1. Úvod do problematiky

1.11. Způsob výběru daně

Pravidla pro výběr daní musí zabezpečit dostatečně plynulý tok příjmů veřejných rozpočtů, ale neměla by příliš omezovat daňové subjekty. Výběr daní se provádí prostřednictvím zákonem určené povinnosti daňového subjektu stanovit si výši daně. Daňový subjekt bývá povinen sdělit správci daně skutečnosti nutné pro vyměření daně, zpravidla prostřednictvím předepsaných formulářů – daňových přiznání v termínu stanoveném daňovým zákonem. Kromě toho je povinen odvést daň předepsaným způsobem a v termínu stanoveném daňovým zákonem. Lhůty pro odvod daně se nazývají lhůtami splatnosti.

Daňové přiznání se podává za každé zdaňovací období. Vyšší výběry daní se realizují formou postupného částečného plnění. U daní běžných, tj. zejména u daní z příjmů, se daňovým subjektů obvykle určí povinnosti již v průběhu zdaňovacího období odvádět zálohy na daň. Záloha na daň je platba, kterou je daňový subjekt povinen odvádět před vyměřením daňové povinnosti na dané zdaňovací období. Po stanovení výše daně budou zálohy na její úhradu započítány. Zálohy na daň se zpravidla odvozují od výše daně v předchozím zdaňovacím období nebo od předpokládané výše ve zdaňovacím období. Zálohy mohou být stanoveny i u daní kapitálových. U nás se například používají u daně silniční. Zálohy jsou zúčtovatelné, nepředstavují definitivní splnění daňové povinnosti. Ve lhůtě splatnosti, kdy je daň přesně stanovena, se vyrovnává pouze rozdíl mezi velikostí daně za zdaňovací období a zaplacenými zálohami v daném zdaňovacím období. Jsou-li zálohy nižší než daňová povinnosti, potom je daňový subjekt povinen uhradit nedoplatek daně, jsou-li naopak vyšší, vzniká daňovému subjektu přeplatek na dani.

Z hlediska rychlosti výběru daně, jednoduchosti i minimalizace daňových úniků se jeví vhodnějším výběr daně z příjmů prostřednictvím srážky daně u zdroje příjmu. Srážka daně je výběr daně se dvěma daňovými subjekty – plátcem daně, který je přímým daňovým subjektem, daň vypočte a pod svou majetkovou odpovědností odvede a poplatníkem, z jehož příjmu plátce daně srážku provede a který je nepřímým zprostředkovaným daňovým subjektem. Řádně provedená srážka daně je konečným splněním daňové povinnosti.

Záloha na daň u zdroje kombinuje mechanismus srážkové daně se zálohovým principem zúčtování. Zálohu na daň u zdroje vypočte a odvede plátce daně, tj. osoba, která příjem vyplácí. Takto se například vybírá záloha na daň z příjmů fyzických osob z měsíční mzdy. Zálohy na daň u zdroje jsou zúčtovatelné a to prostřednictvím daňového přiznání podaného samotným poplatníkem nebo zjednodušeně tzv. zúčtováním daňových záloh provedeným plátcem daně.