zdroj odborných infomrací - organizátor a pořadatel odborných konferencí, seminářů a workshopů,
• sponzor pozitivního image obchodu a cestovního ruchu - účastník a propagátor obchodu na řadě veletrhů a výstav.
Zdroje
[1] §ley.cz [online]. Zákon o kolektivním vyjednávání, 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupný
WWW: <http://ley.cz/?s85&q85=all>.
[2] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Příručka pro personální a platovou
agendu, 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupný z WWW: <http:// www.mpsv.cz >.
[3] Odborový svaz pracovníků obchodu [online]. OSPO, 2010 [cit. 2010-03-25]. Dostupný
z WWW: <http://www.ospo.cz>.
[4] PODNIKATEL.cz [online]. Odbory, 2010 [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW:
<http://podnikatel.cz/provoz/zamestnanci/odbory/>.
[5] Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online]. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR,
2010 [cit. 2010-04-06]. WWW: <http:// www.socr.cz>.
[6] WIKIPEDIE otevřená encyklopedie [online]. Wikipedia, 2010 [cit. 2010-03-25].
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Odbory>.
ODBORY V OBCHODĚ (2)
1. Úvod
Odborová organizace je v podstatě jakási obrana zaměstnanců proti nastolenému pořádku v podniku, ve kterém pracují. Tyto podmínky leckdy nejsou spravedlivé a mnohdy hraničí s právními předpisy. Zaměstnavatel používá různé nástroje k dosažení cílů a tedy i zisků a pracovníci, díky kterým se ke stanoveným cílům přibližuje, jsou mnohdy vykořisťováni. Zaměstnanec jako jednotlivec příliš možností obrany nemá, z těchto důvodů je velkým přínosem založení odborové organizace v podniku. Díky odborům se již většina situací v podniku dá změnit či modifikovat, tak aby došlo ke kompromisu obou stran.
V převážné většině založení odborové organizace znamená, že v podniku se děje něco alarmujícího natolik, že zaměstnancům stojí za tu námahu tuto odborovou instituci zřídit. Odborový svaz přináší podniku také určité výhody. Mezi tyto patří zlepšení vnitropodnikové komunikace, díky je většina situací vyřešena uvnitř podniku a nedostane se mimo něj, kde měla větší následky pro chod podniku.
Odbory jsou nejvýznamnější ve velkých organizacích, kde je právě domluva na podmínkách zaměstnanců velmi složitá. V malých a středních podnicích mnohdy není ani odbor nutný, je zde menší počet zaměstnanců a je zde možnost diskutovat o problémech přímo. Ani zde však vnik odboru není vyloučený.
Výsledkem fungování odborů je ucelená odpověď na problémy, které se v podniku vyskytly a hájení práv zaměstnanců.
2. Historie odborů u nás
2.1 Revoluční odborové hnutí (ROH)
Toto hnutí bylo jediným hnutím v období socialismu v Československu. V tomto období bylo prakticky povinností občanů stát se členem hnutí.
Po té co byl na území tehdejšího Československa vyhlášen protektorát Čechy a Morava, vznikly dvě organizace Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) a Ústředí veřejných zaměstnanců (ÚVZ), které měli ústřední roli.
První z uvedených se stala vedoucí v prosazování nacistické politiky tak, aby vedla ke zvýšení pracovní výkonnosti, zároveň se však uvnitř této organizace formovali protinacistické skupiny. V závěru 2. světové války se z této organizace vytvořila Ústřední rada odborů (ÚRO). Později v roce 1945 byla pověřena Ministerstvem vnitra jako právní nástupce všech odborových organizací v bývalém Protektorátu Čechy a Morava. Od této doby se datuje ROH, pod tuto organizace patřilo již i ÚRO. I tato organizace se však jako jiné dostala pod silný vliv KSČ, později v roce 1948 se této straně podmanila zcela. Od roku 1951 ROH zaštiťovala nemocenské pojištění. V letech 1968-1969 se ROH neustále pokoušela čelit normalizaci. V listopadu 1989 se zúčastnila protestů proti policejním zásahům, které v té době probíhaly.
