3. Korupce ve veřejné správě

Mezinárodní měnový fond, Světová banka nebo Transaprency International považují za jeden z indikátorů neefektivního fungování institucí korupci.

Korupci lze charakterizovat jako zneužití postavení nebo funkce k osobnímu prospěchu – v politice, veřejné správě a hospodářství spojené s porušením principu nestrannosti při rozhodování, motivované snahou po zisku. Je projevem chyby v rozhodovacím (řídícím) procesu. Součástmi korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu, a nesprávnost (protiprávnost, amorálnost) tohoto vztahu výměny. V širším smyslu je třeba chápat korupci jako projev přirozené lidské vlastnosti obcházet oficiální pravidla.

Formy korupce:

  • drobná každodenní korupce (protekcionářství a úplatkářství), související s výkonem státní správy a samosprávy na úrovni měst, obcí, okresů, krajů i celostátních orgánů a dalších úřadů a institucí spojených s rozhodováním a výkonnou mocí (poplatky, daně, cla, pokuty, posudky, rozhodnutí, vyjádření apod.), v oblasti obchodu a služeb (zajištění nadstandardních služeb) a zvláštní samostatné oblasti - zdravotnictví,
  • velká hospodářská korupce-korupční jednání v souvislosti s privatizací a restrukturalizací velkých průmyslových společností v jednotlivých regionech, v místech soustředění velkého, zahraničního kapitálu a v místech, kde dochází k rozhodování o přidělování státních zakázek nebo státních dotací a subvencí, tj. u institucí s touto rozhodovací pravomocí.
Index vnímání korupce (Corruption Perception Index, CPI) se zaměřuje na názory expertů. Odráží názory informovaných pozorovatelů a jejich vnímání existence korupce mezi vysokými vládními představiteli a politiky.