1. Úvod do problematiky

1.2. Daňový subjekt

Daňový subjekt je podle zákona osoba, která je povinná strpět, odvádět nebo platit daň. Daňové subjekty dělíme na poplatníky a plátce daně. Poplatník je daňový subjekt, jehož předmět (tj. především příjem nebo majetek) je dani podroben. Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkem pod svou majetkovou odpovědností.

Při některých výběrech daně, u kterých je vymezen poplatník, je z technických důvodů daň vybírána prostřednictvím plátce tzv. srážkou daní u zdroje . To minimalizuje možnost daňových úniků, protože poplatník není přímým daňovým subjektem, a tak nemá možnost bezprostředně ovlivnit velikost své daňové povinnosti. Plátce pak odvádí daň sraženou jiným poplatníkům. V České republice se takto postupuje u daně z příjmů, u kterých platí, že ten, kdo příjem vyplácí (např. banka, když sráží daň z úroku), má možnost z příjmu před jeho výplatou srazit daň a odvést ji na místo poplatníka. Tento postup snižuje celkové administrativní náklady při výběru daní.

Daňovými subjekty jsou nejčastěji jednotlivé fyzické nebo právnické osoby. Při některých výběrech daní se daňový subjekt vymezuje jinak, je jím více osob společných podle nějakého významného kritéria. Např. bude-li zdanitelnou jednotkou více osob u jednoho výběru, jedná se o tzv. společné zdanění. U fyzických osob může jít o manželské dvojice, dvojice
ve společné domácnosti, členy domácnosti atd. U právnických osob se může jednat o spojené podniky.