Bosna a Hercegovina
Abschlussbedingungen
BOSNA A HERCEGOVINA
Základní zeměpisné údaje´
Poloha: Balkánský poloostrov v jihovýchodní Evropě
Zeměpisná šířka: 43° severní šířky
Rozloha: 51 233 km2
Sousední státy: na severu, západě a na jihu: Chorvatsko
na východě: Srbsko
na jihovýchodě: Černá Hora
Oficiální název země: Bosna a Hercegovina
Státní zřízení: konfederativní republika
Současná hlava státu: tříčlenné Předsednictví (prezídium) Bosny a Hercegoviny
(mandát předsednictva je na čtyřleté období od roku 2006 – 2010)
V současné době předsedající: Haris Silajdžić (Bosňák)
Nebojša Radmanović (Srb),
Željko Komšić (Chorvat).
Úřední jazyk: bosenština, srbština a chorvatština
Další používané jazyky: angličtina, ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina
Písmo: Federace Bosny a Hercegoviny latinka
Republika srbská cyrilice
Používaná měna: konvertibilní marka (BAM) = 100 pfenigů (feniků)
Administrativně správní členění země
- dvě entity: Federace Bosna a Hercegovina (25 989 km2),
Republika srbská (25 208 km2)
- Federace Bosna a Hercegovina se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou
samosprávy, nejmenší správní celek – opštiny,
- Republika srbská se skládá ze 7 regionů.
Hlavní město státu: Sarajevo (400 tis. obyvatel),
Další velká města:
Banja Luka (100 tis. obyvatel)
Zenica (147 tis. obyvatel),
Tuzla (132 tis. obyvatel),
Mostar (131 tis. obyvatel),
Prijedor (115 tis. obyvatel),
Bihać, Brčko, Travnik, Trebinje, Livno.
Počet obyvatel
Počet obyvatel (2003): 4 007 608 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2: 78 obyvatel/km2
Národnostní složení obyvatel (2001): 1 838 748 Bosňáci (Muslimové)
1 033 451 Srbové
583 751 Chorvati
268 632 ostatní
Počet ekonomicky aktivních obyvatel: 1 576 536 obyvatel
HDP na 1 obyvatele: 3,377 EUR
Náboženské složení: 45 % muslimů,
31 % pravoslavných (ortodoxních),
14 % římských katolíků.
Obchodní podmínky
Svátky: 1. a 2. leden Nový rok
1. březen Den nezávislosti – státní svátek respektovaný jen ve Federaci
Bosny a Hercegoviny
1. a 2. květen Svátek práce
25. listopad Den státnosti, státní svátek respektovaný jen ve Federaci
Bosny a Hercegoviny, nikoli v Republice srbské,
kde je Dnem státnosti Republiky srbské 9. Leden
Během státních svátků instituce (včetně prodejen) zpravidla nefungují
Náboženské svátky:
Katolické vánoce (Chorvati)
Pravoslavné vánoce (Srbové)
Katolické velikonoce (Chorvati)
Pravoslavné velikonoce (Srbové)
Bajram (muslimové – Bosňáci).
Zvláštnosti země v obchodě – trhy, tržiště (2009):
Veletrh ZEPS 2009
SEEBBE (Mezinárodní stavební veletrh)
Místní zvyklosti důležité pro obchodování:
V této zemi neexistuje obchodní zákoník ani obchodní právo jako ucelené právní
odvětví s ustálenou judikaturou. V praxi se uzavírají různě modifikované kontrakty dle
občanského zákoníku pocházejícího ještě z období SFRJ. Při obchodování se
zahraničními partnery je možné uzavírat smlouvy podle cizího, tedy i českého
právního řádu. K obchodům je nutné přistupovat obezřetně a důsledně zvažovat
veškerá rizika.
