Ústavní pořádek České republiky

Syrovátková, J. Ústavní pořádek České republiky

4. Moc výkonná

4.3. Státní zastupitelství

Podle čl. 80 Ústavy ČR je státní zastupitelství zařazeno do systému výkonné moci v ČR, i když ve skutečnosti jde o orgány pouze zastupující veřejnost v trestním řízení. Nejde o typický orgán výkonné moci. Zákon č. 283/1993, o státním zastupitelství byl novelizován v roce 1994, 1979, 1999, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2008, 2009, 2011.

Státní zastupitelství tvoří soustava státních úřadů, které v zákonem stanovených případech zastupují v soudním řízení stát. Těžiště činnosti státního zastupitelství je v oblastní trestního řízení v práci veřejných žalobců.

Soustavu státních zastupitelství tvoří:

  • Nejvyšší státní zastupitelství
  • Vrchní státní zastupitelství
  • Krajské státní zastupitelství
  • Okresní státní zastupitelství

Na obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze a působnost okresních státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství. V obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně.

Státním zástupcem může být jmenován jen občan ČR, který je starší 25 let a splňuje další zákonem stanovené podmínky. Podstatnou činností státního zástupce je oblast trestního řízení, má stěžejní úlohu v přípravném řízení, podává jménem státu obžalobu a u soudu zastupuje stát.

V občanskoprávních věcech vystupuje pouze okrajově, např. podává návrh na zahájení řízení ve věci popírání otcovství, prohlášení za mrtvého, vstupuje do řízení o zbavení svéprávnosti apod.

Orgány státního zastupitelství upozorňují na nezákonnosti, stíhají trestné činy, dohlížejí na zachovávání zákonů apod.

Nejvyšší státní zastupitelství

Nejvyššího státního zástupce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti. Další státní zástupci jsou jmenováni na dobu neomezenou na návrh nejvyššího státního zástupce.

Působnost Nejvyššího státního zastupitelství je v souladu s působností Nejvyššího soudu České republiky. Nejvyšší státní zastupitelství působí proto zejména v řízení o stížnostech pro porušení zákona v trestních věcech před Nejvyšším soudem, dále při vydávání rozhodnutí a stanovisek k výkladům zákonů a jiných právních předpisů, jež jsou zveřejňována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo jestliže některá právní otázka vyžaduje sjednocení výkladu, nebo jestliže v ní došlo k rozdílným rozhodnutím soudů nižších stupňů, a ti i ohledně otázek týkajících se více kolegií Nejvyššího soudu nebo sporných mezi kolegii, v řízení o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zákon nebo mezinárodní smlouva. Dále se účastní na rozhodování Nejvyššího soudu ČR o stížnostech směřujících proti rozhodnutím vrchních soudů o prodloužení doby vazby nad dva roky.

Nejvyšší státní zastupitelství je činné při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona v trestních věcech a při jejich přezkoumávání z vlastní iniciativy. Výlučně nejvyšší státní zástupce je oprávněn podat návrhy na popření otcovství. Nejvyšší státní zastupitelství se účastní řízení o uznání cizozemských rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení před Nejvyšším soudem. Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státní zastupitelství. Nejvyšší státní zástupce je oprávněn vydat ke sjednocení a usměrnění činnosti všech státních zastupitelství pokyn obecné povahy. Pokyn obecné povahy se vztahuje na více věcí určitého druhu, nikoli však na konkrétní zpracovávanou věc, a je závazným pro všechny státní zástupce. Nejvyšší státní zastupitelství dále vydává výkladová stanoviska, která mají formu doporučení a řeší konkrétní aplikační problémy, s nimiž se státní zastupitelství v praxi setkává, a to jak v oblasti trestní, tak i netrestní.

Vrchní státní zastupitelství

Působnost vrchních státních zastupitelství odpovídá působnosti vrchních soudů. Vrchní státní zastupitelství působí v řízení o řádných opravných prostředcích proti těm rozhodnutím, které učinily krajské soudy jako soudy prvního stupně. Dále jsou činná v řízení o prodloužení doby vazby. Pouze vrchní státní zástupce je oprávněn podat návrh na prodloužení vazby na dobu na dva roky v přípravném řízení.

Vrchní státní zastupitelství působí také při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona v trestních věcech a při přezkoumávání těchto věcí z vlastní iniciativy. Vrchní státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností krajských státních zastupitelství v jejich obvodu.

Krajské státní zastupitelství

Jejich působnost odpovídá obdobně působnosti krajských soudů. Krajská státní zastupitelství působí u krajských soudů. Státní zástupci těchto státních zastupitelství zastupují veřejnou obžalobu v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního anebo druhého stupně, pokud rozhodují o odvolání a stížnostech proti rozhodnutím okresních soudů.

Krajská státní zastupitelství působí dále jako základní článek při vyřizování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona v trestních věcech při přezkoumávání trestních věcí z vlastní iniciativy.

Krajská státní zastupitelství vykonávají dohled nad činností okresních státních zastupitelství v jejich obvodu.

Okresní státní zastupitelství

Působnost okresních státních zastupitelství odpovídá v podstatných rysech působnosti okresních soudů. Okresní stání zastupitelství působí u okresních soudů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Státní zástupci těch státních zastupitelství zastupují veřejnou obžalobu v řízení před okresními soudy jako soudy prvního stupně.

Obvodní státní zastupitelství

Působnost obvodních státních zastupitelství odpovídá v podstatných rysech působnosti okresních soudů. Obvodní stání zastupitelství působí u okresních soudů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Státní zástupci těch státních zastupitelství zastupují veřejnou obžalobu v řízení před okresními soudy jako soudy prvního stupně.

úsměv Další informace