Úvod do problematiky veřejné správy

Syrovátková, J. Úvod do problematiky veřejné správy

3. Vyšší územní samosprávné celky

3.1. Územní členění státu

Podle ústavního zákona č. 1/1993, Ústava České republiky se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky, které lze tvořit nebo zrušit pouze ústavním zákonem.

Podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu se území České republiky dělí na kraje, kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce a vojenské újezdy.

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) stanovuje technické členění státu – dělení území obcí na katastrální území.

Podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě tvoří soustavu územních prvků mimo jiné: oblast, kraj, okres a obec.

Klasifikace územních statistických jednotek

Vláda svým usnesením č. 707/1998, o vymezení územních jednotek NUTS doporučila vymezit statistické územní jednotky na území ČR ve shodě s vymezením NUTS v rámci EU. Proto je klasifikace CZ - NUTS vypracována na podkladě metodických principů a standardu Eurostatu.

Na základě ústavního zákona č. 347/97 Sb. je ČR dělena od 1. 1. 2000 na 14 krajů - vyšších územních samosprávných celků (VÚSC). Průměrná velikost těchto krajů je v porovnání s průměrem NUTS 2 za EU menší co do počtu obyvatel 2,5 krát, co do rozlohy 4 krát. Tyto kraje jsou proto zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čerpání Strukturálních fondů EU, je v tomto případě nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II. Vytvoření této úrovně NUTS II v podmínkách ČR má ryze statistický charakter.

Při vymezování územních jednotek NUTS se brala v úvahu zejména tato hlediska:

  1. respektování velikosti územních jednotek dle doporučení EU,
  2. respektování principu skladebnosti a vztahu na administrativně správní dělení státu,
  3. podobnost jednotek nižšího řádu vytvářejících jednotku řádu vyššího,
  4. zabezpečení souboru dat a informací požadovaných ze strany EU,
  5. uplatňování pravomoci zastupitelských sborů a orgánů státní správy na úrovni kraje (VÚSC).

Rozhodujícím pro sdružování krajů do oblastí (NUTS II) byla jejich velikost měřená počtem obyvatelstva, aby byla zajištěna porovnatelnost údajů za oblasti NUTS II v ČR s oblastmi stejné úrovně NUTS v EU. V ČR to má být územní jednotka, jejíž počet obyvatelstva je vyšší než 1 milion. Přitom z hlediska využití pro vnitrostátní komparace bylo užitečné sledovat i relativně rovnoměrné rozdělení obyvatelstva do oblastí NUTS II.

Vymezení územních jednotek NUTS schválené vládou bylo zasláno Eurostatu k posouzení. Eurostat rozdělení územních jednotek v ČR přijal, tzn. na úrovni NUTS I je jedna územní jednotka, NUTS II je 8 územních jednotek a na úrovni NUTS III je 14 územních jednotek. Podle výše uvedených principů byla stanovena konstrukce klasifikace CZ-NUTS.

Konstrukce, praktický význam a využití klasifikace CZ-NUTS

Předmětem klasifikace CZ-NUTS je klasifikování územních jednotek v ČR podle principů vytvořených v rámci EU.

Klasifikace má 6 úrovní NUTS s následujícím významem:

  • NUTS 0 = stát (t.j. ČR)
  • NUTS I = území (t.j. ČR)
  • NUTS II = oblast (t.j. sdružené kraje)
  • NUTS III = kraj (t.j. vyšší územní samosprávné celky - VÚSC)
  • NUTS IV = okres
  • NUTS V = obec (t.j. zpravidla základní územní jednotky- ZÚJ)

Klasifikace CZ-NUTS je určena především pro statistické účely, dále pro potřeby analytické a pro potřeby poskytování údajů ve vztahu k EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním z tzv. Strukturálních fondů. Z praktického hlediska se používá pět velikostních jednotek NUTS (I - V), které jsou zároveň územně statistickými jednotkami, pro něž se zpracovávají regionální operační plány k poskytování podpor ze Strukturálních fondů:

  • NUTS I - územní jednotka velkých oblastí zemí, makroregionů daného státu, v našem případě celá Česká republika, neboť varianta Čechy a Morava neprošla pro nevyjasněnost zemských hranic těchto území.
  • NUTS II - jednotka řádově nižší, obvykle odpovídá úrovni středního článku územně správního členění daného státu, v případě ČR se jedná o tzv. regiony.
  • NUTS III - jednotka vesměs odpovídající úrovni nejnižšího územně správního celku státní správy, v případě ČR se jedná o VÚSC (vyšší územní samosprávní celky), které v ČR nabyly platnost 1. 1. 2000.
  • NUTS IV - jednotka představuje úroveň okresů, případně mikroregionů, v ČR odpovídá počtem obyvatel i rozlohou okresům, za adekvátní můžeme považovat i nově vznikající tzv. mikroregiony.
  • NUTS V - jedná se o úroveň obcí

Od 1. ledna 2008 byl systém statistické klasifikace územních struktur v České republice rozdělen, v souladu se systémem Eurostatu, na dvě části:

Klasifikace CZ-NUTS, která popisuje územní struktury do úrovně krajů NUTS III a Systém LAU.

Systém LAU (Local Administrative Units)

Je určen zejména pro potřeby statistiky regionů. Na rozdíl od systému NUTS, který je postaven na právním základě, LAU legislativní oporu nemá. Změny v systému LAU jsou každoročně oznamovány Eurostatu. Z hlediska statistiky mají LAU závazný charakter.
LAU mají dvě úrovně tvořené dvěma samostatnými číselníky propojenými vazbami:

LAU 1 (dřívější NUTS IV) jsou v ČR tvořeny okresy, kterých je 77. Praha se na této úrovni nečlení.

LAU 2 – obce, kterých je k 1.1. 2010 6 249.

Regiony soudržnosti

Jsou zvláštní orgány zřízené ke koordinaci hospodářské a sociální soudržnosti, zejména pokud jde o využívání strukturálních fondů Evropských společenství a plánování.

Regionů soudržnosti bylo ustanoveno zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje osm.

  1. Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,
  2. Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,
  3. Jihozápad, vymezený územím Českobudějovického a Plzeňského kraje,
  4. Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,
  5. Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje,
  6. Jihovýchod, vymezený územím Brněnského a Jihlavského kraje,
  7. Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,
  8. Ostravsko, vymezený územím Ostravského kraje.

Jejich územní obvody jsou shodné s územními statistickými jednotkami NUTS II, které jsou v pěti případech větší než kraje. Shodné s územím krajů jsou regiony soudržnosti Praha, střední Čechy a Ostravsko, ostatní regiony jsou vymezeny územím dvou krajů a region Severovýchod třemi kraji. Regiony soudržnosti nejsou právnickými osobami, ale orgány vytvořenými zákonem ke koordinaci regionálního rozvoje.

Regiony soudržnosti si zřizují pro plnění svých úkolů Regionální radu, která tvoří výbor Regionální rady, předseda Regionální rady a úřad Regionální rady.

Regiony soudržnosti, prostřednictvím orgánů Regionálních rad, působí na rozvoj území z pozice řídících orgánů regionálních operačních programů pro programovací období Evropské unie, v současné době na období 2007 – 2013.