Při jednání s bosenskými partnery je kladen důraz na vysokou profesionální úroveň
jednání. Je nutné důkladné seznámení s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně
historických. I z tohoto důvodu je možné si najít znalého obchodního zástupce z této
země. Při jeho výběru je potřeba zvážit také jeho etnickou příslušnost podle toho, ve
které části Bosny a Hercegoviny chce česká firma působit.
Na začátku jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah.
Pro úspěšné jednání si zahraniční partner musí získat bosenského partnera po lidské
stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka.
Čeští partneři mají v Bosně a Hercegovině renomé vysoké odbornosti a profesionality.
Témata na úvod – především všeobecně konverzační. Mohou se objevit i osobní
dotazy ze strany bosenského partnera, například na průběh cesty, na délku pobytu.
Zpravidla následuje výměna názorů na povahu a důsledky společenských a politických
změn v ČR a v Bosně a Hercegovině po roce 1989. V rozhovoru je pak vhodné
vzpomenout kontakty s bývalou Jugoslávií před válkou v letech 1992 – 1995.
Při úvodním jednání se však nedoporučuje zavádět řeč na téma samotné války,
náboženství či vzájemných vztahů etnických skupin a politických stran v Bosně a
Hercegovině.
Obchodní jednání by mělo být organizováno tak, aby bosenští měli pocit „vítězství“.
Místem jednání by mělo být sídlo bosenského partnera. Co se týče neformální části
jednání, lze místo jednání přenést do příjemného prostředí některé z typických
místních restaurací, vždy však až po dohodě s partnerem. Pozvání do restaurace není
podmínkou, ale spíše krokem k potvrzení dosaženého výsledku jednání.
Používání titulů při jednání není podmínkou, na vizitkách a v korespondenci je však
obvyklé. Bosenští obchodní partneři dokážou ocenit stupeň dosaženého vzdělání na
straně partnera.
K jednání je vhodná doba od 9 do 17 hodin. Minimální délka jednání je hodina a je
třeba počítat s prodlevami. Vžitou tradicí bosenských partnerů je nabídnout kávu,
očekává se tedy při každé možné příležitosti pozvat svého obchodního partnera na
kávu.
Prodejní doba v jednotlivých typech obchodů:
Globální řetězce na území země
Seznam globálních řetězců: Konzum, Mercator, OBI
BOSNA A HERCEGOVINA
1. Historie Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina vznikla v roce 1992 jako plně suverénní stát Republika Bosna
a Hercegovina. Tomuto oficiálnímu aktu předcházelo vyhlášení svrchovanosti v rámci SFR Jugoslávie 1991. Následná agrese na BaH a občanská válka zavedla zemi do politické a hospodářské nestability, která vedla k úplnému rozpadu státních struktur. Každý ze tří národů prosazoval své osobní zájmy, založené buď na rozdělení Bosny a Hercegoviny mezi sousední státy, tedy Srbsko a Chorvatsko, nebo na uchování územní celistvosti.
Nejradikálnější separatistické snahy zapříčinily v roce 1992 vznik Srbské republiky BaH, Chorvatské republiky BaH také v roce 1992 a nakonec v roce 1993 Západní Bosny. Žádný z těchto ministátů však nebyl mezinárodně uznán a dle Daytonské dohody z roku 1995 bylo jejich území opětovně včleněno do státních hranic Bosny a Hercegoviny.
2. Zeměpisné údaje Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina leží v jihovýchodní části Evropy na Balkánském poloostrově.
Skládá se ze dvou geografických oblastí, a to z větší Bosny, jejíž rozloha je přibližně a menší Hercegoviny na jihu. Rozloha BaH dohromady činí 51 233 km²
Bosna a Hercegovina je velice hornatá země, na severu přecházejí horské oblasti v Panonskou nížinu, od západu na východ se táhnou Dinárské části Bosny. Hercegovinu pak tvoří dvě části: horská a jadranská Hercegovina. Významná jsou také tzv. polje, což jsou rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek Uny, Vrbasu, Bosny a Driny od jihu k severu. Nejvyšším vrcholem je Maglic (2 386 m. n. m.), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální tzn. léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
Státní hranice Bosny a Hercegoviny obklopují celé její území, až na úzký koridor k přístavu Neum, kde má země spojení s mořem. Vedou hornatými oblastmi a nížinami, většinou však podél řek Sávy a Driny.
