ELEKTRONICKÝ OBCHOD V OBCHODĚ

Elektronický obchod zahrnuje obchodní transakce (se zbožím hmotným i nehmotným a službami), které provádějí osoby fyzické i právnické, přičemž tyto transakce jsou založeny na elektronickém zpracování a přenosu dat.

Základní druhy elektronického obchodu

Rozeznáváme dva druhy elektronického obchodu:
B2B - Business to Business
B2C - Business to Consumer


B2B - Business to Business
Tento druh elektronického obchodování se používá v distribučních a prodejních sítích, ve kterých mohou mezi sebou komunikovat výrobci, pobočky, distributoři, velkoobchody, dealeři nebo obchodní zástupci. Základní rozdíl mezi tímto druhem elektronického obchodu a internetovým obchodem typu B2C (business-to-consumer) je v tom, že prodávající (výrobce, distributor, velkoobchod, apod.) zná předem nakupujícího. Většinou se jedná o partnera, který má předem stanoveny obchodní podmínky, za kterých může nakupovat. Klasickým příkladem elektronického obchodu B2B jsou elektronická tržiště, na která mají přístup pouze registrovaní účastníci. Někteří velcí odběratelé organizují takováto tržiště formou dražby, kdy za minimálních nákladů se během relativně krátkého času shromáždí velké množství nabídek.

Elektronické tržiště (e-Marketplace)
je ve své podstatě virtuální místo, kde se střetává poptávka mnoha odběratelů s nabídkou mnoha dodavatelů. Na elektronickém tržišti, stejně jako na tržišti klasickém, dochází k nejrůznějším jednáním mezi dodavateli a odběrateli, která vedou k uzavírání konkrétních obchodů.

Elektronická tržiště se primárně dělí na dva základní druhy podle role provozovatele:
Nezávislé elektronické tržiště
Provozovatelem tohoto typu e-tržiště je společnost nezávislá na účastnících obchodování na e-tržišti. Funguje jako zprostředkovatel, který poskytuje oběma stranám informace o příležitostech uzavřít obchod. Jeho hlavním smyslem je spojovat poptávku s nabídkou a umožnit oběma stranám vyjednat podmínky uzavření obchodu.
Privátní elektronické tržiště
Provozovatelem privátního e-tržiště je firma nebo skupina firem, které jeho prostřednictvím komunikují se svými obchodními partnery. Většinou se jedná o rozšířený systém elektronického nákupu (e-procurement) nebo spolupráce v uzavřeném odběratelsko-dodavatelském řetězci (Supply Chain Management).

Další možností je rozdělení elektronických tržišť podle toho, jaké komodity se na nich obchodují:
Horizontální tržiště
Tato tržiště nemají zaměření na konkrétní průmyslové odvětví, ale naopak zapojují do obchodování firmy napříč všemi odvětvími. Obchodovanými komoditami jsou v tomto případě především takové výrobky, které nakupuje téměř každá firma. Jedná se většinou o nepřímý materiál, jako jsou kancelářské potřeby, výpočetní a kancelářská technika apod.

Vertikální tržiště
Jsou zaměřena na konkrétní průmyslový obor, např. na chemický průmysl, hutní a kovodělnou výrobu, zdravotní potřeby, a zapojují do svého obchodování firmy podnikající v daném průmyslovém odvětví.

Komoditní burzy
Jsou určeny pro on-line obchodování pouze s konkrétními komoditami.

Výhody
• přístup k obchodním a technickým informacím z daného odvětví
• sdílení informací mezi partnery bez použití telefonu, faxu a poštovného
• aktualizace katalogů bez nutnosti jejich tisku a rozesílání
• absence fyzického prodejního místa, žádný pronájem a investice
• možnost styku s celým světem
• monitoring konkurence a potenciálních zákazníků
• dosažení objektivních cen


B2C - Business to Consumer
Tento druh elektronického obchodování je zaměřen na prodej koncovým zákazníkům - spotřebitelům. Je to vlastně obdoba klasického "kamenného" obchodu na Internetu. Ovšem tato podoba je pouze přibližná, protože internetový obchod má oproti klasickému obchodu nespočet výhod vyplývajících z jeho povahy. Především známe jméno každého nakupujícího včetně jeho adresy - to je pro běžný obchod obrovský průlom s důsledky v přizpůsobení nabídky a marketingu k individuálnímu přístupu ke každému zákazníkovi.


Výhody
- pro prodejce
• nižší náklady na provoz, není nutné mít kamenný obchod.
• možnost sběru dat o nákupním chování zákazníků, která se dají marketingově využít například pro optimalizaci funkcí internetového obchodu
- pro kupující
• možnost porovnání cen a parametrů zboží
• pohodlný nákup z domova
• většinou nižší ceny než v kamenných obchodech
Nevýhody
- pro prodejce
• hacking a další obecně negativní jevy na Internetu
- pro kupující
• zboží nelze osobně před zakoupením vyzkoušet.
• náklady na přepravu (poštovné, balné)


Zdroje:
Wikipedie
časopis Businessworld
www.businessinfo.cz
vlastní zkušenosti
Posledná zmena: pondelok, 27 januára 2014, 11:57