Hlavní činností odborových organizací v minulosti nebyla obrana práv zaměstnanců vůči zaměstnavateli, jako je tomu dnes. Takovéto výstupy nebyli přijatelné. Převážně se tedy realizovala v oblasti vybírání příspěvků, pořádání různých společenských aktivit (MDŽ), rozdávání vánočních kolekcí. Jako součást KSČ měla organizace také možnost posuzování pracovníků a záruky za ně. ROH byla hlasováním zrušena v roce 1990, kdy místo ní nastoupila Československá konfederace odborových svazů a Českomoravská komora odborových svazů (tato zastřešuje odborové organizace na území České republiky dodnes).
3. Základní vymezení
2.1 Odbory
Jedná se o asociaci zaměstnanců. Jejich cílem je prosazovat své zájmy v rovině politické, pracovní, sociální a v dalších oblastech zájmu. Nejčastější vyjednávání se týká výše mezd či pracovních podmínek. Konkrétní odbory jednají vždy jménem svých členů.
2.2 Obecná úprava o sdružování
Obecná právní úprava se řídí zákon č. 83/1990 Sb.
2.3 Vznik odborového svazu
Odborový svaz vzniká ohlášením o vzniku na Ministerstvo vnitra České Republiky. Ministerstvo nemá právo vznik některé z odborových organizací zamítnout. Činnost odborové organizace může být však omezena a to v souladu s opatřeními, která jsou nutná pro zachování bezpečnosti státu, veřejného pořádku či práv a svobod občanů. Odborový svaz vystupuje jako právnická osoba a jejich počet je neomezený, jak na území České Republiky, tak u jednoho zaměstnavatele. Všechny odborové spolky mají stejné postavení a žádný nesmí být upřednostňován.
Zaměstnavatel je povinen přizpůsobit odborové organizaci podmínky vhodné ke sdružování a to na svoje náklady. Vhodnými podmínkami se má na mysli poskytnutí místnosti ke sdružování, základní vybavení a úhrada nutných nákladů.
Odborové sdružení mohou založit již tři zaměstnanci, přičemž tito zaměstnanci nemusí vykonávat činnost pouze u jednoho zaměstnavatele. Pro vysvětlení to znamená, že u jednoho zaměstnavatele může být i pouze jeden člen odborové organizace, přičemž stačí když pouze jeden ze zakladatelů organizace bude starší 18 let. Nejjednodušší postup je podat přihlášku do profesního odborového svazu, způsobů založení je však více.
2.4 Odbory a zaměstnavatel
Zaměstnavateli je uložena určitá povinnost vůči odborovému svazu v jeho podniku. Jedním z nutných závazků je oznamování informací týkajících se vyvíjení mezd, vývoj průměrné mzdy a složek, které k ní náleží a jejich rozdělení do profesních skupin. Pokud si však oborová organizace se zaměstnavatelem domluví jinak, pak je povinností zaměstnavatele informovat i o vývoji těchto ukazatelů.
Další povinností zaměstnavatele je projednávání oblastí podnikání a vedení podniku v návaznosti na zaměstnance. Zaměstnavatel s odbory diskutuje o otázkách ekonomické situace zaměstnavatele, množství práce a pracovním nasazením, změny v uspořádání pracovních činností, soubor informací o odměňování a hodnocení pracovníků, školení a prohlubování znalostí a kvalifikací zaměstnanců, vybudování podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, přizpůsobení podmínek pro osoby se zdravotním postižením a matky s malými dětmi a další podmínky týkající se prostředí podniku.
2.5 Výhody vzniku odborů
Jak již bylo řečeno v úvodu, vznik odborové organizace přináší i řady výhod. Nejdůležitější je zlepšení toku informací od zaměstnavatele. Zákoníkem práce je zaměstnavateli udělena povinnost informovat zaměstnance a projednávat s nimi záležitosti z pracovní oblasti.
Pokud se v organizace nevyskytuje žádný obor nebo jiný zprostředkovatel komunikace, pak je zaměstnavateli uložena povinnost, informovat o důležitých faktech každého zaměstnance.