Hranice tvoří celkem 1459 km. BaH hraničí na severu, severozápadě a jihu s Chorvatskem, kde je hranice dlouhá 932 km, na východě se Srbskem, zde hranici tvoří 225 km a na jihovýchodě s Černou Horou, tady je hranice dlouhá 302 km. Kolem hranic nikdy neexistovalo hraniční pásmo, jako u jiných socialistických zemí v minulosti, ale spíše zde docházelo ke spolupráci.
Hlavním městem státu je Sarajevo, které má okolo 400 000 obyvatel, dalšími velkými městy jsou např: Banka Luka, město se rozkládá na obou březích řeky Vrbas, je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské, má okolo 220 000 obyvatel. Jako další můžeme zmínit Zenicu, Tuzlu, Mostar, Bihać, Prijedor, Brčko,Trebinje, Travnik a Livno.
3. Dnešní Bosna a Hercegovina
Po ukončení válečného konfliktu došlo k zásadní přeměně. Vznikly dvě na sobě nezávislé entity, Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská, oficiálně zastřešené ústřední vládou, tříčlenným Předsednictvem a dvoukomorovým parlamentem.
Oficiální název státu byl kompromisem mezi centralisty a federalisty redukován na Bosna a Hercegovina.
I přes veškerou snahu mezinárodní správy nad Bosnou a Hercegovinou se nepodařilo oslabit pozice tří nejsilnějších politických stran, založených na etnickém principu. Jedná se o bosňáckou SDA (Strana demokratické akce), chorvatské HDZ (Chorvatské demokratické společenství) a srbskou SDS (Srbská demokratická strana). Stává se už pravidlem, že jejich kandidáti usedají do křesel Předsednictva BaH.
Bosna a Hercegovina je tedy dělena na dvě samosprávní jednotky a to Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
3.1 Regionální členění
Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů:
Unsko-sanský kanton
Posavský kanton
Tuzlanský kanton
Zenicko-dobojský kanton
Bosensko-podrinský kanton
Středobosenský kanton
Hercegovsko-neretvanský kanton
Západohercegovský kanton
Hercegbosenský kanton
Kanton Sarajevo
Republika srbská se skládá 7 regionů:
Banja Luka
Doboj
Bijeljina
Sarajevo - Romanija
Trebinje
Vlasenica
Foča
3.2 Správní členění
Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, které má tři členy, ti jsou do funkce voleni každé 4 roky, přímo Federací BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata a Republikou srbskou, jež volí srbského člena. Tito členové se pak každých osm měsíců střídají na postu předsedy Předsednictva. Nynějšími členy Předsednictva jsou Željko Komšić, Nebojša Radmanović, Haris Silajdžić.
Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády, jmenuje Předsednictvo, ale v první řadě jej nominuje Parlament. Předseda Rady ministrů pak jmenuje celostátní ministry, dnešním předsedou Rady ministrů je Nikola Špirić.
Výčet ministerstev v BaH
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo bezpečnosti
Hraniční policie
Cizinecká policie
Státní agentura pro vyšetřování a ochranu
Úřad spolupráce s Interpolem
Ministerstvo obrany
Ministerstvo financí a pokladu
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo obchodu a hospodářství
Ministerstvo komunikací a dopravy
Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky
Ministerstvo občanských záležitostí
Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny, který se skládá ze dvou komor: Sněmovny národů a Poslanecké sněmovny.
Sněmovna národů je tvořena patnácti delegáty, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH a z jedné třetiny z Republiky srbské, to je pět Bosňáků, pět Chorvatů a pět Srbů.
