Případová studie - Obchodní jednání
Případová studie k předmětu Sociální komunikace,
Autorka: PhDr. Stanislava Exnerová
Klíčová slova
Pan Málek - jednání s panem Baštou
Pan Málek zvažuje, zda zadat práci profesionálním projektovým manažerům. Už se poptával, chce si trochu popovídat s někým z firmy X. Telefonicky se domluvil s Ing. Baštou na schůzce ve firmě. Adresu má, ale cesta není úplně jednoduchá. Firma má sídlo v pěkné vilové čtvrti, ale nalézt tu správnou ulici a dům komplikují práce na silnici a nová objížďka. Pan Málek bloudí a několikrát projede dokola, než se mu podaří správně odbočit. Už tak je trochu rozrušený z té představy investice do projektu, který potřebnou dotaci nakonec nemusí získat. Byly by to ztracené peníze. Moc důvěry k firmám nemá. K tomu ještě objíždění čtvrti. Trápí ho nedostatek času, rád by stihl ještě jednu pracovní schůzku. Ing. Bašta už ho čeká. |
Málek: Já jsem Málek!
Bašta: Dobrý den pane Málku, už vás tady vyhlížím!
Málek: No, dobrý! Co se divíte, vždyť je to tu hotové bludiště. Jinak bych tu byl včas. Jak to tu máte proboha značené? Vás není možné najít! Vy se snad schováváte!
Bašta: Ale snad to není tak zlé. Přece jsou tam cedule, před křižovatkou je přece taková velká... Hlavně, že už jste tady!
Málek: Nakonec jsem vás ještě zdržel, ne? Já to tady hledám jako blázen...
Bašta: Kdepak, to vůbec ne!
Zarazí se. Nechce, aby si klient myslel, že nemá dost práce.
Bašta: To víte, práce máme všichni pořád až nad hlavu, že? Tak pojďte, tady budeme mít klid, ať se můžeme dát do práce.
Málek: No, to tedy ano. Já jen pořád někde lítám. Ale tady to nevypadá na moc velký ruch... A proč si na tu odbočku nedáte nějakou ceduli? Jak se v tom má člověk vyznat? To jste takový pupek světa, nebo co?
Bašta: No to bychom byli rádi...pupek světa... Tak už se nerozčilujte, vždyť jste to nakonec našel.
Málek si svléká kabát a sedá si.
Málek: Jak, nerozčilujte? Já nemám tolik času jako vy! Jéžiš... to znám, tyhle firmy!
A už je to tady pomyslí si Bašta. Všichni zákazníci si myslí, že jenom bereme peníze a žádnou práci neodvádíme. Sedne si vedle Málka, ten se ale hned trochu poodsune.
Bašta: To byste se divil, kolik práce dá takový projekt! Dáte si něco k pití? Haničko, honem nám přineste nějaké občerstvení! Máte chuť na kávu?
Málek: To je jedno. Mě jenom štve, že jsou všichni tak klidní. Nikde nic nefunguje, ale všichni jsou klidní. A všichni chtějí jenom peníze.
Bašta: No tak už se pojďme podívat, co pro vás můžeme udělat.
Málek: Počkejte, počkejte... Nejdřív mi řekněte, jaká je pravděpodobnost, že dotaci s vaším projektem opravdu dostanu! Heleďte, určitě je to dost peněz, co by to stálo... A já, já nekradu!
Bašta: Ale pane Málku, to nemůžete takhle chtít! To přece záleží na řadě faktorů. To musíme nejdřív probrat. Vy nám musíte říci, jakou máte představu...
Málek: Víte co, já si to hlavně musím ještě rozmyslet. Já se vám ještě ozvu. Já už teď stejně nemám dost času. Ty objížďky mě hrozně zdržely.
Pan Málek se zvedá a jde k východu.
Bašta: Pane Málku, chvilku času byste snad ještě měl. Alespoň základní představu...
Málek: Ne, ne. Já se vám ozvu. Mě to fakt příliš zdrželo. Já už musím jít...
Bašta: Dobře, já bych vám zavolal a domluvíme si jinou schůzku – třeba u vás.
Málek na odchodu: Já se vám ozvu, jo?
S pozdravem odchází. Pan Málek, odpoví na pozdrav a vrací se do své kanceláře.