Další velmi podstatnou výhodu přestavuje úspora financí podniku a to zejména tím způsobem, že zaměstnanci leckdy upozorní na nedodržování pracovněprávních povinností či nedostatečnou bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Tím dává zaměstnavateli dostatečný prostor pro včasné zlepšení dané problematiky a to dříve, než na nedostatky narazí příslušný státní orgán.
3.6 Problémy s dodržováním podmínek
Jak jsem již zmínila, zaměstnavatel je povinen vytvořit pro činnost odborové organizace určité podmínky. V mnohých případech však tohoto není schopen. Může to být způsobeno tím, že organice je příliš malá a nemá dostatečné prostory či finance. Od těchto problémů se pak odvíjí i fakt, že činnost odborové organizace je založena na znalosti právních předpisů, k čemuž nejčastěji potřebuje odborníka, na toho však podnik nemá dostatek financí a odbor tak není informován o právních skutečnostech z této oblasti. Hlavní právní dokument, který musí, co nejpřesněji specifikován je kolektivní smlouva , která upravuje budoucí vývoj situace mezi zaměstnanci v odborové organizaci a zaměstnavatelem.
Další problémem je neznalost členů odborové organizace o základních právních otázkách založení a fungování odborové organizace. Mnohdy se totiž zaměstnavatelé pokoušejí obejít zákon pracovní smlouvou se zaměstnancem, kde je uveden jakýsi dodatek o nemožnosti založit či se stát členem jakékoli odborové organizace.
3.7 Příklady odborových organizací
• Odborový svaz dopravy,
• Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu,
• Odborový svaz pracovníků obchodu
• Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České Republiky a mnohé další.
4. Závěr
Odborové organizace měli vždy velký význam pro společnost. V minulosti se sice jejich činnost lišila od té, kterou vykonávají dnes. V období socialismu ani nebylo možné jakkoli se bránit vůči zaměstnavateli (státu). V dnešní době, již mnoho lidí odborové organizace zakládá. Jejich činnost je velmi důležitá. Velmi často se totiž z médií dozvídáme o sílícím vykořisťování zaměstnanců zaměstnavateli. Díky vzniku těchto organizace existuje alespoň nějaká efektivní obrana proti nespravedlnosti v této oblasti. Není to ještě tak dlouho od Sametové revoluce, ale nárůst těchto organizací je zjevný. Občanům se možnost a podmínky založení odborové organizace dostává stále více do povědomí.
5. Bibliografie
2010. http://cs.wikipedia.org/wiki/Odbory. wikipedia.org. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://cs.wikipedia.org/wiki/Revolu%C4%8Dn%C3%AD_odborov%C3%A9_hnut%C3%AD. wikipedia.org. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.cent.cz/www/OdboroveSvazy.htm. cent. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.cray.cz/instituce/odborove-svazy/. cray. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.podnikatel.cz/provoz/zamestnanci/odbory/. podnikatel. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.seminarky.cz/Postaveni-odboru-v-politickem-systemu-CR-3571. seminarky. [Online] 28. březen 2010.
Upraveny zákonem č. 83/1990 Sb.
= Sdružení zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy. Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem nebo státem, například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.
Odborem může být právnická osoba, která je povinná svůj vznik oznámit Ministerstvu vnitra České republiky, která návrh musí schválit. Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich počet není omezen v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele.
Odborové organizace se často vyskytují ve velkých podnicích, kde může být komunikace a domluva se zaměstnavatelem obtížná. Své místo však mají i v malých a středních firmách. Důvodem pro založení odborové organizace může být nespokojenost zaměstnanců a zaměstnavatel to takto i často vnímá. Faktem je, že důvodem ke vzniku odborů bývá například nedodržování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, porušování práv zaměstnanců, nevyplácení mezd a podobné problémy. Odbory pak vznikají navzdory zaměstnavatelům, aby zaměstnanci dokázali jednotně a efektivně čelit tlakům zaměstnavatele a hájit svá práva. Zaměstnavatel pak nemůže proti vzniku odborové organizace vůbec nic namítat. Není tedy nutné, aby je zaměstnavatel vnímal pouze negativně, neboť mu mohou přinést i určité výhody.
