NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ ÚVĚRY V OBCHODĚ




Rozdělení dle typu obchodu:
• Mezinárodní.
• Domácí.


Poskytovatelé a typy úvěrů v mezinárodním obchodě

V mezinárodním obchodu nefigurují jen soukromé instituce. Firmy pohybující
se v mezinárodních vodách se často střetávají se státními institucemi různých zemí. Nemusí jít ale jen o legislativu a podmínky podnikání - může se jednat též o financování. Úvěry lze získat vládní, dodavatelské, zprostředkovatelské a bankovní.

Vládní úvěry
Poskytuje obvykle vláda jedné země či vládní instituce druhé země za účelem nákupu zboží, čímž zároveň podporuje svůj vývoz. Takový úvěr muže být buď jednostranný, který je určen k nákupu určitého průmyslového celku, nebo rámcový, na nějž se provádějí dodávky určitého zboží.Podmínky úvěru jsou stanoveny vzájemnou dohodou vyjádřenou písemně (vždy se jedná o objemný a rozsáhlý dokument); jde většinou o dlouhodobé úvěry, zajištěné zárukou vlády a zúročené nízkou úrokovou sazbou, kterou vláda subvencuje z rozpočtových prostředků. V současné době nastává odklon od těchto úvěrů - jsou poskytovány zcela výjimečně a ve velmi naléhavých případech (například nákup zbrojních celků nutné k obraně té které země).

Dodavatelský úvěr
Poskytuje vývozce dovozci krátkodobě i dlouhodobě. Při krátkodobých úvěrech se vyskytují
i úvěry nekryté i kryté (dispozičními doklady, směnkami, bankovní zárukou nebo dokumentárním akreditivem s odloženou splatností). Při dlouhodobých úvěrech spočívá zajištění ve vlastnickém či zástavním právu ke zboží, hypotéce, ve směnkách s případným rukojemstvím banky nebo bankovní záruce za zaplacení. V některých případech jsou jednotlivé druhy zajištění kombinovány.

Zprostředkovatelské úvěry
Poskytují v zahraničním obchodě dohodci a komisionáři. Zejména dohodci mají velkou výhodu v tom, že v mnohých zemích a některých druzích zboží se nákupy a prodeje uskutečňují výhradně jejich prostřednictvím {například nákup zbraní či součástí
pro obohacování uranu atd.); jsou ve styku s oběma stranami a mají přehled o celém průběhu obchodu, takže mohou zasáhnout tam, kde je zapotřebí. Eskontují směnky kupujících, zaručují se za jejich zaplacení, financují výrobu i obchod a poskytují půjčky na dokumenty.
Dohodci a komisionáři jsou zpravidla firmy s velkým vlastním kapitálem a s dobrým bankovním spojením, u něhož mají úvěr. Zprostředkovatelské úvěry jsou pochopitelně dražší než běžné bankovní úvěry.