Poslanecká sněmovna má 42 členů, kteří jsou také voleni ze dvou třetin Federací BaH a z jedné třetiny Republikou srbskou.
Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH,m má devět členů, čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po předchozích konzultacích s Předsednictvem.
3.3 Úřední jazyk
Úředním jazykem je Bosenština, která ale má pět dialektů: dvýchodohercegovský-krajišský, zetsko-sjenický, východobosenský, novoštokavský ikavský, kosovsko-resavský.
Mezi další jazyky můžeme zařadit i Srbochorvatštinu, ale to je diskutabilní.
3.4 Oficiální měna
Oficiální měnou Bosny a Hercegoviny je konvertibilní marka. Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosenští, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Její kód je BAM. Jednu marku tvoří 100 feniků. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky v roce 2002 je konvertibilní marka pevně fixována na euro.
Mince bosenské marky jsou raženy v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek. Mince 10, 20, 50 feniků a 1 a 2 marky jsou raženy už od roku 1998, mince 5 feniků a 5 marek se do oběhu dostaly 5. ledna 2006. Bankovky mají nominální hodnoty 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 200 marek.
Zvláštností bosenských bankovek je, že jsou vydávány ve dvou verzích, pro každou samosprávní jednotku zvlášť, výjimkou je bankovka 200 marek, která do oběhu přišla až v roce 2003. Tato bankovka má společný vzhled pro obě správní jednotky tj. Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny. Do roku 2003 byla v oběhu i bankovka 50 feniků, ale pro její nízkou nominální hodnotu byla stažena z oběhu.
4. Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny
V Bosně a Hercegovině je 4 007 608 obyvatel. Hustota zalidnění není nijak radikální, je uváděno 78 obyvatel na km². Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 bylo národnostní složení následující 52 % Bosňáků, 34,1 % Srbů, 12,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních. Náboženské rozdělení kopíruje to etnické: 88 % Chorvatů se hlásí k římskokatolickému vyznání, přes 90 % Bosňáků uznává islám a 99 % Srbů jsou pravoslavní.
Hodnota HDP na obyvatele je dle údajů MMF, z roku 2007, 7074 USD, což řadí Bosnu a Hercegovinu až na 40. místo v Evropě a na 91. místo ze 179 hodnocených zemí světa.
Také další ukazatele hodnotící výkonnost a stabilitu ekonomiky jsou nepříznivé. Zahraniční zadlužení překročilo v roce 2005 75% HDP.
Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce (hlavně na úrovni nižších správních celků). Země je na 84. - 93. místě ve zkorumpovanosti. Z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko.
Obrovský problém představuje vysoká míra nezaměstnanosti (až do roku 2005 přesahovala 40 %) a část nezaměstnaných svou životní situaci řeší zapojením ve stínové ekonomice.
Jako pozitivní činitele lze uvést vcelku nízkou inflaci (1,4% v roce 2005). Ve městech je též vysoká kvalifikovanost pracovní síly k průměrnému platu, který činil v roce 2003 cca 7 800 Kč).
5. Obchodní podmínky
5.1 Svátky v BaH
Jelikož je Bosna a Hercegovina země mnoha náboženství tak i většina svátků je nábožensky orientovaná. Proto se každý rok mění datum svátku a každý, kdo by chtěl podnikat na území BaH si musí tyto dny ověřit.
Pro rok 2010 jsou státní svátky stanoveny takto:
1. leden Nový rok
6. -7. leden Pravoslavné Vánoce
15. leden pravoslavný Nový rok
27. leden Svatý Sáva
1. březen Den nezávislosti
2. – 5. duben Velikonoce
1.květen Svátek práce
15.srpen Velika gospa (západní křesťanské Nanebevzetí Panny Marie)
1. listopad Den všech svatých
25. listopad Den národní státnosti
25. prosinec Vánoce
Kromě výše uvedených svátků se vláda Bosny a Hercegoviny rozhodla poskytnout svým občanům dva pracovní dny ročně, aby mohli splnit své náboženské potřeby. Tyto dny nejsou považovány za státní svátky, toto opatření bylo zavedeno s cílem respektovat náboženskou a etnickou rozmanitost země.
