Úvod do problematiky veřejné správy
Požiadavky na absolvovanie
Syrovátková, J. Úvod do problematiky veřejné správy
1. Veřejná správa
1.4. Organizační akty
Organizační akty jsou obecná pravidla, jak má být veřejná správa budována, které orgány lze řídit, jakou pravomoc a působnost jim je možno svěřit. Oprávnění vydávat organizační akty se označuje jako organizační moc. Z hlediska postavení subjektu a rozsahu pravomocí ji můžeme dělit na externí a interní a na širší a užší.
- Externí moc vyjadřuje především oprávnění zřizovat nebo rušit správní orgány.
- Interní moc znamená oprávnění stanovit jejich vnitřní organizační strukturu, uspořádání.
- Organizační mocí v širším smyslu je vybaven orgán, který může činit organizační opatření vůči všem orgánům (v demokratických státech to bývá parlament).
- Naproti tomu organizační moc v užším smyslu zahrnuje pouze veřejnou správu, resp. její orgány (např. vláda).
V demokratických právních státech může být zřizování a rušení správních orgánů svěřeno pouze zákonu, případně ústavnímu zákonu. Záležitost této důležitosti nemůže řešit veřejná správa sama, a proto bývá svěřena parlamentu.
K vymezení vnitřní organizace veřejné správy se obvykle nepožaduje úprava zákonem, ale postačují interní akty, jejichž vydávání je svěřeno výkonné moci, případně veřejné správě.