Asociace českých stavebních spořitelen
Requisitos de finalización
ASOCIACE ČESKÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELEN
1 Základní informace o společnosti
Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) vznikla za účelem ochrany a podpory společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém trhu.
1.1 Historie společnosti
AČSS byla založena 29. června 2000 jako výsledek několikaleté spolupráce jednotlivých stavebních spořitelen, jejichž snahou bylo zejména podporování diskuzí o problematice bydlení včetně řešení jeho financování. Asociaci tvořily od jejího založení všechny stavební spořitelny působící na českém trhu, což bylo v té době 6 institucí. Od roku 2008 má Asociace českých stavebních spořitelen členů pouze 5.
1.2 Orgány společnosti
Asociace je řízena volenými orgány. Systém statutárních orgánů se skládá z prezidia, předsedy a dvou místopředsedů. Prezidium je tvořeno předsedou, 1. a 2. místopředsedou a dvěma dalšími členy prezidia. Odborné činnosti jsou zaštiťovány odbornými komisemi, podporou je i odborné zázemí poskytované pracovními skupinami stavebních spořitelen.
Výkonnou agendu má na starosti tajemník.
V současné době zastávají funkce prezidia následující osoby:
Vojtěch Lukáš - předseda AČSS
Vladimír Staňura - 1. místopředseda
Libor Löfler - 2. místopředseda
Jan Jeníček - člen představenstva
Pavel Pektor - člen představenstva
Jiří Šedivý - tajemník AČSS
Jak bylo uvedeno výše, v současné době má AČSS 5 členů, mezi které patří: Českomoravská stavební spořitelna, a. s., Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s., Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. a Wüstenrot - stavební spořitelna, a. s. Šestou zakládající stavební spořitelnou byla Hypo, která však po fúzi s Raiffeisen v roce 2008 zanikla.
1.3 Mezinárodní spolupráce
Všechny stavební spořitelny jsou současně členem Evropského sdružení stavebních spořitelen, což je spolek institucí podporující financování bydlení. Zabývá se zastupováním zájmů svých členů, stejně tak zvyšuje informovanost svých členů nejen o vývoji evropské integrace a o činnosti orgánů EU , ale i v oblastech financování bydlení a bytové politiky.
2 Stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření.
2.1 Účastníci
Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba. Rozdělení je důležité z hlediska možnosti získání státní podpory. Státní podporu může získat občan České republiky, občan Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky, fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem předěleným příslušným orgánem České republiky.1
2.2 Průběh spoření
Stavební spoření se skládá ze dvou fází, z fáze spořící a z fáze úvěrovací. Ve fázi spořící vkladatel ukládá většinou pravidelně vklady na účet stavebního spoření a stát k nim poskytuje státní podporu. Tyto vklady a státní podpora jsou úročeny, současně jsou připsané úroky osvobozené od daně z příjmu. Po fázi spořící obvykle následuje fáze úvěrová, která je založena na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby.
2.3 Státní podpora
Vznik nároku na státní podporu se liší datem uzavření smluv. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 má na státní podporu nárok účastník stavebního spoření, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. V případě, že účastník uzavřel více smluv, státní podpora přísluší pouze na jednu z nich.
Smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004 se řídí Zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření, §4, odst. 2). Má-li účastník splňující výše uvedené podmínky uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout částku 3 000 Kč.
Výše státní podpory se taktéž odvíjí od data uzavření smlouvy a dále je rozhodující datum, kdy účastník o státní podporu požádal. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 s žádostí o státní podporu do 31. 12. 2004 činí státní podpora 25 % z ročně uspořené částky, maximálně z částky 18.000,- Kč. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 avšak s datem žádosti o státní podporu po 1. 1. 2005 činí státní podpora 15 % z uspořené částky, maximálně z částky 20.000,- Kč. U smluv, které byly uzavřeny po 1. 1. 2004 činí státní podpora 15 % z uspořené částky, maximálně z částky 20.000,- Kč.
2.4 Fond stavebního spoření
Každý klient spoří a po splnění stanovených podmínek může získat úvěr ze stavebního spoření. Klient musí ze zákona spořit minimálně 24 měsíců, teprve poté má nárok na úvěr ze stavebního spoření. V případě, že spořitelny mají dostatek finančních zdrojů, mohou svým klientům nabízet a poskytovat překlenovací, což jsou úvěry, které se poskytují klientovy do doby, než získá nárok na úvěr ze stavebního spoření.
