2. Obecní samospráva

Česká republika je z hlediska územně-správního uspořádání charakteristická velmi vysokým počtem obcí. Na základě ústavního zákona č. 1/1993, Ústavy České republiky se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

Obec je veřejnoprávní korporací a má vlastní majetek. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obce se od sebe liší rozsahem výkonu státní správy. Rozlišujeme dvě skupiny obcí – obce se základní rozsahem přenesené působnosti a obce s rozšířeným rozsahem přenesené působnosti.