Bankovní úvěry
Můžeme rozlišovat z těchto základních hledisek:
1. Podle subjektů, které jsou příjemci úvěru:
• Podnikatelské,
• občanské,
• veřejné (státní či komunální).
2. Podle účelu, na který se poskytují:
• Provozní
• na zásoby,
• na pohledávky
• investiční
• exportní,
• importní,
• překlenovací,
• spotřební,
• na management buy-out,
• na vyplacení společníků apod.
3. Podle doby, na jakou jsou poskytovány:
• Krátkodobé (do 12 měsíců),
• střednědobé (nad 12 měsíců do 5 let),
• dlouhodobé (nad 5 let).
4. Podle způsobu zajištění návratnosti:
• Úvěr bianco (bez zajištění),
• směnečný úvěr.
Zejména úvěr eskontní, spočívající v tom, že banka od majitele odkupuje směnky před lhůtou jejich splatnosti; tento druh úvěru bývá nazýván také úvěr negociační.
Do této kategorie patří též úvěr akceptační. Tento úvěr banka poskytne tak, že na žádost výstavce směnky cizí směnku akceptuje, a tímto akceptem se dostává do pozice hlavního dlužníka vůči majiteli směnky a věřitelem vůči tomu, kdo na ni směnku vystavil. Formou akceptačního úvěru je též úvěr remboursní.
• Úvěry lombardní (zástava movité věci a jmenovitě pak vybraných cenných papírů).
• Ručitelské.
Ručitelské úvěry jsou určitá forma bankovní záruky třetí osobě, že pokud se dlužník dostane do finanční tísně, uhradí banka tento závazek. Takový úvěr se poskytuje jen prvotřídním klientům, u nichž riziko insolvence je relativně nízké.
• Hypoteční úvěry (zástava nemovitého majetku, který je zpravidla předmětem úvěru).
5. Podle techniky poskytování a splácení úvěru:
• Úvěr na úvěrovém účtu,
• kontokorentní úvěr.
Jeho základem je kontokorentní účet, což je účet smíšený - běžný a úvěrový; jsou-li peněžní výdaje klienta větší, než je zůstatek na jeho běžném účtu, dostává se do mínusu (tzv. debetu). Toto debetní saldo představuje poskytnutí kontokorentního úvěru, přičemž výhodou je, že lze čerpat prostředky v rámci schváleného limitu dle potřeby, úroky se platí za skutečně čerpanou částku na konci každého kalendářního měsíce, pokud není smluvně dohodnuto jinak).
• revolvingový úvěr
Revolvingový je úvěr, který se automaticky obnovuje v původní výši v rámci schváleného limitu sjednaného mezi bankou a dlužníkem, jakmile dlužník část úvěru splatí.
6. Podle teritoria poskytnutí:
• Vnitrostátní,
• zahraniční,
• mezinárodní.

Poskytovatelé a typy úvěrů v domácím obchodě

Firemní kontokorenty
Kontokorentní úvěr je úvěrový prostředek zřizovaný k běžnému osobnímu nebo firemnímu účtu. Kombinuje kreditní a debetní zůstatky na účtu, to znamená, že klienti mohou využívat peníze nad rámec vlastních prostředků, maximálně ale do výše sjednaného limitu.

Jak ho zřídit?
Základní podmínkou pro zřízení kontokorentu je, že máte založen firemní nebo profesní účet u banky, u které o kontokorent žádáte. Podniková klientela musí, vedle dokumentů potvrzujících, že mají u dané banky účet, předložit dokumenty o své finanční situaci,
na základě nichž banka posoudí firemní riziko a rozhodne o výši úvěrového rámce.
Na základě dokumentace je také často stanovována individuální úroková sazba nebo některé poplatky. Někdy banky schválení žádosti o kontokorent podmiňují určitou lhůtou, kdy musí klient účet v bance mít - obvykle nejméně tři měsíce.

Jaké jsou náklady spojené s kontokorentem?
Zřízení kontokorentu je obvykle bezplatné. V případě jeho čerpání se úročí od prvního dne, což je rozdíl oproti charge kartě. Tyto úroky se většinou pohybují od 10 do 20 % p. a. Pokud překročíte limit sjednaný pro kontokorent, nastupují sankční úroky, které mohou činit
i přes 30 % p. a.

Pro jaké situace se kontokorent nejvíce hodí?
Kontokorentní úvěr slouží především jako nástroj k překlenutí krátkodobého nedostatku finančních prostředků a při jeho poskytnutí banka nezkoumá účelovost využití peněz. Kontokorent by neměl být využíván na financování dlouhodobějších investic, na to je opravdu příliš drahý. Výhodou je, že půjčku lze využívat opětovně, vždy po jejím splacení.

Provozní úvěry
Nedostává se vaší firmě momentálně likvidita, aby mohla pokračovat v činnosti v rozsahu,
v jakém by chtěla? Provozní úvěr je tím správným řešením pro překlenutí krátkodobého nedostatku financí.