Jednou z největších výhod stavebního spoření je jeho vysoká bezpečnost. Tato záruka je dána tím, že stavební spoření mohou provozovat pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění.
2.5 Efekty stavebního spoření
Stavební spoření je nástrojem, který umožňuje občanům řešit jejich bytové potřeby a současně tak zvyšovat jejich zájem o modernizaci bydlení. Toto vede k rozvoji stavební výroby a bytové výstavby.
Státem do stavebního spoření vložené prostředky se částečně vrací formou daní z příjmů nejen stavebními firmami, ale i firmami zaměřenými na výrobu stavebních hmot a materiálů, sanitární techniky apod. Zvýšený zájem o bytovou potřebu zvyšuje výrobu a odbyt, a tím i zaměstnanost a výši příjmů občanů. Vyšší příjmy obyvatelstva přispívají k růstu spotřeby a následně růstu příjmů státního rozpočtu.
2.6 Historie stavebního spoření
První zmínky o stavebním spoření, respektive o stavební spořitelně jsou spojené s Anglií, kdy v roce 1775 byla založena v Birminghamu Building Society. Členové poskytovali vklady do fondu, z nějž byly následně financovány úvěry na jejich bytové účely. První stavební spořitelna v Německu byla založena pastorem von Bondeschwingh v roce 1885, známá jako Stavební spořitelna pro každého.
Důležitým milníkem v historii stavebního spoření bylo přijetí zákona o stavebním spoření, který vstoupil v platnost v roce 1973 v Německu a vytvořil tak jednotný rámec pro podnikání v této oblasti.
V devadesátých letech se stavební spoření začalo rozvíjet i ve Východní Evropě. Díky pozitivním zkušenostem ve státech, jako je např.: Česká republika, Slovensko a Maďarsko, začaly mít o jeho zavedení zájem i další státy.
Na české trhu bylo stavební spoření zavedeno schválením Zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.
2.7 Statistické údaje o stavebním spoření v ČR
Pro bližší komentář lze použít přílohu A - Komentář Ministerstva financí k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31. 12. 2009.
Na dalších grafech je vidět vývoj jednotlivých ukazatelů v letech 2004 až 2009. Grafy zachycují oficiální data ke konci roku 2009.
Obr. 1 Počet poskytnutých úvěrů v jednotlivých letech
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
Obr. 2 Počet smluv ve fázi spoření k 31. 12. 2009
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
Obr. 3 Počet aktivních úvěrů k 31. 12. 2009
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
Obr. 4 Podíl poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech k 31. 12. 2009
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen 1[online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
2.8 Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
Jak již bylo řečeno výše, stavební spoření bylo v České republice zavedeno vydáním Zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. V roce 2003 byla provedena novelizace zákona, a to jak z důvodu harmonizace s právem Evropské unie, tak zajištěním úspor ze státního rozpočtu v rámci reformy veřejných financí při zaručení funkčnosti systému stavebního spoření v budoucnu.
Tímto zákonem, respektive podmínkami stanovenými v tomto zákoně, se řídí smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004. Smlouvy uzavřené do konce roku 2003 se řídí původními právními předpisy po celou dobu jejich platnosti.
Stavební spořitelny se řídí taktéž Zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, který upravuje činnost stavebních spořitelen, zejména v oblastech, které nejsou upraveny zákonem o stavebním spoření.
3 Členové AČSS
Asociace českých stavebních spořitelen je od roku 2008 tvořena pouze 5 členy, které bych Vám níže ve stručnosti ráda představila.
3.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s.
Českomoravská stavební spořitelna, a. s. byla založena 26. června 1993 a obchodní činnost zahájila 8. září 1993. Jejími akcionáři jsou Československá obchodní banka, a. s. a Bausparkasse Schwäbich Hall AG.
V současné době představenstvo ČMSS tvoří předseda a místopředseda představenstva a dále dva členové představenstva. Bližší informace o jednotlivých členech představenstva a současně dozorčí rady obsahuje příloha B - Představenstvo a Dozorčí rada ČMSS.
V roce 2008 uzavřelo smlouvu s Českomoravskou stavební spořitelnou 366 106 klientů, data z roku 2009 zatím ještě nejsou zveřejněna.
