Globální retailing v Evropě

- je obchod na dálku,
- využívá se katalog a písemná objednávka,
- rozsah zásilkového obchodu může být i na úrovni plnosortimetního obchodního domu,
- akvizici odběratelů zajišťují obchodní zástupci,
- seznam stálých zákazníků.

- obchod na dálku,
- rozsah plnosortimentního domu,
- jejich součást tvoří souběžně i obchodní domy a výprodejové prodejny,
- využívají se obchodní zástupci, katalogy, stálá evidence zákazníků.

Zásoba maximální představuje nejvyšší úroveň celkové zásoby, které je dosaženo v okamžiku dodávky.

Zásoba minimální může být chápána jako hladina, která signalizuje ohrožení funkce systému. Lze tedy za takovou hladinu považovat nulovou zásobu, často však nezbytnou provozní (technologickou) zásobu (spíše však ve výrobě, v maloobchodě pak množství zboží nezbytné pro prezentaci v regálech prodejny).

Představují hospodářské prostředky, které jsou v účetní jednotce jednorázově spotřebovány v procesu výroby, nebo jsou ve výrobě vázány, či jsou výsledkem výrobního procesu, nebo je účetní jednotka nakupuje za účelem jejich dalšího prodeje. Do zásob patří: materiál, zásoby vlastní výroby a zboží.

závazek a) jakákoli právní povinnost; b) povinnost ze závazkového právního vztahu (dluh); c) zkratkové označení pro závazkový právní vztah, jehož účastníci (strany) vystupují navzájem jako nositelé práv a povinností, přičemž povinnost jedné strany odpovídá právu druhé a naopak. Platí, že dlužník má vůči věřiteli povinnost, je-li věřitel oprávněn vyžadovat od dlužníka její splnění, a naopak věřitel je oprávněn požadovat od dlužníka splnění povinnosti, má-li dlužník povinnost vůči věřiteli. Oprávnění věřitele se obecně nazývá pohledávka, povinnost dlužníka dluh. Podle předmětu se rozlišují závazky, kde obě strany mají povinnost něco si dát nebo něco konat, kde jedna strana má povinnost něco dát a druhá má povinnost konat, a kde jedna strana má povinnost něco konat a druhá má povinnost něco dát. Zajištěním závazku se rozumí občanskoprávní záruka uskutečnění povinností a oprávnění ze závazkových právních vztahů. Rozlišuje se zajištění závazku věcné (např. zástava) a osobní (ručení). Jednotlivé druhy zajištění: ručení (závazek ručitele, že uspokojí pohledávku věřitele, neuspokojí-li ji sám dlužník), smluvní pokuta (závazek dlužníka, že v případě, kdy neuspokojí pohledávku věřitele, zaplatí určitou peněžitou částku), dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů (oprávnění věřitele domoci se uspokojení své pohledávky z příjmu dlužníka), zástavní smlouva (oprávnění věřitele domoci se uspokojení své pohledávky ze zastavené věci – zástavy), převod práva (oprávnění věřitele domoci se uspokojení své pohledávky z práva, které na něj dlužník převedl), postoupení pohledávky, jistota (závazek dlužníka zajistit věřitelovu pohledávku). Zánikem závazku se rozumí zrušení závazkového právního vztahu; nastává na základě právního úkonu (např. splněním, započtením – buď úkonem jedné nebo obou stran, uložením do úřední úschovy, odstoupením od smlouvy, prominutím dluhu, respektive vzdáním se práva – dohoda o novaci nebo o narovnání), události (tj. např. smrtí dlužníka nebo věřitele, jde-li o práva omezená na jejich osobu), úkonu a události (tj. zejména v důsledku neuplatnění práva, které bylo třeba uplatnit v určité době a tato doba marně uplynula), eventuálně rozhodnutím státního orgánu. Změna závazku znamená změnu původně určených prvků závazkového vztahu, zejména jeho účastníků (např. převzetí dluhu – jiná osoba než dlužník nastoupí na jeho místo ve vztahu k věřiteli) nebo předmětu plnění. Ze zákona dochází ke změně závazku v případě prodlení dlužníka nebo prodlení věřitele. Viz též OBLIGACE.

Např. škoda na zásobách, která vznikla např. fyzickým znehodnocením.

Toto manko musí být projednáno inventarizační komisí, která stanoví míru zavinění odpovědných osob a určí výši náhrady.

Produkt lidské práce, který svými vlastnostmi uspokojuje lidské potřeby a přechází ke svému spotřebiteli prostřednictvím směny (cestou koupě a prodeje). Produkty lidské práce se stávají zbožím v důsledku vzniku společenské dělby práce a existence určitých forem vlastnictví výrobních prostředků. Sociálně ekonomická podstata zboží se mění v závislosti na typu výrobních vztahů. Zboží má dvě podstatné vlastnosti (dvojaký charakter): užitnou hodnotu (schopnost uspokojovat určité potřeby lidí) a hodnotu. Konkrétní práce je zdrojem užitné hodnoty zboží, abstraktní práce vytváří hodnotu zboží. Jako užitná hodnota je zboží kvalitativně velmi různorodé (kvalitativně nesrovnatelné). Každá užitná hodnota však není zboží. Například užitné předměty, které nejsou výsledkem lidské práce (pramenitá voda, lesní plody), nejsou zbožím. Zbožím není ani užitná hodnota, kterou vyrobil člověk a jež slouží k jeho vlastní spotřebě, stejně jako ta, která je určena jinému spotřebiteli, k němuž však nepřechází prostřednictvím směny. Poměr, v němž se směňuje různé zboží, je směnná hodnota. Společnou vlastností všeho zboží je, že je vytvořila lidská (abstraktní) práce. Množství této práce se měří délkou společensky nutné pracovní doby (za společensky normálních výrobních podmínek a při společensky průměrném stupni zručnosti a intenzity práce).

Zákazník kupuje pravidelně bez velkého rozmýšlení a s minimálním úsilím. Dále toto zboží můžeme dělit na běžné zboží, zboží nakupované impulzivně a zboží nakupované v případě nutnosti.

Vydává ho zdravotní pojišťovna po uzavření smlouvy, držitel tohoto průkazu se pomocí jeho prokáže pokud využívá svého pojištění(nemocnice,vyšetření atd.)

Peněžní náhrada placená lodním zasílatelem nebo prodávajícím, za zdržení při nakládání, vykládání nebo za obsazení prostoru v přístavu nebo ve skladu déle než určenou dobu. Obvykle vzniká z prodlení při celní deklaraci.

Rubopis, indosament.

Garanční rubopis – nepřevádí se jím vlastnické právo, nýbrž pouze zástavní právo.

Výsledek podnikatelské aktivity. V účetní definici je to rozdíl mezi příjmem z prodeje výstupu a úplnými NÁKLADY na jeho výrobu.

Je soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání v posledně platném znění.

Provádějí ji v rámci své působnosti zaměstnanci živnostenských úřadů, kteří sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem.

Je jedna z administrativních povinností při zakládání podniku.

Je potvrzení, že FO nebo PO může provozovat danou živnost.

Živnostenské úřady vedou v živnostenském rejstříku údaje o podnikatelích, kteří měli nebo mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt, místo podnikání nebo organizační složku podniku umístěnou na území České republiky.