Zaměstnavatel je povinen informovat odborovou organizaci o:
• vývoji mezd nebo platů,
• vývoji průměrné mzdy nebo platu a jejích jednotlivých složek včetně členění podle, jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak.
Zaměstnavatel je povinen s odborovou organizací projednat:
• ekonomickou a finanční situaci ve firmě a jejím pravděpodobném vývoji,
• svou činnost včetně například jejího dopadu na životní prostředí,
• právní postavení zaměstnavatele, vnitřní uspořádání společnosti, změny předmětu činnosti,
• pracovní podmínky a jejich změny,
• opatření zamezující diskriminaci zaměstnanců,
• bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
• volná pracovní místa na dobu neurčitou, jde-li o zaměstnance se smlouvou na dobu určitou.
• systém odměňování a hodnocení zaměstnanců,
• systém školení a vzdělávání zaměstnanců.
První dva body se však nevztahují na zaměstnavatele, který zaměstnává méně než deset zaměstnanců. Odborová organizace zastupuje ze zákona všechny zaměstnance a jedná jejich jménem, proto pokud je ve firmě zřízena, nemusí zaměstnavatel informovat každého zaměstnance individuálně a šetří tak zaměstnavateli čas a peníze.
Kolektivní vyjednávání
Upraveno zákonem č. 2/1991 Sb.
Zákon upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými orgány odborových organizací a zaměstnavateli, za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření kolektivní smlouvy.
Cílem kolektivního vyjednávání je uzavření kolektivní smlouvy. Kolektivní smlouva upravuje mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy. Z této smlouvy vyplývají určité zaměstnanecké nároky nebo z ní vyplývají pro zaměstnance určitá práva a povinnosti.
Odborový svaz pracovníků obchodu (OSPO)
OSPO je dobrovolná, samostatná a otevřená organizace, nezávislá na státních a hospodářských orgánech a politických stranách. OSPO prosazuje zajištění a zlepšování pracovních, mzdových, sociálních a kulturních potřeb svých členů vůči státním orgánům a zaměstnavatelům, K tomu využívá především prostředků kolektivního vyjednávání.
OSPO zastupuje 20 000 členů, kteří působí v činnostech tuzemských a nadnárodních obchodních společností, spotřebního družstevnictví a privátního sektoru. Získává podrobné informace o pracovních, mzdových a sociálních podmínkách zaměstnávání v obchodě od partnerských odborových svazů v zahraničí a tyto následně poskytuje svým odborovým organizacím v nadnárodních společnostech. Věnuje pozornost výchově a vzdělávání zástupců zaměstnanců a učňovské mládeži.
Pro své členy zajišťuje bezplatnou poradenskou činnost. Dále také poskytuje bezplatnou právní pomoc a zastoupení před soudem.
Kontroly se zaměřují především na:
• okázání zdravotní způsobilosti při nástupu do zaměstnání,
• povinné preventivní prohlídky,
• zajištění vstupního a opakovaného školení z oblasti BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) s ověřením znalostí,
• odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, evidence, registrace,
• pracovní podmínky žen a mladistvých,
• dodržování zákonných ustanovení o poskytování osobních ochranných pomůcek,
• bezpečné pracovní podmínky a prostředí,
• provádění zákonem stanovených prověrek bezpečnosti práce na pracovištích,
• bezpečnou manipulaci s materiálem při skladování a provoz motorových vozíků,
• základní hygienické podmínky na pracovištích,
• zajištění zdravotní péče, vybavení lékárniček první pomoci,
• bezpečnost elektrických zařízení, nářadí a spotřebičů - revize a kontroly.
Nejčastěji jsou zjišťovány následující závady:
• porušování předpisů o skladování, nesprávná manipulace se zbožím, poškozené přepravky a palety, zpravidla chybí místní řád skladu,
• v prostorách skladů nejsou vyznačeny dopravní cesty, chybí tabulky s označením nosnosti regálů,
• v provozních prostorách bývá nevhodně umístěný materiál a zboží zužující šířku komunikace,
• chybí bezpečnostní označení okrajů ramp a schodišť,
• nerovnosti či poškozené podlahy v provozních prostorách,
• chybějící nebo poškozené kryty osvětlovacích těles, nezakryté krabice rozvodů elektrické energie,
• nedostatečné vybavení lékárniček první pomoci,
• nedodržování lhůt pro malování, bílení nebo čištění svítidel.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR je vrcholným reprezentantem českého obchodu a cestovního ruchu. Je uznávaný členskou základnou, odbornou veřejností, státní institucí, tak i odbornou evropskou organizací
Tento svaz představuje vrcholové, nezávislé, dobrovolné a lobistické sdružení, reprezentuje svazy a asociace velký retailových společností, ale i malých a středních firem v síti obchodu, pohostinství a cestovního ruchu.