Obr. 6 ČMSS v číslech
Zdroj: Výroční zpráva 2008 [online]. Praha: Českomoravská stavební spořitelna, 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.cmss.cz/data/pdf/vyroc_zpravy/vz08/vz_2008_cz.pdf>
3.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.
Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. byla založena 22. června 1994. Jejími akcionáři jsou Česká spořitelna, a. s., která vlastní 95 % akcií a Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG, která vlastní zbývajících 5 % akcií.
V současné době představenstvo SSČS tvoří předseda a místopředseda představenstva a dále jeden členové představenstva. Bližší informace o jednotlivých členech představenstva a současně dozorčí rady obsahuje příloha C - Představenstvo a Dozorčí rada SSČS. Zajímavou osobností představitelů SSČS je člen představenstva Ing. Vojtěch Lukáš, který je zároveň předsedou prezidia Asociace českých stavebních spořitelen a 1. místopředsedou Evropského sdružení stavebních spořitelen
Obr. 7 Organizační struktura SSČS
Zdroj: Organizační struktura - Buřinka [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.burinka.cz/cs/o_burince/organizacni_struktura/index.shtml>
Stavební spořitelna České spořitelny na konci roku 2008 vedla klientům 1 174 112 vkladových účtů a 200 439 úvěrových účtů. Objem nově poskytnutých úvěrů v roce 2008 dosáhnul 13,6 mld. Kč. Stavební spořitelna České spořitelny uzavřela v roce 2008 s novými klienty téměř 285 tisíc nových vkladových obchodů s cílovou částkou více než 64,8 mld. Kč.
3.3 Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. byla založena 9. prosince 1993. Jejím jediným akcionářem je Komerční banka, a. s., která se stala jím stala po nabytí dvou bývalých akcionářů, a to BHW Holding a České pojišťovny, a. s.
Obr. 8 Organizační struktura MPSS
Zdroj: Organizační struktura společnosti [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.modrapyramida.cz/_dataPublic/attachments/d82454b09e2f8e1f6af908751fec07f2/MP%20Organizacni%20Schema.pdf>
Informace o členech představenstva a dozorčí rady obsahuje příloha D - Představenstvo a Dozorčí rada MPSS.
V roce 2008 uzavřeli klienti u Modré pyramidy přes 160 tisíc smluv o stavebním spoření. Na druhé straně čerpali klienti 18 tisíc úvěrů o objemu 11,5 miliardy Kč.
Další zajímavé informace zachycují níže uvedené grafy, které sledují průběh objemu úvěrů a objemu vkladů v letech 2004 až 2008.
Obr. 9 Celkový objem úvěrů MPSS
Zdroj: Výroční zpráva 2008 [online]. Praha: Centrála MPSS, 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.modrapyramida.cz/_dataPublic/download/MPSS_08_CZ.pdf>
Obr. 10 Objem vkladů klientů MPSS
Zdroj: Výroční zpráva 2008 [online]. Praha: Centrála MPSS, 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.modrapyramida.cz/_dataPublic/download/MPSS_08_CZ.pdf>
3.4 Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.
Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. byla založena 4. září 1993, kdy se jmenovala AR Stavební spořitelna a. s. a jejími zakladateli byly Agrobanka Praha a. s. a Raiffeisen Bausparkasse GmbH. V roce 1998 akcionář Raiffeisen Bausparkasse GmbH navýšil svůj podíl ve stavební spořitelně na 75 % všech akcií, dalších 25 % akcií převzala Raiffesenbank a. s. Následným krokem byla změna obchodního jména na Raiffeisen stavební spořitelna, a. s., která byla 27. března. 1998 zapsána do obchodního rejstříku. Na podzim roku 2008 byla realizována fúze stavebních spořitelen Raiffeisen stavební spořitelny a Hypo stavební spořitelny.
Ve vedení Raiffeisen stavební spořitelny tvoří představenstvo předseda a dva místopředsedové představenstva. Dozorčí rada se skládá z předsedy dozorčí rady a 5 členů dozorčí rady. Pro bližší informace o členech statutárních orgánů a organizační struktuře lze využít přílohu E - Představenstvo a Dozorčí rada RSTS.
