2. Daňová soustava v České republice

2.12. Daň dědická

Předmět daně

Předmětem daně je bezúplatné nabytí majetku děděním.

Poplatník daně

Poplatníkem daně je dědic (nabyvatel). Poplatníci se pro účely stanovení výše daně, popřípadě pro účely osvobození ode daně rozlišují na tři skupiny. I. skupinu tvoří příbuzní v řadě přímé a manželé, II. skupinu sourozenci, další uvedení příbuzní a další osoby blízké a III. skupinu tvoří ostatní fyzické a právnické osoby.

Základ daně

Základem daně je cena nabytého majetku snížená o prokázané dluhy zůstavitele, které přešly na dědice, o přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a o náklady spojené s dědickým řízením.

Sazba daně

Sazba daně se pohybuje v závislosti na vztahu dědice a zůstavitel a činí od 3,5 % (do 1 mil Kč) do 20 % (nad 50 mil. Kč) ve III. skupině.

Osvobození od daně dědické

Dědictví v I. a II. skupině jsou od daně osvobozena. Dále jsou v závislosti na vztahu dědice a zůstavitele od daně dědické osvobozena obdobná nabytí majetku jako je tomu u daně darovací, a to do výše 20 tis. Kč ve III. skupině.

Dále je od daně dědické osvobozena řada dědictví jako nabytí státem či veřejnými vysokými školami, nabytí majetku určeného pro financování v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, sportu, zdravotnictví, dědictví nabytá církvemi, nadacemi a obecně prospěšnými fondy apod.

Daňové přiznání

Poplatník je povinen podat daňové přiznání do 30 dnů, v němž nabylo právní moci rozhodnutí o dědictví.