Úvod do problematiky veřejné správy

Syrovátková, J. Úvod do problematiky veřejné správy

4. Vnitřní správa

4.1. Jméno a příjmení

Občan má právo a povinnosti užívat při jednání před orgány veřejné moci jméno, popř. jména, která jsou uvedena v jeho rodném listu vydaném matričním úřadem. Jsou-li zapsána v matrice dvě jména, je občan povinen je používat. Pokud má cizojazyčné jméno, může občan používat jeho českou podobu. Pokud má občan zapsáno pouze jedno jméno, může se rozhodnout používat dvě jména, musí to však oznámit na matrice.

Občan má právo a povinnost používat příjmení, které má zapsané v matričním dokladu vydaném z matriční knihy vedené matričním úřadem. Příjmení ženy se tvoří v souladu s českou mluvnicí. Ukládá-li to mezinárodní smlouva, uvede matriční úřad na žádost nositelky příjmení v matričním zápisu vedle příjmení ženy podle pravidel české mluvnice i toto její příjmení ve formě, která pravidlům české mluvnice neodpovídá. Z těchto dvou forem může užívat nositelka jen jednu formu, kterou si zvolí při podání žádosti, a ta se uvede v matričním dokladu.

Občan může používat i více příjmení např. manželka může na druhém místě používat své dřívější příjmení.

Zákon stanoví, že může dojít ke změně jména nebo příjmení. Žádost může podat nositel jména nebo jeho zástupce.

Změna jména a příjmení

Podmínky, za jakých je možné změnit jméno nebo příjmení jsou stanoveny zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

Jméno nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti a v souladu s právními předpisy.

Jednat v této věci je oprávněn občan České republiky, zákonný zástupce nezletilého občana ČR a cizinec, má-li povolen trvalý pobyt na území ČR.

Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, směšné nebo je-li pro to vážný důvod.

Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno zkomolené, zdrobnělé, domácké nebo na jméno, které má žijící sourozenec. Dále, jestliže by změna jména nebo příjmení byla v rozporu se zájmy nezletilého.

Žádost lze podat u matričního úřadu podle místa trvalého pobytu nebo posledního trvalého pobytu žadatele v ČR, u nezletilého dítěte u matričního úřadu v místě trvalého pobytu dítěte.

Po nabytí právní moci rozhodnutí o změně jména nebo příjmení je třeba požádat na základě nově vydaného matričního dokladu o vydání nového občanského průkazu, cestovního dokladu, popř. průkazu o povolení k pobytu.

Uvedení druhého jména v rodném listě

Žádost o uvedení druhého jména do rodného listu se řídí zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a činí se prohlášením o volbě druhého jména u matričního úřadu podle trvalého pobytu žadatele nebo u matričního úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.

Osoby, které jsou oprávněny učinit prohlášení o volbě druhého jména jsou občan ČR, jehož se prohlášení o volbě druhého jména týká a zákonní zástupci nezletilého občana ČR, jehož se prohlášení o volbě druhého jména týká.

Občan, který má v matriční knize zapsáno jedno jméno, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Zapsaná mohou být dvě jména, která nejsou stejná. K volbě druhého jména pro nezletilého staršího 15-ti let musí být připojen jeho souhlas. U občanů narozených do 31.12.1949, kteří mají v matriční knize zapsáno více jmen, lze druhé jméno zvolit pouze z těch zapsaných jmen.