Obr. 11 Přehled klíčových ekonomických ukazatelů RSTS
Zdroj: Výroční zpráva RSTS 2008 [online]. Raiffeisen stavební spořitelna a. s., 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.rsts.cz/o-spolecnosti/obchodni-vysledky/vyrocni-zpravy/vyrocni-zpravy-rsts/>
3.5 Wüstenrot - stavební spořitelna a. s.
Wüstenrot - stavební spořitelna a. s. byla založena 28. září 1992 a obchodní činnost zahájila 11. listopadu 1993. Stavební spořitelna je jednou ze společností skupin Wüstenrot, mezi které patří i životní pojišťovna, hypoteční banka a pojišťovna. Jejími hlavními akcionáři jsou Wüstenrot & Württembergische AG s podílem necelých 56 % a Wüstenrot Verwaltungs- und Dienstleistungen GmbH s podílem 43,5 %.
Představenstvo stavební spořitelny tvoří předseda představenstva a 2 další členové představenstva. Organizační strukturu naleznete v příloze F - Organizační struktura WSS.
V roce 2008 poskytla stavební spořitelna Wüstenrot 9 435 úvěrů v celkovém objemu 6,6 mld. Kč. Ve stejném roce uzavřela 72 414 smluv o stavebním spoření, z toho 55 225 činily nově uzavřené smlouvy a zbylou smlouvy se zvýšenými cílovými částkami u již existujících smluv.
Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj salda úvěrů a vkladů v letech 2006 až 2008.
Obr. 12 Vývoj salda úvěrů a vkladů WSS v letech 2006 až 2008
Zdroj:Výroční zpráva 2008 [online]. Wüstenrot - stavební spořitelna a. s., 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.wuestenrot.cz/cz/cz/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebni-sporitelna/>
Na začátku své semestrální práce jsem představila jmény jednotlivé členy představenstva Asociace českých stavebních spořitelen. Nyní bych ráda zobrazila zastoupení jednotlivých stavebních spořitelen v AČSS na základě uvedených informací o členech statutárních orgánů jednotlivých stavebních spořitelen
Příloha A - Komentář Ministerstva financí k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31. 12. 2009
Komentář k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31.12.2009
V roce 2009 bylo podle údajů stavebních spořitelen poskytnutých Ministerstvu financí uzavřeno cca 575 tis. nových smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 183 mld. Kč. Průměrná cílová částka u smluv u těchto smluv uzavřených fyzickými osobami dosáhla výše 309 tis. Kč. V porovnání s rokem 2008, kdy počet nově uzavřených smluv dosáhl cca 706 tis. a průměrná cílová částka u fyzických osob dosáhla výše 303 tis. Kč, došlo v roce 2009 v poklesu uzavřených smluv o 131 tis. smluv při současném nárůstu průměrné cílové částky o 6 tis. Kč.
K datu 31.12.2009 byl celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření 4,92 mil., což je o cca 150 tis. smluv méně než ke konci roku 2008, kdy celkový počet smluv činil 5,1 mil. V roce 2009 byla vyplacena státní podpora v celkové výši 13,262 mld. Kč. V porovnání s výší vyplacené státní podpory za rok 2008, kdy byla vyplacena státní podpora ve výši 14,220 mld. Kč, bylo na výplatu státní podpory za rok 2009 vydáno ze státního rozpočtu o cca 1 mld. Kč méně.
Celkový počet úvěrů dosáhl k datu 31. 12. 2009 počtu 988 tis. úvěrů a oproti předchozímu roku, kdy bylo evidováno celkem cca 971 tis. úvěrů, vrostl počet úvěrů o 17 tis. Celkový objem úvěrů ke konci roku 2009 činil 267 mld. Kč a vzrostl tak oproti stavu k 31.12.2008 o 40 mld. Kč.
Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se dlouhodobě nemění. Nejvíce (80%) úvěrů ze stavebního spoření je použito ke splacení překlenovacích úvěrů, dalších 12,5% je určeno pro rekonstrukce a modernizace. U nových překlenovacích úvěrů je 40% určeno na modernizace a rekonstrukce, 31% na koupi bytu nebo rodinného domu a 13% na výstavbu nových domů či bytů.
Zpracoval odbor 36 – Státní kontrola a dozor na finančním trhu
V Praze dne 15. února 2010
1 Základní informace o společnosti
Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) vznikla za účelem ochrany a podpory společných zájmů stavebních spořitelen působících na českém trhu.
