EDUPROB veřejnost

jedna z relaxačních technik, pomáhá navodit změněný stav vědomí. Autorem je J. H. Schultz. Využívá se při ní vzájemná souvislost mezi psychickým napětím, stavem vegetativní nervové soustavy a napětím svalstva. Prostřednictvím svalového uvolnění lze dosáhnout i uvolnění psychického, a tím ovlivnit některé orgánové funkce, které jsou řízeny vegetativní nervovou soustavou. Nižší stupeň nácviku autogenního tréninku se skládá z nácviku pocitu tíhy, tepla, vnímání klidného dechu, pravidelného rytmu srdce, tepla v břiše a chladu na čele. Pomáhá odstraňovat napětí, neklid, navodit spánek, duševní pohodu a vyrovnanost. Cvičí se 2 – 3krát denně po 5 minutách. Lze ho úspěšně uplatnit jak u dětí, tak u dospělých. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

sebenáprava, sebezlepšování

zmechanizovaný úkon. Samovolný průběh pohybové činnosti bez kontroly vědomé pozornosti a vůle, jako je chůze, psaní, určitá gesta, grimasy. Základ návyků. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

samořízení, samoregulace. Řízení vlastního stavu organizmu nebo jiného systému zpravidla zaměřené na optimalizaci tohoto stavu. U člověka autoregulace probíhá na úrovni biologické, psychické i sociální. Průběh může být

1. nevědomý, jako při metabolických pochodech nebo
2. vědomý, jako při psych. zaměřené činnosti.

Jde o jednu ze základních schopností člověka řídit své volní jednání a vědomě usilovat o dosažení stanoveného cíle. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

slovní nebo mimoslovní působení jedince na sebe sama. Např. negativní myšlenky, které napadají studenta před zkouškou a které mají posléze tendenci ovlivnit jeho výkon. Může být vědomá i nevědomá (viz též sugesce, heterosugesce). (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

(autosom) jakýkoli chromozom jiný než pohlavní. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

silná antipatie. Pocit nelibosti, nechuti a odporu s tendencí vyhnout se někomu nebo něčemu nepříjemnému. Opakem je sympatie. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)