(= pseudologia fantastica)

1. obsedantně-kompulzivní sklon vymýšlet a sdělovat nepravdivé, neskutečné události, které jsou účelové, zaměřené k upoutávání pozornosti. Nejčastěji se projevuje u hysterií, příp. jiných duševních chorob. V dětství sama odeznívá.
2. patologický jev, na kterém se výrazně podílí fantazie. Vymyšlené příběhy se vyprávějí jako skutečně prožité, přičemž subjekt jim začne postupně věřit, že se skutečně udály. Ztrácí kritický postoj k výtvorům fantazie. Tomuto jevu nejčastěji podléhají děvčata v období dospívání, hysterické nebo psychopatické osoby, popř. osoby citově strádající.
   (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)