1.1 Historie společnosti
AČSS byla založena 29. června 2000 jako výsledek několikaleté spolupráce jednotlivých stavebních spořitelen, jejichž snahou bylo zejména podporování diskuzí o problematice bydlení včetně řešení jeho financování. Asociaci tvořily od jejího založení všechny stavební spořitelny působící na českém trhu, což bylo v té době 6 institucí. Od roku 2008 má Asociace českých stavebních spořitelen členů pouze 5.
1.2 Orgány společnosti
Asociace je řízena volenými orgány. Systém statutárních orgánů se skládá z prezidia, předsedy a dvou místopředsedů. Prezidium je tvořeno předsedou, 1. a 2. místopředsedou a dvěma dalšími členy prezidia. Odborné činnosti jsou zaštiťovány odbornými komisemi, podporou je i odborné zázemí poskytované pracovními skupinami stavebních spořitelen.
Výkonnou agendu má na starosti tajemník.
V současné době zastávají funkce prezidia následující osoby:
Vojtěch Lukáš - předseda AČSS
Vladimír Staňura - 1. místopředseda
Libor Löfler - 2. místopředseda
Jan Jeníček - člen představenstva
Pavel Pektor - člen představenstva
Jiří Šedivý - tajemník AČSS
Jak bylo uvedeno výše, v současné době má AČSS 5 členů, mezi které patří: Českomoravská stavební spořitelna, a. s., Stavební spořitelna České spořitelny, a. s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s., Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. a Wüstenrot - stavební spořitelna, a. s. Šestou zakládající stavební spořitelnou byla Hypo, která však po fúzi s Raiffeisen v roce 2008 zanikla.
1.3 Mezinárodní spolupráce
Všechny stavební spořitelny jsou současně členem Evropského sdružení stavebních spořitelen, což je spolek institucí podporující financování bydlení. Zabývá se zastupováním zájmů svých členů, stejně tak zvyšuje informovanost svých členů nejen o vývoji evropské integrace a o činnosti orgánů EU , ale i v oblastech financování bydlení a bytové politiky.
2 Stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající v přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, v poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, v poskytování příspěvku fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření.
2.1 Účastníci
Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba. Rozdělení je důležité z hlediska možnosti získání státní podpory. Státní podporu může získat občan České republiky, občan Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky, fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem předěleným příslušným orgánem České republiky.1
2.2 Průběh spoření
Stavební spoření se skládá ze dvou fází, z fáze spořící a z fáze úvěrovací. Ve fázi spořící vkladatel ukládá většinou pravidelně vklady na účet stavebního spoření a stát k nim poskytuje státní podporu. Tyto vklady a státní podpora jsou úročeny, současně jsou připsané úroky osvobozené od daně z příjmu. Po fázi spořící obvykle následuje fáze úvěrová, která je založena na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby.
2.3 Státní podpora
Vznik nároku na státní podporu se liší datem uzavření smluv. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 má na státní podporu nárok účastník stavebního spoření, který je fyzickou osobou s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky. V případě, že účastník uzavřel více smluv, státní podpora přísluší pouze na jednu z nich.
Smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004 se řídí Zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření, §4, odst. 2). Má-li účastník splňující výše uvedené podmínky uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout částku 3 000 Kč.
Výše státní podpory se taktéž odvíjí od data uzavření smlouvy a dále je rozhodující datum, kdy účastník o státní podporu požádal. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 s žádostí o státní podporu do 31. 12. 2004 činí státní podpora 25 % z ročně uspořené částky, maximálně z částky 18.000,- Kč. U smluv uzavřených do 31. 12. 2003 avšak s datem žádosti o státní podporu po 1. 1. 2005 činí státní podpora 15 % z uspořené částky, maximálně z částky 20.000,- Kč. U smluv, které byly uzavřeny po 1. 1. 2004 činí státní podpora 15 % z uspořené částky, maximálně z částky 20.000,- Kč.
2.4 Fond stavebního spoření
Každý klient spoří a po splnění stanovených podmínek může získat úvěr ze stavebního spoření. Klient musí ze zákona spořit minimálně 24 měsíců, teprve poté má nárok na úvěr ze stavebního spoření. V případě, že spořitelny mají dostatek finančních zdrojů, mohou svým klientům nabízet a poskytovat překlenovací, což jsou úvěry, které se poskytují klientovy do doby, než získá nárok na úvěr ze stavebního spoření.
Jednou z největších výhod stavebního spoření je jeho vysoká bezpečnost. Tato záruka je dána tím, že stavební spoření mohou provozovat pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění.