5.2 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Bosna a Hercegovina patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Projekty se zaměřují především na předávání českých zkušeností z období transformace v oblastech rozvoje venkova, zemědělství, průmyslu, dopravy i veřejné správy či občanského sektoru.
Česká republika se pokusila ihned po ukončení občanské války v Bosně a Hercegovině navázat na vzájemné dobré vztahy z předválečného období. Na jaře 1996 byl v Sarajevu otevřen český zastupitelský úřad.
Jedním z jeho prioritních úkolů byla pomoc českým obchodním a výrobním subjektům při pronikání na bosenský trh. Přes stále přetrvávající problémy (nedostatek kvalitních informací o bosenské ekonomice, nedostatek volného kapitálu, jednostranně tvrdá vízová politika) se daří každoročně český export do Bosny a Hercegoviny zvyšovat a obchodní saldo zůstává nadále vysoce aktivní ve prospěch ČR.
Dohoda mezi ČR a BaH o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsána v Praze 22. listopadu 2007. V současnosti probíhají ratifikační procesy v obou zemích.
Dovoz do České republiky z Bosny a Hercegoviny, dosáhl v období roku 2008, 35.084 tisíc EUR. Rozhodující položkou i nadále byly koncentráty železné rudy. V souvztažnosti k vývozům železářského a ocelářského sortimentu z ČR se jedná o výměnu v rámci skupiny Mittal. Významnější importní artikly představovala statistická skupina, reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické; dále olejové a palivové filtry do automobilů, nově pak obuv a nábytek.
5.3 Poptávka po českém zboží v Bosně a Hercegovině
S postupující liberalizací hospodářského prostředí se bosenský trh stále více stává trhem cenovým. České zboží odpovídá kvalitou zdejším potřebám a je v mnoha případech cenově výhodnější.
Zájem o výrobní kooperaci je z bosenské strany víceméně verbálního charakteru. Bosenský subjekt zpravidla nabízí pro vzájemnou kooperaci výrobní prostory (strojní zařízení i budovy, většinou válkou poničené) a tzv. "levnou pracovní sílu". Od partnera očekává vložení kapitálu na znovuzavedení výroby, dovybavení a modernizaci strojového parku a organizaci zahraničního obchodu (tzn. nalézt exportní odbytové možnosti).
V roce 2006 evidoval Zahraniční Úřad v Sarajevu několik desítek písemných dotazů na možnosti vyšších forem hospodářské spolupráce mezi Českou Republikou a Bosnou a Hercegovinou. Poptávky se týkaly komodit jako ruční nářadí, traktory, el. motory, telekomunikace, zemědělské komodity, nemocniční zařízení, léky, maso, pivo a rovněž možností přepravy, vymáhání pohledávek, možností prezentace zboží v ČR či účasti na veletrzích. Partneři z Bosny a Hercegoviny hledali výrobní kooperaci i v oblasti výroby zemědělské techniky, stavebních materiálů.
6. Globální řetězce na území BaH
V Bosně a Hercegovině a Republice srbské najdeme obchody Konzumu. Konzum je největší řetězec supermarketů v Chorvatsku existuje více než 600 obchodů, ve kterých pracuje více než 10.000 zaměstnanců. Jeho sídlo leží v Záhřebu. Obchody Konzumu navštěvuje každý den více než 500.000 zákazníků. Konzum také provozuje řetězec drogerií známý jako KOZMO, zde je v současné době sedmnáct obchodů.
Hodnota výrobku značky Konzum se vyjadřuje značkou K plus. Potraviny a výrobky pro domácnost jsou prodávány za přijatelné ceny. Obchody řetězce Konzum jsou pojmenovány Konzum, Konzum Maxi, nebo Super Konzum v závislosti na jejich velikosti.