Co je to provozní úvěr?
Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech. Doba splatnosti je obvykle
do jednoho roku, mnohé banky ji ale umožňují prodloužit. Někdy je provozní úvěr zřízen
k firemnímu účtu formou kontokorentu. Minimální výše dojednatelného provozního úvěru
se pohybuje v řádu statisíců korun. Jednotlivé banky ale mají u těchto úvěrů často velmi rozdílné podmínky.
Jaké jsou náklady úvěru?
Za zřízení zaplatíte obvykle částku v řádu několika tisíců korun, v některých případech bývá zdarma, ale vyskytují se i jiné možnosti. Výše úročení bývá individuální a závisí mimo jiné
na bonitě firmy, jako ostatně vše, co se týká provozních úvěrů.

Pro jaké situace se hodí tyto produkty?
Provozní úvěry slouží k financování běžného provozu firmy, jsou jimi financovány zejména krátkodobé obchodní pohledávky a zásoby. K financování dlouhodobějších projektů je výhodnější zvolit investiční úvěr.

Investiční úvěry
Potřebuje vaše firma obnovit některé ze svých dlouhodobých aktiv, ale nemá na to dostatek peněžních prostředků? Vhodným řešením pro ni může být investiční úvěr.

Co je investiční úvěr?
Jedná se o zpravidla účelovou půjčku, kterou poskytne banka firmě za účelem nákupu nebo renovace nějakého dlouhodobého aktiva - např. modernizaci strojového zařízení nebo nákup nemovitosti. Splatnost takového úvěru může být až v desítkách let. Tento druh úvěru
se nehodí pro financování krátkodobého výpadku cash flow - za tímto účelem je vhodnější použít kontokorent, charge kartu nebo provozní úvěr.

Jak pořídit tento úvěr?
V poslední době přestává platit pravidlo, podle kterého banky poskytují úvěry pouze svým klientům, a proto se můžete zkusit obrátit na jakoukoliv banku. Výhodnější pro vás ovšem bude spolupráce s bankou, kde má vaše firma již veden účet. Banka bude požadovat poměrně značné množství dokumentů, které budou mapovat bonitu firmy, tedy její schopnost dluh
v budoucnu splácet.

Jaké jsou náklady investičního úvěru?
Na tuto otázku není vůbec jednoduché odpovědět, protože banky v tomto případě volí značně individuální přístup, od kterého se odvíjí poplatek za vyřízení úvěru (bývá stanoven jako určité procento z půjčené částky s maximálním horním limitem v řádu tisíců korun). Úroková míra je také značně odlišná, výhodnější vám bude nabídnuta pravděpodobně u banky, kde již máte otevřen účet, a tak banka zná lépe bonitu vaší firmy. Dohodnout se lze jak na fixní, tak na pohyblivé úrokové míře. Úvěr bývá splácen měsíčně či čtvrtletně, někdy i pololetně.

Firemní hypotéky
Firemní hypoteční úvěr (firemní hypotéka) je dlouhodobý účelový úvěr zajištěný nemovitostí pomocí zástavního práva, které se bance k této nemovitosti zřídí. Od 1. 5. 2004 je možné úvěr použít nejen na investice do nemovitostí.

Jak lze získat hypotéku?
Ne všechny banky se zabývají poskytováním hypoték, proto je jejich výběr omezen. Kromě obvyklých dokumentů budete zejména potřebovat výpis z katastru nemovitostí osvědčující vlastnictví nemovitosti, kterou zastavíte pro případ neschopnosti vaší firmy splácet úvěr.

K jakému účelu může být hypotéka využita?
Hypoteční úvěr lze využít k libovolnému účelu. Jedinou podmínkou je, že je zajištěn nemovitostí. Pokud je hypoteční úvěr poskytován za účelem koupě, výstavby, rekonstrukce či přestavby nemovitosti nebo k refinancování jiného hypotečního úvěru na uvedený účel, nabízí banky výhodnější úrokové sazby.