Mezi další činnosti svazu patří:
• zastupování zaměstnanců při kolektivním vyjednávání s Odborovým svazem pracovníků obchodu a Odborovým svazem pracovníků v pohostinství a cestovního ruchu,
• zastánce podnikatelských zájmů a potřeb,
• součást evropského obchodu - reprezentant českého obchodu, lobistické sdružení, prosazující zájmy českých podnikatelů v obchodu vůči parlamentu a institucím EU při tvorbě a změnách evropské legislativy,
• zdroj odborných infomrací - organizátor a pořadatel odborných konferencí, seminářů a workshopů,
• sponzor pozitivního image obchodu a cestovního ruchu - účastník a propagátor obchodu na řadě veletrhů a výstav.
Zdroje
[1] §ley.cz [online]. Zákon o kolektivním vyjednávání, 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupný
WWW: <http://ley.cz/?s85&q85=all>.
[2] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Příručka pro personální a platovou
agendu, 2010 [cit. 2010-04-06]. Dostupný z WWW: <http:// www.mpsv.cz >.
[3] Odborový svaz pracovníků obchodu [online]. OSPO, 2010 [cit. 2010-03-25]. Dostupný
z WWW: <http://www.ospo.cz>.
[4] PODNIKATEL.cz [online]. Odbory, 2010 [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW:
<http://podnikatel.cz/provoz/zamestnanci/odbory/>.
[5] Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR [online]. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR,
2010 [cit. 2010-04-06]. WWW: <http:// www.socr.cz>.
[6] WIKIPEDIE otevřená encyklopedie [online]. Wikipedia, 2010 [cit. 2010-03-25].
Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Odbory>.
ODBORY V OBCHODĚ (2)
1. Úvod
Odborová organizace je v podstatě jakási obrana zaměstnanců proti nastolenému pořádku v podniku, ve kterém pracují. Tyto podmínky leckdy nejsou spravedlivé a mnohdy hraničí s právními předpisy. Zaměstnavatel používá různé nástroje k dosažení cílů a tedy i zisků a pracovníci, díky kterým se ke stanoveným cílům přibližuje, jsou mnohdy vykořisťováni. Zaměstnanec jako jednotlivec příliš možností obrany nemá, z těchto důvodů je velkým přínosem založení odborové organizace v podniku. Díky odborům se již většina situací v podniku dá změnit či modifikovat, tak aby došlo ke kompromisu obou stran.
V převážné většině založení odborové organizace znamená, že v podniku se děje něco alarmujícího natolik, že zaměstnancům stojí za tu námahu tuto odborovou instituci zřídit. Odborový svaz přináší podniku také určité výhody. Mezi tyto patří zlepšení vnitropodnikové komunikace, díky je většina situací vyřešena uvnitř podniku a nedostane se mimo něj, kde měla větší následky pro chod podniku.
Odbory jsou nejvýznamnější ve velkých organizacích, kde je právě domluva na podmínkách zaměstnanců velmi složitá. V malých a středních podnicích mnohdy není ani odbor nutný, je zde menší počet zaměstnanců a je zde možnost diskutovat o problémech přímo. Ani zde však vnik odboru není vyloučený.
Výsledkem fungování odborů je ucelená odpověď na problémy, které se v podniku vyskytly a hájení práv zaměstnanců.
2. Historie odborů u nás
2.1 Revoluční odborové hnutí (ROH)
Toto hnutí bylo jediným hnutím v období socialismu v Československu. V tomto období bylo prakticky povinností občanů stát se členem hnutí.