Konzum Maxi je střední verze supermarketu. Obchody jsou umístěny např: v Dubrovníku, Ploče, Makarske, Splitu, Šibenik, Vodice, Zadaru, Crikvenici, Krku, Jastrebarsku, Zagrebu a dalších městech.
Super Konzum je největší verzí supermarketu Konzum. Jsou umístěny v Zagrebu, Samobour, Jastrebarsku, Ogulinu, Rijece, Zadaru, Splitu, Makarske, Dubrovníku a dalších městech jak BaH tak Republiky srbské.
Další součástí řetězce Konzum jsou obchody Velpro, které jsou rozmístěny po celé Bosně a Hercegovině, Republice srbské, Chorvatsku a také v Bělohradu. Velpro je bosenský cash and carry. První Velpro obchod byl otevřen v roce 2003 v BaH. Velpro cash&carry má kolem 14 obchodů.
Dalším Bosenským obchodem je Preminger bihacský pivovar, jeden z největších v Bosně a Hercegovině. Byl založen roku 1990 a jeho roční produkce je 250 000 hl. V roce 2001 získal pivovar ocenění za kvalitu piva International Trophy for Quality ve Frankfurtu, v Madridu pak ve stejném roce ocenění International Award For Commercial Prestige. Pivovar je také i držitelem ISO certifikátu. Kromě piva (světlého ležáku) vyrábí tento pivovar i limonády, minerální vody a džusy.
7. Použité prameny
[1] Bosna a Hercegovina [online]. [cit. 4. 3. 2010].Dostupné z WWW:
<http://en.wikipedia.org/wiki/Bosnia_and_Herzegovina>
[2] Bosna a Hercegovina[online]. [cit. 3. 3. 2010].Dostupné z WWW:
< http://www.preminger.ba>
[3] Teritorium Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 3. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://www.businessinfo.cz/cz/sti/bosna-a-hercegovina-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001163/>
[4] Obchod Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 3. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://www.bosna.unas.cz>
[5] Informace o Bosně a Hercegovině [online]. [cit. 4. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://www.fipa.gov.ba/>
[6] Mapa Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
< http://mapaonline.cz/mapa-bosny-a-hercegoviny/>
[7] Vlajka Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://vexilolognet.hyperlink.cz/Bosna.htm>
[8] Měna Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Konvertibilni_marka>
Základní zeměpisné údaje´
Poloha: Balkánský poloostrov v jihovýchodní Evropě
Zeměpisná šířka: 43° severní šířky
Rozloha: 51 233 km2
Sousední státy: na severu, západě a na jihu: Chorvatsko
na východě: Srbsko
na jihovýchodě: Černá Hora
Oficiální název země: Bosna a Hercegovina
Státní zřízení: konfederativní republika
Současná hlava státu: tříčlenné Předsednictví (prezídium) Bosny a Hercegoviny
(mandát předsednictva je na čtyřleté období od roku 2006 – 2010)
V současné době předsedající: Haris Silajdžić (Bosňák)
Nebojša Radmanović (Srb),
Željko Komšić (Chorvat).
Úřední jazyk: bosenština, srbština a chorvatština
Další používané jazyky: angličtina, ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina
Písmo: Federace Bosny a Hercegoviny latinka
Republika srbská cyrilice
Používaná měna: konvertibilní marka (BAM) = 100 pfenigů (feniků)
Administrativně správní členění země
- dvě entity: Federace Bosna a Hercegovina (25 989 km2),
Republika srbská (25 208 km2)
- Federace Bosna a Hercegovina se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou
samosprávy, nejmenší správní celek – opštiny,
- Republika srbská se skládá ze 7 regionů.
Hlavní město státu: Sarajevo (400 tis. obyvatel),
Další velká města:
Banja Luka (100 tis. obyvatel)
Zenica (147 tis. obyvatel),
Tuzla (132 tis. obyvatel),
Mostar (131 tis. obyvatel),
Prijedor (115 tis. obyvatel),
Bihać, Brčko, Travnik, Trebinje, Livno.