2.5 Efekty stavebního spoření
Stavební spoření je nástrojem, který umožňuje občanům řešit jejich bytové potřeby a současně tak zvyšovat jejich zájem o modernizaci bydlení. Toto vede k rozvoji stavební výroby a bytové výstavby.
Státem do stavebního spoření vložené prostředky se částečně vrací formou daní z příjmů nejen stavebními firmami, ale i firmami zaměřenými na výrobu stavebních hmot a materiálů, sanitární techniky apod. Zvýšený zájem o bytovou potřebu zvyšuje výrobu a odbyt, a tím i zaměstnanost a výši příjmů občanů. Vyšší příjmy obyvatelstva přispívají k růstu spotřeby a následně růstu příjmů státního rozpočtu.
2.6 Historie stavebního spoření
První zmínky o stavebním spoření, respektive o stavební spořitelně jsou spojené s Anglií, kdy v roce 1775 byla založena v Birminghamu Building Society. Členové poskytovali vklady do fondu, z nějž byly následně financovány úvěry na jejich bytové účely. První stavební spořitelna v Německu byla založena pastorem von Bondeschwingh v roce 1885, známá jako Stavební spořitelna pro každého.
Důležitým milníkem v historii stavebního spoření bylo přijetí zákona o stavebním spoření, který vstoupil v platnost v roce 1973 v Německu a vytvořil tak jednotný rámec pro podnikání v této oblasti.
V devadesátých letech se stavební spoření začalo rozvíjet i ve Východní Evropě. Díky pozitivním zkušenostem ve státech, jako je např.: Česká republika, Slovensko a Maďarsko, začaly mít o jeho zavedení zájem i další státy.
Na české trhu bylo stavební spoření zavedeno schválením Zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření.
2.7 Statistické údaje o stavebním spoření v ČR
Pro bližší komentář lze použít přílohu A - Komentář Ministerstva financí k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31. 12. 2009.
Na dalších grafech je vidět vývoj jednotlivých ukazatelů v letech 2004 až 2009. Grafy zachycují oficiální data ke konci roku 2009.
Obr. 1 Počet poskytnutých úvěrů v jednotlivých letech
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
Obr. 2 Počet smluv ve fázi spoření k 31. 12. 2009
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
Obr. 3 Počet aktivních úvěrů k 31. 12. 2009
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
Obr. 4 Podíl poskytnutých úvěrů na přijatých vkladech k 31. 12. 2009
Zdroj: Grafy stavebního spoření - Novináři a odborníci - AČSS | Asociace českých stavebních spořitelen 1[online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/>
2.8 Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
Jak již bylo řečeno výše, stavební spoření bylo v České republice zavedeno vydáním Zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. V roce 2003 byla provedena novelizace zákona, a to jak z důvodu harmonizace s právem Evropské unie, tak zajištěním úspor ze státního rozpočtu v rámci reformy veřejných financí při zaručení funkčnosti systému stavebního spoření v budoucnu.
Tímto zákonem, respektive podmínkami stanovenými v tomto zákoně, se řídí smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004. Smlouvy uzavřené do konce roku 2003 se řídí původními právními předpisy po celou dobu jejich platnosti.
Stavební spořitelny se řídí taktéž Zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, který upravuje činnost stavebních spořitelen, zejména v oblastech, které nejsou upraveny zákonem o stavebním spoření.
3 Členové AČSS
Asociace českých stavebních spořitelen je od roku 2008 tvořena pouze 5 členy, které bych Vám níže ve stručnosti ráda představila.
3.1 Českomoravská stavební spořitelna, a. s.
Českomoravská stavební spořitelna, a. s. byla založena 26. června 1993 a obchodní činnost zahájila 8. září 1993. Jejími akcionáři jsou Československá obchodní banka, a. s. a Bausparkasse Schwäbich Hall AG.
V současné době představenstvo ČMSS tvoří předseda a místopředseda představenstva a dále dva členové představenstva. Bližší informace o jednotlivých členech představenstva a současně dozorčí rady obsahuje příloha B - Představenstvo a Dozorčí rada ČMSS.
V roce 2008 uzavřelo smlouvu s Českomoravskou stavební spořitelnou 366 106 klientů, data z roku 2009 zatím ještě nejsou zveřejněna.