Kolik si lze půjčit?
Banka může ze zákona poskytnout hypoteční úvěr maximálně na 70 % hodnoty nemovitosti, v případě, že bude financován prostřednictvím hypotečních zástavních listů. Banky
v současné době financují hypoteční úvěry z jiných zdrojů a nabízejí až 100 % hodnoty nemovitosti - to se však týká především úvěrů určených k financování nemovitostí. Zbytek ceny musí investor pokrýt z vlastních prostředků.

Jaké jsou náklady hypotéky?
Vzhledem k zástavě nemovitosti je úrok nižší než u většiny ostatních úvěrů. Úroková sazba je zpravidla pohyblivá, ale je možno ji na dobu 1 až 10 let zafixovat. Co se týká poplatků, tak největší poplatek si banky účtují za zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr. Poplatek bývá určen obvykle procentem z požadované výše úvěru se stanovenou minimální a maximální částkou. Mohou k němu být přičteny příplatky za expresní zpracování úvěru apod. Poplatek je jednorázový a nevratný (i v případě zamítnutí žádosti). Samozřejmostí je odhad nemovitosti, jehož cena je odvislá od hodnoty zastavované nemovitosti.
Pokud je úvěr přidělen, platí se měsíční poplatek za vedení úvěru, popřípadě poplatek
za změnu podmínek úvěru. Nemovitost, na kterou je hypoteční úvěr poskytnut, musí být pojištěna, což s sebou nese další náklady.
Podle zákona lze hypoteční úvěr splácet 5 až 30 let.

Centrální registr úvěrů

Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace
o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Vzhledem k uvedenému zaměření nejsou v databázi CRÚ evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů, údaje o depozitních účtech (běžné účty
bez povoleného debetu, spořící, termínové účty).
Účastníkem CRÚ jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Povinností účastníka CRÚ je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ. Přístup k informacím je umožněn jednotlivým účastníkům a České národní bance v rozsahu potřebném pro zajištění provozu CRÚ.
Sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů využitelných v oblasti řízení úvěrového rizika. Předpoklad pozitivního působení na snižování podílu rizikových pohledávek v bankovním sektoru České republiky a zkušenosti
z dlouhodobého provozování obdobných úvěrových registrů v zahraničí, zejména v EU, byly základním důvodem pro realizaci projektu CRÚ.
Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka. Řešení projektu probíhalo v úzké kooperaci s Bankovní asociací, zohledněny byly rovněž podněty jednotlivých bank. Aplikace CRÚ je založena na využití moderních informačních technologií a splňuje přísné požadavky v oblasti bezpečnosti dat.






Seznam bankovních ústavů operujících v ČR

• ABN AMRO Bank N.V.
• Banco Popolare.
• Bank of Tokyo-Mitsubishi.
• CALYON S.A.
• Citibank.
• COMMERZBANK Aktiengesellschaft.
• Česká exportní banka.
• Česká národní banka.
• Česká spořitelna.
• Českomoravská stavební spořitelna.
• Českomoravská záruční a rozvojová banka.
• Československá obchodní banka.
• Deutsche Bank.
• Fortis Bank SA/NV.
• GE Money Bank.
• HSBC Bank plc - pobočka Praha.
• HYPO stavební spořitelna.
• Hypoteční banka.
• ING Bank N. V.
• J&T BANKA.
• Komerční banka.
• LBBW Bank CZ.
• mBank.
• Modrá pyramida stavební spořitelna.
• Oberbank AG.
• Poštovní spořitelna.
• PPF banka.
• PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich.
• Raiffeisen stavební spořitelna.
• Raiffeisenbank.
• Raiffeisenbank im Stiftland eG.
• Stavební spořitelna České spořitelny.
• UniCredit Bank.
• Volksbank CZ.
• Všeobecná úverová banka.
• Waldviertler Sparkasse von 1842 AG.
• Wüstenrot - stavební spořitelna.
• Wüstenrot hypoteční banka.


Zdroje

www.mesec.cz
www.finance.cz
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57