5. Zákon o svobodném přístupu k informacím

Zákon o svobodě informací je legislativní nařízení, které garantuje přístup k informacím držených státem. Ustanovuje proces, ve kterém mohou být vznášeny požadavky na vládou držené informace. Všechny tyto požadavky pak musejí být přijaty a za minimální náklady, kromě standardních výjimek. Vláda je typicky vázána povinností vydat a podpořit otevřenost k takto vyžádaným informacím (tato skutečnost získala různé přezdívky, např. ve Spojených státech „sunshine law“ – doslova zákon slunečního světla). V mnoha zemích jsou ústavní záruky na právo na přístup k informacím, ale většinou jsou nevyužity, pokud neexistuje specifická legislativa.

Zákon o svobodě informací nějakou formu dosud implementovalo přes 85 zemí světa. Nejstarším zákonem tohoto druhu z roku 1766 je zákon ve Švédsku. Souvisejícím konceptem jsou veřejná zasedání, ke kterým má veřejnost ze zákona přístup (nikoli pouze k výsledkům těchto jednání). V mnoha zemích se svobodný přístup k informacím pojí se zákony na ochranu informací, resp. jsou součástí jednoho legislativního celku.

úsměv Další informace

Právní dokument Regulace 1049/2001 Evropského parlamentu a Sněmu z 30. května 2001 o veřejném přístupu k dokumentům Evropského parlamentu, Sněmu a Komise (Regulation 1049/2001 of the European Parliament and the Council of 30 May 2001 regarding public access to European Parliament, Council and Commission documents) garantuje právo přístupu k dokumentům těchto tří institucí každému občanu Unie a každé fyzické a právnické osobě pobývající nebo mající registrované sídlo v členském státě EU. Pojem „dokument“ je definován široce a předpokládá se, že všechny dokumenty, i kdyby byly tajné, mohou být předmětné tomuto právu, pokud nespadnou pod jednu z výjimek. Je-li přístup odepřen, žadatel může podat stížnost evropskému ombudsmanovi nebo se odvolat před Evropský soud.

České republice zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím , ukládá státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejným institucím (například státní podniky nebo akciové společnosti obcí a krajů) povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Informace úřady poskytují buď aktivně zveřejněním (obvykle na webu) anebo na žádost. Zákon tak realizuje právo občanů na přístup k informacím podle čl. 17 a 35 Listiny základních práv a svobod a zavádí do celé oblasti veřejné správy princip publicity.

Žadatelem o informaci na obci může být právnická nebo fyzická osoba. Obce zveřejňují informace, buď z vlastní iniciativy zveřejněním na své úřední desce, na internetových stránkách obce a případně ve svém informačním středisku. Na základě žádosti se poskytují informace ústně (bez práva na odvolání a soudní přezkum, žádost se neeviduje), písemně nebo telekomunikačním zařízením za podmínek, že platí lhůty k vyřízení a právo žadatele na stížnost nebo odvolání. Obce neposkytují informace, jejichž poskytnutí vylučuje zákon. V zákoně jsou stanovené lhůty pro vyřízení žádostí o podání informací. Informace žadatelům poskytují jednotliví zaměstnanci úřadu a volení zástupci obce v rámci své funkční příslušnosti stanovené organizačním řádem. Pokud není žadatel s ústní odpovědí nebo s odkazem na zveřejněnou informaci spokojen musí podle zákona uplatnit písemnou žádost.

Obdrženou písemnou žádost o informaci lze vyřídit tímto způsobem: poskytnutím informace – tj. poskytnutím písemného dokladu, ústní odpovědí nebo nahlédnutím do písemností, odložením žádosti je-li žádost neúplná, žadatel ji přes výzvu nedoplnil nebo se žádost nevztahuje k působnosti města, odmítnutím žádost i - pokud žadateli nevyhovíme rozhodnutím s náležitostmi dle § 15 odst. 2 zákona 106/1999 Sb., nečinností - pokud úřad obce neodpoví na písemnou žádost do lhůty stanovené zákonem je to považováno za zamítnutí žádostí s právem na odvolání. O odvolání proti rozhodnutí řeší v Libereckém kraji Krajský úřad Libereckého kraje.

Sazebník úhrad
Obec stanoví sazebník úhrad za poskytování informací.

Např. za pořízení černobílé kopie, za náklady na opatření technických nosičů dat, za poštovné na odesílání informací žadateli, za náklady na mimořádné rozsáhlé vyhledávání informací.

Výroční zpráva
Obec musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, obsahující následující údaje:

  • počet podaných žádostí o informace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
  • počet podaných odvolání proti rozhodnutí,
  • opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace a přehled všech výdajů, které povinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení,
  • výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence,
  • počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení,
  • další informace vztahující se k uplatňování tohoto zákona.