Aktugram - veřejnost

Strategické plánování obcí může být v celé hierarchii koncepčních rozvojových dokumentů potenciálně nejúčinnější z hlediska prosazování principů udržitelného rozvoje v běžné praxi a také z hlediska zapojování veřejnosti.

Je to dáno podstatně jednoduššími vazbami a úzkými vztahy mezi fyzickými osobami (jednotlivými obyvateli dané obce), právnickými osobami (firmami sídlícími na administrativním území dané obce) a orgány veřejné správy, než jaké existují na mezinárodní úrovni, na úrovni státu a i na úrovni kraje.

Strategické dokumenty obce
Základními strategickými dokumenty obce jsou Strategický plán rozvoje (ať už je nazýván jakkoli) a územní plán (název je definován zákonem). Oba dokumenty řeší komplexně budoucí vývoj a rozvoj obce, přičemž primárním dokumentem by měl být strategický plán a navazujícím (doplňujícím) územní plán.

Existenci strategického plánu rozvoje předurčuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a existenci územního plánu stanovuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Strategický plán obce (program rozvoje)

Podle zákona o obcích je strategický plán „obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“ Naplnění této obecné proklamace je pak dále svěřeno do kompetence zastupitelstva v ustanovení § 84 v odstavci (2): „ Zastupitelstvu obce je vyhrazeno a) schvalovat program rozvoje obce, b) schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce,...“.

Protože obce pro velké investice často potřebují dotační zdroje, přizpůsobují své dokumenty dotačním podmínkám a podle nich je i nazývají. Města proto tvoří Strategický plán rozvoje města (soulad se základní dlouhodobou koncepcí rozvoje, který je fakticky ověřitelný jedině v komplexně zpracovaném strategickém plánu, je základem hodnocení evropských dotací), malé obce sestavují Program obnovy obce či Program obnovy venkova obce, neboť tak zněl požadavek státního dotačního programu Program obnovy venkova a ve své podstatě jde o velmi zjednodušenou verzi strategického plánu. V současnosti se i v menších obcích zpracovává Strategický plán obce, a to v souvislosti s dotacemi svazků obcí – mikroregionů či MAS (místní akční skupiny) a MA 21 (Místní agendou 21), jejímž základem je kvalitní plánování.

Územní plán obce

Ve stavebním zákoně je strategický plán předurčen požadavkem na zpracování územního plánu a základními premisami jeho tvorby, zejména v § 18 Cíle územního plánování, odstavci (1): „Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.“

Pojem udržitelný rozvoj (definovaný atributy pro „trvale udržitelný rozvoj“ – tedy dlouhodobý) a ostatní specifika, jako např. povinné vyhodnocování územního plánu ve čtyřletém cyklu jednoznačně předurčují územní plán jako součást strategického plánování. Územní plán ve své podstatě definuje v prostoru a i v čase využití území na celém území obce, tedy definuje k jakému účelu smí být použit každý metr čtvereční země na území obce (je vymezeno katastrálními územími dle katastrálních map a katastru nemovitostí). Velmi obecně lze říci, že strategický plán a územní plán jsou dvě strany téže mince. Oba stanovují základní koncepce budoucího dlouhodobého vývoje obce. Strategický plán stanoví CO, uzemní plán pak KDE a za jakých podmínek.