Po té co byl na území tehdejšího Československa vyhlášen protektorát Čechy a Morava, vznikly dvě organizace Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) a Ústředí veřejných zaměstnanců (ÚVZ), které měli ústřední roli.
První z uvedených se stala vedoucí v prosazování nacistické politiky tak, aby vedla ke zvýšení pracovní výkonnosti, zároveň se však uvnitř této organizace formovali protinacistické skupiny. V závěru 2. světové války se z této organizace vytvořila Ústřední rada odborů (ÚRO). Později v roce 1945 byla pověřena Ministerstvem vnitra jako právní nástupce všech odborových organizací v bývalém Protektorátu Čechy a Morava. Od této doby se datuje ROH, pod tuto organizace patřilo již i ÚRO. I tato organizace se však jako jiné dostala pod silný vliv KSČ, později v roce 1948 se této straně podmanila zcela. Od roku 1951 ROH zaštiťovala nemocenské pojištění. V letech 1968-1969 se ROH neustále pokoušela čelit normalizaci. V listopadu 1989 se zúčastnila protestů proti policejním zásahům, které v té době probíhaly.
Hlavní činností odborových organizací v minulosti nebyla obrana práv zaměstnanců vůči zaměstnavateli, jako je tomu dnes. Takovéto výstupy nebyli přijatelné. Převážně se tedy realizovala v oblasti vybírání příspěvků, pořádání různých společenských aktivit (MDŽ), rozdávání vánočních kolekcí. Jako součást KSČ měla organizace také možnost posuzování pracovníků a záruky za ně. ROH byla hlasováním zrušena v roce 1990, kdy místo ní nastoupila Československá konfederace odborových svazů a Českomoravská komora odborových svazů (tato zastřešuje odborové organizace na území České republiky dodnes).
3. Základní vymezení
2.1 Odbory
Jedná se o asociaci zaměstnanců. Jejich cílem je prosazovat své zájmy v rovině politické, pracovní, sociální a v dalších oblastech zájmu. Nejčastější vyjednávání se týká výše mezd či pracovních podmínek. Konkrétní odbory jednají vždy jménem svých členů.
2.2 Obecná úprava o sdružování
Obecná právní úprava se řídí zákon č. 83/1990 Sb.
2.3 Vznik odborového svazu
Odborový svaz vzniká ohlášením o vzniku na Ministerstvo vnitra České Republiky. Ministerstvo nemá právo vznik některé z odborových organizací zamítnout. Činnost odborové organizace může být však omezena a to v souladu s opatřeními, která jsou nutná pro zachování bezpečnosti státu, veřejného pořádku či práv a svobod občanů. Odborový svaz vystupuje jako právnická osoba a jejich počet je neomezený, jak na území České Republiky, tak u jednoho zaměstnavatele. Všechny odborové spolky mají stejné postavení a žádný nesmí být upřednostňován.
Zaměstnavatel je povinen přizpůsobit odborové organizaci podmínky vhodné ke sdružování a to na svoje náklady. Vhodnými podmínkami se má na mysli poskytnutí místnosti ke sdružování, základní vybavení a úhrada nutných nákladů.
Odborové sdružení mohou založit již tři zaměstnanci, přičemž tito zaměstnanci nemusí vykonávat činnost pouze u jednoho zaměstnavatele. Pro vysvětlení to znamená, že u jednoho zaměstnavatele může být i pouze jeden člen odborové organizace, přičemž stačí když pouze jeden ze zakladatelů organizace bude starší 18 let. Nejjednodušší postup je podat přihlášku do profesního odborového svazu, způsobů založení je však více.
2.4 Odbory a zaměstnavatel
Zaměstnavateli je uložena určitá povinnost vůči odborovému svazu v jeho podniku. Jedním z nutných závazků je oznamování informací týkajících se vyvíjení mezd, vývoj průměrné mzdy a složek, které k ní náleží a jejich rozdělení do profesních skupin. Pokud si však oborová organizace se zaměstnavatelem domluví jinak, pak je povinností zaměstnavatele informovat i o vývoji těchto ukazatelů.