Obr. 6 ČMSS v číslech
Zdroj: Výroční zpráva 2008 [online]. Praha: Českomoravská stavební spořitelna, 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.cmss.cz/data/pdf/vyroc_zpravy/vz08/vz_2008_cz.pdf>
3.2 Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.
Stavební spořitelna České spořitelny, a. s. byla založena 22. června 1994. Jejími akcionáři jsou Česká spořitelna, a. s., která vlastní 95 % akcií a Bausparkasse der österreichischen Sparkassen AG, která vlastní zbývajících 5 % akcií.
V současné době představenstvo SSČS tvoří předseda a místopředseda představenstva a dále jeden členové představenstva. Bližší informace o jednotlivých členech představenstva a současně dozorčí rady obsahuje příloha C - Představenstvo a Dozorčí rada SSČS. Zajímavou osobností představitelů SSČS je člen představenstva Ing. Vojtěch Lukáš, který je zároveň předsedou prezidia Asociace českých stavebních spořitelen a 1. místopředsedou Evropského sdružení stavebních spořitelen
Obr. 7 Organizační struktura SSČS
Zdroj: Organizační struktura - Buřinka [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.burinka.cz/cs/o_burince/organizacni_struktura/index.shtml>
Stavební spořitelna České spořitelny na konci roku 2008 vedla klientům 1 174 112 vkladových účtů a 200 439 úvěrových účtů. Objem nově poskytnutých úvěrů v roce 2008 dosáhnul 13,6 mld. Kč. Stavební spořitelna České spořitelny uzavřela v roce 2008 s novými klienty téměř 285 tisíc nových vkladových obchodů s cílovou částkou více než 64,8 mld. Kč.
3.3 Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.
Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s. byla založena 9. prosince 1993. Jejím jediným akcionářem je Komerční banka, a. s., která se stala jím stala po nabytí dvou bývalých akcionářů, a to BHW Holding a České pojišťovny, a. s.
Obr. 8 Organizační struktura MPSS
Zdroj: Organizační struktura společnosti [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.modrapyramida.cz/_dataPublic/attachments/d82454b09e2f8e1f6af908751fec07f2/MP%20Organizacni%20Schema.pdf>
Informace o členech představenstva a dozorčí rady obsahuje příloha D - Představenstvo a Dozorčí rada MPSS.
V roce 2008 uzavřeli klienti u Modré pyramidy přes 160 tisíc smluv o stavebním spoření. Na druhé straně čerpali klienti 18 tisíc úvěrů o objemu 11,5 miliardy Kč.
Další zajímavé informace zachycují níže uvedené grafy, které sledují průběh objemu úvěrů a objemu vkladů v letech 2004 až 2008.
Obr. 9 Celkový objem úvěrů MPSS
Zdroj: Výroční zpráva 2008 [online]. Praha: Centrála MPSS, 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.modrapyramida.cz/_dataPublic/download/MPSS_08_CZ.pdf>
Obr. 10 Objem vkladů klientů MPSS
Zdroj: Výroční zpráva 2008 [online]. Praha: Centrála MPSS, 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.modrapyramida.cz/_dataPublic/download/MPSS_08_CZ.pdf>
3.4 Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.
Raiffeisen stavební spořitelna, a. s. byla založena 4. září 1993, kdy se jmenovala AR Stavební spořitelna a. s. a jejími zakladateli byly Agrobanka Praha a. s. a Raiffeisen Bausparkasse GmbH. V roce 1998 akcionář Raiffeisen Bausparkasse GmbH navýšil svůj podíl ve stavební spořitelně na 75 % všech akcií, dalších 25 % akcií převzala Raiffesenbank a. s. Následným krokem byla změna obchodního jména na Raiffeisen stavební spořitelna, a. s., která byla 27. března. 1998 zapsána do obchodního rejstříku. Na podzim roku 2008 byla realizována fúze stavebních spořitelen Raiffeisen stavební spořitelny a Hypo stavební spořitelny.
Ve vedení Raiffeisen stavební spořitelny tvoří představenstvo předseda a dva místopředsedové představenstva. Dozorčí rada se skládá z předsedy dozorčí rady a 5 členů dozorčí rady. Pro bližší informace o členech statutárních orgánů a organizační struktuře lze využít přílohu E - Představenstvo a Dozorčí rada RSTS.
