Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka:  1  2  (Další)
  VŠE

I

Id (Ono)

podle psychoanalytické teorie jde o vývojově nejstarší složku lidské osobnosti (viz též Ego, Superego). Tato oblast lidské psychiky je nevědomá, obsahuje pudy a instinkty a řídí se principem slasti.

Identifikace

určení, ztotožnění. Nevědomý pochod, při němž se člověk ztotožňuje s jedincem, skupinou nebo organizací, které mu imponují. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Identita

totožnost; vztah mezi dvěma nebo více předměty, jevy, které se shodují ve všech vlastnostech. Prožívání a uvědomování si sebe sama, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních. Identita je soubor rysů, podle nichž je jedinec znám v určité specifické skupině. Identita aktuální představuje, co jedinec skutečně je, na rozdíl od identity potenciální, která spočívá v nerealizovaných vlastnostech. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Iluze

mylné vnímání. Vjem neodpovídá skutečnosti, kterou lze určit fyzikálním měřením. Iluze je často výsledek subjektivních činitelů, především afektů strachu, úzkosti, vzteku aj. Pravá iluze se u nemocného nedá korigovat výkladem. Od halucinace se liší tím, že je vyvolána skučným podnětem. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Imitace agrese

kopírování agrese viděné u druhých. Sledování agresivního chování dětmi zvyšuje pravděpodobnost jeho výskytu, zvláště jde-li o posilování nahodilými událostmi a imitování živého modelu. Ke zvláště silné imitaci agresivní dochází u dětí, které jejich rodiče krutě trestají. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Impulz nervový

jednorázový kratičký elektrický výboj, který vzniká v neuronu po prahové stimulaci synapsemi. Má konstantní hodnotu a šíří se aksonem do synaptických zakončení, kde stimuluje synaptické vezikuly. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Impulzivita

jednání impulzivní, uskutečnění okamžitého nápadu, bez zábran, provedené se značnou energií, při vědomí. Jednání nutkavé, zdánlivě nemotivované, někdy s minimálním efektem. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Imunní

  1. odolný proti nákaze, odolný vůbec, netečný
  2. vyňatý z trestné pravomoci státu, z moci zákona, požívající zvláštní právní ochrany.
    (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Inadekvátní

nepřiměřený, nevyhovující, nevhodný. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Indukce

  1. navození, vyvolání; vyvozování obecného závěru na základě znalostí jednotlivých faktů; opak dedukce.
  2. ve fyziol. zákonité vztahy mezi dvěma zákl. nervovými procesy, vzruchem a útlumem, kt. spočívají v zesilování vzruchu po předchozím útlumu a zesilování útlumu po předchozím vzruchu; zde dělena na:
    1. časovou, následnou – je totéž místo v následném okamžiku v útlumu, a naopak,
    2. prostorovou – je-li určité místo v kůře mozkové ve vzruchu, je jeho nejbližší okolí v útlumu, a naopak,
    3. kladnou – jejím výsledkem je vzruch,
    4. zápornou – jejím výsledkem je útlum.
      (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Infantilní

nevyspělý, dětinský, dětský. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Inhibice

  1. obecně zpomalení, přibrždění nebo zastavení určitého procesu nebo procesů, např. v organizmu, např. na biochemické úrovni zpomalení nebo zastavení metabolických procesů
  2. útlum.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Integrace

  1. spojení, vytvoření jednoho celku, sjednocení
  2. v psychologii jednotné neoddělitelné spolupůsobení, součinnost různých psychických procesů. Vzájemné slučování činnosti jednotlivých částí jednoho systému nebo několika systémů dohromady.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Integrovaný

tvořící jeden funkční celek, koordinovaný. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Intelekt

schopnost myšlení, racionálního poznání, rozum. Někdy synonymum pro inteligenci, příp. schopnost chápat a užívat informace v souvislostech. Intelektuální dovednosti: umožňují řešit např. matematické úlohy, pomáhají osvojit si cizí jazyk a vůbec řešit složité problémy. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001; kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Inteligence fluidní

termín R. B. Catella (1950). Je to inteligence biologická, abstraktní, nativní, která je založena na schopnosti řešit tvořivě nové problémy. Je považována za vrozenou, nezávislou na dřívějším učení, což znamená, že během lidského života se nevyvíjí, narozdíl od inteligence krystalické. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Inteligence krystalická

termín R. B. Catella (1950). Je to inteligence kulturní, konkrétní a je založena na kognitivních procesech získaných učením, na vědomostech a na schopnosti je využívat. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Interakce

vzájemné aktivní působení

Interference

psychologická příčina zapomínání, tj. především vzájemné ovlivňování zapamatovaných obsahů, ovlivňování jedné činnosti druhou. Často zejm. rušení. Platí též pro představy, paměťové obsahy, dovednosti aj. Podstatou interference je negativní vliv jednoho učení na učení další. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001, Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Interindividuální

Rozdíly mezi jedinci ve sledovaném znaku, např. ve vlastnosti, výkonu, apod.


Stránka:  1  2  (Další)
  VŠE