Ústavní pořádek České republiky
5. Moc soudní
5.2. Vnitřní organizace soudů
Spočívá v jejich členění na soudní oddělení, jejichž počet odpovídá pro soud určenému počtu senátů a samosoudců.
Jiné soudní osoby (včetně vyšších soudních úředníků) se přidělují do jednotlivých oddělení.
U Nejvyššího soudu se tvoří tři kolegia (trestní, občanskoprávní a obchodní), která mají jak organizační (oddělení Nejvyššího soudu se vytvářejí v rámci těchto kolegií), tak i procesní funkci (vytváří se z nich tzv. velké senáty).
Kolegia se zřizují i u Nejvyššího správního soudu (zákon nestanoví jejich počet a povahu).
Funkcionáři soudu
U každého soudu působí tzv. funkcionáři soudu. K nim patří především předseda a místopředsedové soudu (u Nejvyššího soudu místopředseda a předsedové kolegií), jejich funkce je především správní a organizační povahy. Dále k nim patří i předsedové senátů, kteří plní procesní funkce a organizují činnost senátu. Předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu jmenuje a odvolává prezident republiky, předsedy a místopředsedy ostatních soudů ministr spravedlnosti, ostatní funkcionáře (předsedy kolegií a senátů) jmenují předsedové soudů a odvoláni mohou být jen na základě kárného opatření.
K soudním funkcionářům patří i ředitel správy soudu, kterého jmenuje a odvolává předseda soudu. Tento funkcionář zajišťuje ve stanoveném rozsahu provoz soudu a veškeré další správní činnosti.