Obr. 11 Přehled klíčových ekonomických ukazatelů RSTS
Zdroj: Výroční zpráva RSTS 2008 [online]. Raiffeisen stavební spořitelna a. s., 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: <http://www.rsts.cz/o-spolecnosti/obchodni-vysledky/vyrocni-zpravy/vyrocni-zpravy-rsts/>
3.5 Wüstenrot - stavební spořitelna a. s.
Wüstenrot - stavební spořitelna a. s. byla založena 28. září 1992 a obchodní činnost zahájila 11. listopadu 1993. Stavební spořitelna je jednou ze společností skupin Wüstenrot, mezi které patří i životní pojišťovna, hypoteční banka a pojišťovna. Jejími hlavními akcionáři jsou Wüstenrot & Württembergische AG s podílem necelých 56 % a Wüstenrot Verwaltungs- und Dienstleistungen GmbH s podílem 43,5 %.
Představenstvo stavební spořitelny tvoří předseda představenstva a 2 další členové představenstva. Organizační strukturu naleznete v příloze F - Organizační struktura WSS.
V roce 2008 poskytla stavební spořitelna Wüstenrot 9 435 úvěrů v celkovém objemu 6,6 mld. Kč. Ve stejném roce uzavřela 72 414 smluv o stavebním spoření, z toho 55 225 činily nově uzavřené smlouvy a zbylou smlouvy se zvýšenými cílovými částkami u již existujících smluv.
Na následujícím obrázku můžeme vidět vývoj salda úvěrů a vkladů v letech 2006 až 2008.
Obr. 12 Vývoj salda úvěrů a vkladů WSS v letech 2006 až 2008
Zdroj:Výroční zpráva 2008 [online]. Wüstenrot - stavební spořitelna a. s., 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.wuestenrot.cz/cz/cz/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebni-sporitelna/>
Na začátku své semestrální práce jsem představila jmény jednotlivé členy představenstva Asociace českých stavebních spořitelen. Nyní bych ráda zobrazila zastoupení jednotlivých stavebních spořitelen v AČSS na základě uvedených informací o členech statutárních orgánů jednotlivých stavebních spořitelen
Příloha A - Komentář Ministerstva financí k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31. 12. 2009
Komentář k základním ukazatelům vývoje stavebního spoření v České republice k 31.12.2009
V roce 2009 bylo podle údajů stavebních spořitelen poskytnutých Ministerstvu financí uzavřeno cca 575 tis. nových smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 183 mld. Kč. Průměrná cílová částka u smluv u těchto smluv uzavřených fyzickými osobami dosáhla výše 309 tis. Kč. V porovnání s rokem 2008, kdy počet nově uzavřených smluv dosáhl cca 706 tis. a průměrná cílová částka u fyzických osob dosáhla výše 303 tis. Kč, došlo v roce 2009 v poklesu uzavřených smluv o 131 tis. smluv při současném nárůstu průměrné cílové částky o 6 tis. Kč.
K datu 31.12.2009 byl celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření 4,92 mil., což je o cca 150 tis. smluv méně než ke konci roku 2008, kdy celkový počet smluv činil 5,1 mil. V roce 2009 byla vyplacena státní podpora v celkové výši 13,262 mld. Kč. V porovnání s výší vyplacené státní podpory za rok 2008, kdy byla vyplacena státní podpora ve výši 14,220 mld. Kč, bylo na výplatu státní podpory za rok 2009 vydáno ze státního rozpočtu o cca 1 mld. Kč méně.
Celkový počet úvěrů dosáhl k datu 31. 12. 2009 počtu 988 tis. úvěrů a oproti předchozímu roku, kdy bylo evidováno celkem cca 971 tis. úvěrů, vrostl počet úvěrů o 17 tis. Celkový objem úvěrů ke konci roku 2009 činil 267 mld. Kč a vzrostl tak oproti stavu k 31.12.2008 o 40 mld. Kč.
Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se dlouhodobě nemění. Nejvíce (80%) úvěrů ze stavebního spoření je použito ke splacení překlenovacích úvěrů, dalších 12,5% je určeno pro rekonstrukce a modernizace. U nových překlenovacích úvěrů je 40% určeno na modernizace a rekonstrukce, 31% na koupi bytu nebo rodinného domu a 13% na výstavbu nových domů či bytů.
Zpracoval odbor 36 – Státní kontrola a dozor na finančním trhu
V Praze dne 15. února 2010
Última modificación: lunes, 27 de enero de 2014, 11:57