Daňové zákony
1. Úvod do problematiky
1.1. Daň
Daň je povinná nenávratná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daně jsou určeny k hrazení potřeb, které vznikají společnosti jako celku a plynou do veřejného rozpočtu – rozpočtu obce, kraje, státu, státního fondu nebo rozpočtu Evropské unie.
Povinnost platit daň omezuje svobodu jednotlivce a platit daň patří v moderní společnosti mezi základní občanské povinnosti. Proto je nutno stanovit daňovou povinnost srozumitelně a jednoznačně tak, aby každý věděl, kolik má prostřednictvím daní přispívat na společné potřeby. Musí také znát, kdy a jakou formou bude povinen zaplatit (mezi vlastnosti daně patří to, že se v současné době jedná vždy o peněžní plnění).
Nenávratnost odlišuje daň především od půjčky, kdy se majetek po určité době vrací zpět. Daň je neúčelová , neboť v okamžiku, kdy je placena, se neví, co bude z těchto prostředků financováno. Neekvivalentní je daň proto, že díl, jakým se jednotlivec podílí na společných příjmech, nemá žádný nebo téměř žádný vztah k tomu, v jaké výši se bude podílet na výdajích veřejných rozpočtů nebo spotřebovávat veřejně financované statky. Některé daně mají za cíl omezit rozdíly v důchodech jednotlivců na míru pro společnost přijatelnou.
Daň je charakterizována svou pravidelností . Vybírá se v pevně daných intervalech, což odpovídá pravidelně se vyskytující potřebě veřejných rozpočtů.