SMĚNKA V OBCHODĚ



Charakteristika a náležitosti

Směnka je cenný papír vyhotovený v předepsané formě, jehož podepsáním se dlužník zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek.
K tomu, aby byla směnka platná a umožnila tak jejímu majiteli uplatnění příslušných práv na uhrazení konkrétní finanční částky, musí obsahovat některé základní náležitosti:

• označení v textu, že jde o směnku
• bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu (v případě směnky VLASTNÍ)
• bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu (v případě směnky CIZÍ)
• jméno toho, kdo má platit (směnečník / akceptant / příjemce) v případě směnky CIZÍ

• údaj splatnosti:
o na viděnou (při předložení) = vistasměnka
o na určitý čas po viděné = časová vistasměnka
o na určitý čas po vystavení směnky = dato směnka
o na určitý den = směnka fixní
• údaj místa, kde má být placeno
• jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent)
• datum a místo vystavení směnky
• podpis výstavce a jeho adresa

Pro platnou směnku není vyžadován žádný tiskopis ani úřední ověření podpisů. Směnka může být napsána ručně nebo strojem. Také je možno využít předtištěných tiskopisů, do kterých je nutno doplnit předepsané údaje.

Funkce směnky

1.platební funkce
Platební funkcí rozumíme, že směnku lze použít jako platební prostředek. Majitel může směnku před okamžikem splatnosti prodat, aby tak získal peněžní prostředky. Směnka tedy v podstatě nahrazuje hotové peníze a umožňuje majiteli směnky proměnit ji v peníze.

2.zajišťovací funkce
Směnka může sloužit i jako zajištění peněžitého závazku a je možno ji uplatnit poté, co povinnost na základě původního peněžitého závazku nebyla splněna.

Typy směnek dle zákona

1.směnka vlastní
Vyjadřuje závazek výstavce směnky, že zaplatí ve stanovený termín oprávněnému majiteli směnky uvedenou směnečnou částku. Na směnce je uvedeno: „za tuto směnku zaplatím…“

2.směnka cizí
Znamená příkaz výstavce směnky třetí osobě, aby zaplatila majiteli směnky ve stanovený termín uvedenou směnečnou částku. Na směnce je uvedeno: „ za tuto směnku zaplaťte…“


Splatnost

Splatnost směnky může být stanovena „na viděnou“, tj. směnka se stává splatnou kdykoliv při předložení, ke kterému musí dojít nejpozději do jednoho roku po vystavení směnky. Dále může být splatnost směnky stanovena „na určitý den“, tzn. že směnka je splatná v konkrétní den na ní uvedený. Při zmeškání splatnosti směnky ztrácí majitel směnky směnečná práva. Původní lhůta splatnosti však může být prodloužena tzv. prolongací směnky. Je nutno, aby s tímto úkonem souhlasily všechny zúčastněné strany (věřitel, dlužník, případně směnečník). Před uplynutím splatnosti může být směnka odkoupena obchodní bankou. Tato situace se nazývá eskont směnky; žadateli je poskytnut tzv. eskontní úvěr.


Výhody a nevýhody

Výhodou směnek je zejména to, že jsou nesporným závazkem, což znamená, že ten, kdo má v dispozici originální směnku a legitimuje se jako její oprávněný majitel, prokázal své právo na její zaplacení dostatečně; dlužník, který se hodlá své povinnosti směnku zaplatit bránit, pak musí své důvody obrany nejen tvrdit, ale i prokázat.
Nevýhodou směnek je to, že musí být vystavena v zákonem předepsané formě se stanoveným obsahem a pokud některá z jejich podstatných náležitostí chybí, pak není směnka platná.

Zdroje

1. P. Štohl, V. Klička, Maturitní okruhy z účetnictví, str. 61, kapitola Účtování o směnkách
2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C4%9Bnka
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57