Aktugram - veřejnost

Objektem zdanění rozumíme veličinu, ze které se daň vybírá. Jeho stručné vymezení je zpravidla součástí názvu daňového zákona, např. zákon o daních z příjmů. Mezi objekty zdanění se zahrnují čtyři velké skupiny, mezi které patří hlava, majetek, důchod a spotřeba.

V případě, že předmětem zdanění je osoba, tj. hlava, jedná se o tzv. daň z hlavy. V České republice má alternativní charakter této daně místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který stanoví pro své obyvatele obec do výše zákonného maxima, a to buď na občana (nebo rekreační objekt), nebo v závislosti na množství odpadu. Pokud je stanoven na občana, má charakter daně z hlavy.

Druhou skupinu zdanění tvoří majetek. Zejména nemovitosti jsou velmi oblíbeným objektem zdanění. V České republice se toto zdanění používá pouze doplňkově a je příjmem nižších samosprávných celků – obcí. Majetkové daně spolu s důchodovými daněmi se zahrnují do přímých daní. U přímých daní je vždy stanoven poplatník.

Třetí skupinu zdanění tvoří důchod. V současné době jsou daně z příjmů, neboli důchodové daně, typem daní, se kterými se nejúžeji pojí stimulační funkce, které jsou nejintenzivněji využívány jako ekonomický nástroj. Zejména osobní důchodová daň se považuje za jeden z nejdůležitějších redistribučních kanálů. Podíl těchto daní na daňových příjmech však v posledních desetiletích klesá.

Další čtvrtou skupinu objektů zdanění tvoří zdanění spotřeby některých výrobků. Daně ze spotřeby označované jako nepřímé daně mají rozmanitou konstrukci a bývají značně komplikované. Protože zdanění spotřeby je považováno za méně viditelné, je i lépe snášené. Tendencí posledních desetiletí je však zvyšování podílu těchto daní. Tyto daně se vybírají prostřednictvím plátce daně.