Další povinností zaměstnavatele je projednávání oblastí podnikání a vedení podniku v návaznosti na zaměstnance. Zaměstnavatel s odbory diskutuje o otázkách ekonomické situace zaměstnavatele, množství práce a pracovním nasazením, změny v uspořádání pracovních činností, soubor informací o odměňování a hodnocení pracovníků, školení a prohlubování znalostí a kvalifikací zaměstnanců, vybudování podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, přizpůsobení podmínek pro osoby se zdravotním postižením a matky s malými dětmi a další podmínky týkající se prostředí podniku.
2.5 Výhody vzniku odborů
Jak již bylo řečeno v úvodu, vznik odborové organizace přináší i řady výhod. Nejdůležitější je zlepšení toku informací od zaměstnavatele. Zákoníkem práce je zaměstnavateli udělena povinnost informovat zaměstnance a projednávat s nimi záležitosti z pracovní oblasti.
Pokud se v organizace nevyskytuje žádný obor nebo jiný zprostředkovatel komunikace, pak je zaměstnavateli uložena povinnost, informovat o důležitých faktech každého zaměstnance.
Další velmi podstatnou výhodu přestavuje úspora financí podniku a to zejména tím způsobem, že zaměstnanci leckdy upozorní na nedodržování pracovněprávních povinností či nedostatečnou bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Tím dává zaměstnavateli dostatečný prostor pro včasné zlepšení dané problematiky a to dříve, než na nedostatky narazí příslušný státní orgán.
3.6 Problémy s dodržováním podmínek
Jak jsem již zmínila, zaměstnavatel je povinen vytvořit pro činnost odborové organizace určité podmínky. V mnohých případech však tohoto není schopen. Může to být způsobeno tím, že organice je příliš malá a nemá dostatečné prostory či finance. Od těchto problémů se pak odvíjí i fakt, že činnost odborové organizace je založena na znalosti právních předpisů, k čemuž nejčastěji potřebuje odborníka, na toho však podnik nemá dostatek financí a odbor tak není informován o právních skutečnostech z této oblasti. Hlavní právní dokument, který musí, co nejpřesněji specifikován je kolektivní smlouva , která upravuje budoucí vývoj situace mezi zaměstnanci v odborové organizaci a zaměstnavatelem.
Další problémem je neznalost členů odborové organizace o základních právních otázkách založení a fungování odborové organizace. Mnohdy se totiž zaměstnavatelé pokoušejí obejít zákon pracovní smlouvou se zaměstnancem, kde je uveden jakýsi dodatek o nemožnosti založit či se stát členem jakékoli odborové organizace.
3.7 Příklady odborových organizací
• Odborový svaz dopravy,
• Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu,
• Odborový svaz pracovníků obchodu
• Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České Republiky a mnohé další.
4. Závěr
Odborové organizace měli vždy velký význam pro společnost. V minulosti se sice jejich činnost lišila od té, kterou vykonávají dnes. V období socialismu ani nebylo možné jakkoli se bránit vůči zaměstnavateli (státu). V dnešní době, již mnoho lidí odborové organizace zakládá. Jejich činnost je velmi důležitá. Velmi často se totiž z médií dozvídáme o sílícím vykořisťování zaměstnanců zaměstnavateli. Díky vzniku těchto organizace existuje alespoň nějaká efektivní obrana proti nespravedlnosti v této oblasti. Není to ještě tak dlouho od Sametové revoluce, ale nárůst těchto organizací je zjevný. Občanům se možnost a podmínky založení odborové organizace dostává stále více do povědomí.
5. Bibliografie
2010. http://cs.wikipedia.org/wiki/Odbory. wikipedia.org. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://cs.wikipedia.org/wiki/Revolu%C4%8Dn%C3%AD_odborov%C3%A9_hnut%C3%AD. wikipedia.org. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.cent.cz/www/OdboroveSvazy.htm. cent. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.cray.cz/instituce/odborove-svazy/. cray. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.podnikatel.cz/provoz/zamestnanci/odbory/. podnikatel. [Online] 28. březen 2010.
2010. http://www.seminarky.cz/Postaveni-odboru-v-politickem-systemu-CR-3571. seminarky. [Online] 28. březen 2010.
Posledná zmena: pondelok, 27 januára 2014, 11:57