Browse the glossary using this index

Special | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | ALL

L

Labilita

nevyváženost, nestálost, kolísavost;

  1. emoční – náhlé, nepředvídatelné a časté změny nálad. Různé podněty vyvolávají kvalitativně vhodné emoční reakce, ale nadměrné intenzity.
  2. emoční organická – projevuje se střídáním nálad, únavností, nezdrženlivostí, na organickém základě, např. jako důsledek mozkového onemocnění nebo při vysokém krevním tlaku.
  3. vegetativní nebo neurovegetativní – chorobný příznak při neurózách, která se přechodně objevuje v pubertě a klimaktériu.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Latence

  1. doba od infekce po objevení se prvních příznaků nemoci
  2. v psychologii nejčastěji doba od okamžiku působení podnětu ke zjevné odpovědi, např. u reflexů, reakcí, asociací (C. L. Hull). Využívá se v psychologické diagnostice.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Latentní fáze

čtvrtá fáze vývoje libida podle psychoanalytické teorie. Probíhá asi od 5 let do začátku puberty. V tomto období je podle této teorie sexuální pud v útlumu

Lehká mozková dysfunkce

viz ADHD

Lhavost bájivá

(= pseudologia fantastica)

  1. obsedantně-kompulzivní sklon vymýšlet a sdělovat nepravdivé, neskutečné události, které jsou účelové, zaměřené k upoutávání pozornosti. Nejčastěji se projevuje u hysterií, příp. jiných duševních chorob. V dětství sama odeznívá.
  2. patologický jev, na kterém se výrazně podílí fantazie. Vymyšlené příběhy se vyprávějí jako skutečně prožité, přičemž subjekt jim začne postupně věřit, že se skutečně udály. Ztrácí kritický postoj k výtvorům fantazie. Tomuto jevu nejčastěji podléhají děvčata v období dospívání, hysterické nebo psychopatické osoby, popř. osoby citově strádající.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

Libido

Z lat. výraz pro slast. Označení pro psychickou energii, především pro sexuální pud, jeho projevy, vývoj a energii, kterou obsahuje. Pojem je užíván v psychoanalýze. Je hnací silou vývoje jedince a hlavním motivačním faktorem jeho chování. ůčelem je dosažení slasti. Nachází se v nevědomí. Vývoj libida probíhá od narození ve fázích podle vrozeného programu.

Lingvistika

věda zabývající se zkoumáním jazyka, jeho užívání, vývojových zákonitostí, jeho vztahu k mimojazykové skutečnosti aj., jazykověda. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Logika

  1. l. afektivní = logika citová. Logické myšlení je ovlivněno silným afektem, jedinci mají tendenci spojit cítění a myšlení. Porucha myšlení.
  2. l. mentální = přirozená logika. Systém většinou implicitně obsažených pravidel, které se uplatňují v lidském usuzování, uvažování a myšlení. Stoupenci uvedené teorie předpokládají, že lidé mají vrozený systém pravidel, které se uplatňuje v jejich myšlení.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Logopedie

jedno z odvětví speciální pedagogiky, zabývající se výchovou osob s poruchami řeči a sluchu. Nauka o fyziologii a patologii dorozumívacího procesu. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; Benesch. H.: Encyklopedický atlas psychologie; NLN; Praha 2001)

Lokus

místo, ve kterém je na chromozomu umístěn určitý gen. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)