Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  ...  27  (Další)
  VŠE

A

Analogie

nalezení stejných rysů či vlastností u jinak netotožných objektů. Na základě shody jedněch vlastností se usuzuje na shodu dalších vlastností u týchž objektů. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Analýza

rozbor; rozbor celku na jednotlivé části

Analyzátor

funkční jednotka vnímání, která zpracovává vnější a vnitřní vzruchy na počitky. Každý analyzátor se skládá: z periferní části, zde se nachází receptor (čidlo), v němž vyvolá podnět nervový vzruch; dále z aferentních (dostředivých) nervů a ze specifických center (ústředí) v kůře mozkové. Činnost analyzátorů probíhá reflexně a tvoří fyziologický základ počitků. Podnět svým působením vyvolá v receptoru nervový impuls, tj. vzruch, který putuje dostředivými nervy a dráhami do jednotlivých oblastí mozku, kde se nachází ústředí analyzátorů. Zde vzniká korovou analýzou vzruchů počitek. Analyzátory lze rozdělit podle umístění receptorních zakončení na: vnější (exteroreceptory) a vnitřní (interoreceptory), které se dělí na další podskupiny – viz slovník. 

Anamnéza

pomocí anamnézy zkoumáme důležité okolnosti, které mohly mít vliv na vývoj jedince od narození, resp. od početí po současnost. Podle způsobu jakým údaje získáváme rozlišujeme: heteroanamnézu: údaje získané od jiné osoby (např. rodič, učitel); autoanamnézu: údaje získané od vyšetřované osoby (většinou hlavně u dospělých). (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

Anorexie

  1. původně nedostatek snaživosti
  2. především nechutenství. Důvodem mohou být choroby zažívacího traktu, případně jiná onemocnění.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Doplňující informace


Anorexie mentální

vyhladovění sebe sama. Porucha vyvolaná úmyslným snižováním váhy, kterou si způsobuje postižený sám tím, že se vyhýbá většině jídel a užívá způsoby snižování váhy jako je vyprovokované zvracení, užívání laxativ, diuretik, nadměrné cvičení, atd. Důvodem je strach z tloušťky, zkreslená představa o vlastním těle jako vtíravá ovládavá myšlenka, představa o povinnosti mít nízkou váhu jako výsledek sociokulturního tlaku na ideál dívky. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Anorexie sexuální

ztráta sexuální touhy. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Anticipace

  1. předjímání, předjetí, předvídání, předzvěst. Myšlenkové předjímání budoucího dění.
  2. předčasné uplatnění něčeho dříve, než je obvyklé, pravidelné.
    (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Anticipační představy

představy zaměřené do budoucnosti. Bývají spojeny s cílem činnosti, popř. s určitou potřebou a ovlivňují výkon jedince. Jestliže jsou doprovázeny kladným citovým přízvukem, pak jde o přání, obsahují-li záporný emoční náboj, mluvíme o obavách. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

Antipatie

nelibost, nechuť, často neuvědomovaná, k určitým osobám a věcem, bez náležitého rozumového zdůvodnění. Je to afektivní postoj, který může vyústit v averzi. Podílí se na ní činnost vegetativního nervstva. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Archetypy

v analytické teorii n ejstarší typické zkušenosti lidstva. Vytvářejí kolektivní nevědomí, v němž se nacházejí v potencionální připravenosti. S archetypy se pojí též instinktivní tendence reagovat podle nich na určité životní situace . (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2002; Říčan, P.: Psychologie náboženství, Portál, Praha 2002)

Arteterapie

použití uměleckých technik jako nástroje diagnostiky, psychoterapie, výchovy, sociální práce. Klade důraz na aktivitu, přičemž využívá uvolňovací, katarzní a projektivní vlastnosti lidské tvořivosti. Pomocí kresby, koláže, modelování dochází k porozumění sobě i druhým a k překonávání některých problémů. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Asfyxie

dušení vedoucí k nedostatku kyslíku ve tkáních se současným hromaděním kysličníku uhličitého. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001 )

Asimilace

přizpůsobení, splynutí. Psychologický jev, kdy nově vnímané a pozorované objekty jsou upravovány v souvislosti s již dříve získanými a osvojenými poznatky. Dle J. Piageta zapojení nové zkušenosti do již existující struktury; přetváření skutečných či symbolických předmětů a tím jejich osvojování. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Asociace

vztah mezi duševními obsahy, např. mezi představami, pocity, pojmy, apod. viz též Volná asociace

Asociace volná

v psychoanalýze náhodně se vynořující myšlenky, představy a pocity. Volné asociace představují nejbezprostřednější cestu k nevědomým obsahům

Aspirace

snaha jednotlivce nebo společenských skupin o dosažení určitých subjektivně nebo společensky významných cílů. Náročnost cílů, které si člověk vytyčuje a jež se snaží uskutečnit (literární, vědecká, politická). (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Atraktivita

vzbuzující zájem, pozornost, přitažlivý, lákavý, poutavý. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

Atribuce

přisuzování, připisování

  1. připsání určité práce, resp. určení autorství
  2. přiznaná kvalita, rys, znak, právo.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Auditivní

související se sluchovou činností, sluchový. Paměť sluchová, klam sluchový. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)


Stránka: (Předchozí)   1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  ...  27  (Další)
  VŠE