Verze pro tisk

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

C

Centrace

  1. termín tvarové psychol., soustředění jednoho nebo více analyzátorů na jednu část zorného pole, která vytváří figuru (tvar). To co je vnímáno nejasně, tvoří pozadí.
  2. hodnocení situace beroucí v úvahu jen jeden faktor, sledující jediné hledisko, vázané na nejzjevnější charakteristiku. Např. když dítě po přelití vody z konvice do úzké sklenice usuzuje, že vody přibylo, protože je hladina výše než byla v konvici.
  3. tendence dítěte hodnotit situaci ze subjektivního hlediska, vztahovat jevy okolního světa k sobě.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Centrální nervový systém

Zahrnuje všechny neurony mozku a hřbetní míchy.

Corpus callosum

svazek vláken, která spojují obě mozkové hemisféry. Je-li přerušen, objeví se významné rozdíly v činnosti každé mozkové hemisféry. Kvalita poznávací činnosti mimo jiné závisí také na součinnosti obou mozkových hemisfér a jejich specializaci. Na levou mozkovou polovinu jsou vázány řečové (verbální) funkce, na pravou hemisféru jsou většinou vázány neverbální funkce. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

Chování

momentální vnější činnost (aktivita) jedince, kterou může pozorovat jiná osoba (popř. ho mohou zaznamenat některé přístroje) a jíž jedinec působí na své okolí. Jedná se o reakce, verbální i neverbální projevy, nepatří sem však všechny druhy reakcí (např. pohyby střev, žaludku, apod.). (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001)

Chování agresivní

u živočichů takové chování, které vede k útoku na členy druhu vlastního nebo jiného. Nejčastěji při získávání potravy, obraně teritoria, či vlastní obraně. U člověka může být vyvoláno i nedostatkem asertivity. Proto jedinec vyjadřuje své pocity a názory nepřátelským, výhružným způsobem. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Chování asertivní

chování, při němž jedinec přímo vyjadřuje své vlastní pocity, preference, potřeby a názory, a to takovým způsobem, který není vzhledem k ostatním ústupný, výhružný ani trestající. Asertivní chování umožňuje prosadit se bez zjevné agresivity, či kontroly nebo manipulaci s druhými lidmi. Agresivní chování může velmi často znamenat nedostatek asertivity. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

Chování instrumentální

Pozornost mu ve svých výzkumech psychologie učení věnoval především behaviorismus. Principem instrumentálního chování je takové jednání, které je řízeno snahou dosáhnout prospěchu či odměny a tendencí vyhnout se trestu.