Počet obyvatel
Počet obyvatel (2003): 4 007 608 obyvatel
Hustota obyvatel na 1 km2: 78 obyvatel/km2
Národnostní složení obyvatel (2001): 1 838 748 Bosňáci (Muslimové)
1 033 451 Srbové
583 751 Chorvati
268 632 ostatní
Počet ekonomicky aktivních obyvatel: 1 576 536 obyvatel
HDP na 1 obyvatele: 3,377 EUR
Náboženské složení: 45 % muslimů,
31 % pravoslavných (ortodoxních),
14 % římských katolíků.
Obchodní podmínky
Svátky: 1. a 2. leden Nový rok
1. březen Den nezávislosti – státní svátek respektovaný jen ve Federaci
Bosny a Hercegoviny
1. a 2. květen Svátek práce
25. listopad Den státnosti, státní svátek respektovaný jen ve Federaci
Bosny a Hercegoviny, nikoli v Republice srbské,
kde je Dnem státnosti Republiky srbské 9. Leden
Během státních svátků instituce (včetně prodejen) zpravidla nefungují
Náboženské svátky:
Katolické vánoce (Chorvati)
Pravoslavné vánoce (Srbové)
Katolické velikonoce (Chorvati)
Pravoslavné velikonoce (Srbové)
Bajram (muslimové – Bosňáci).
Zvláštnosti země v obchodě – trhy, tržiště (2009):
Veletrh ZEPS 2009
SEEBBE (Mezinárodní stavební veletrh)
Místní zvyklosti důležité pro obchodování:
V této zemi neexistuje obchodní zákoník ani obchodní právo jako ucelené právní
odvětví s ustálenou judikaturou. V praxi se uzavírají různě modifikované kontrakty dle
občanského zákoníku pocházejícího ještě z období SFRJ. Při obchodování se
zahraničními partnery je možné uzavírat smlouvy podle cizího, tedy i českého
právního řádu. K obchodům je nutné přistupovat obezřetně a důsledně zvažovat
veškerá rizika.
Při jednání s bosenskými partnery je kladen důraz na vysokou profesionální úroveň
jednání. Je nutné důkladné seznámení s teritoriem a všemi jeho specifiky včetně
historických. I z tohoto důvodu je možné si najít znalého obchodního zástupce z této
země. Při jeho výběru je potřeba zvážit také jeho etnickou příslušnost podle toho, ve
které části Bosny a Hercegoviny chce česká firma působit.
Na začátku jednání je vhodné zdůraznit zájem o dlouhodobý obchodní vztah.
Pro úspěšné jednání si zahraniční partner musí získat bosenského partnera po lidské
stránce, např. poukazem na společné zájmy, dějiny, blízkost mentality a jazyka.
Čeští partneři mají v Bosně a Hercegovině renomé vysoké odbornosti a profesionality.
Témata na úvod – především všeobecně konverzační. Mohou se objevit i osobní
dotazy ze strany bosenského partnera, například na průběh cesty, na délku pobytu.
Zpravidla následuje výměna názorů na povahu a důsledky společenských a politických
změn v ČR a v Bosně a Hercegovině po roce 1989. V rozhovoru je pak vhodné
vzpomenout kontakty s bývalou Jugoslávií před válkou v letech 1992 – 1995.
Při úvodním jednání se však nedoporučuje zavádět řeč na téma samotné války,
náboženství či vzájemných vztahů etnických skupin a politických stran v Bosně a
Hercegovině.
Obchodní jednání by mělo být organizováno tak, aby bosenští měli pocit „vítězství“.
Místem jednání by mělo být sídlo bosenského partnera. Co se týče neformální části
jednání, lze místo jednání přenést do příjemného prostředí některé z typických
místních restaurací, vždy však až po dohodě s partnerem. Pozvání do restaurace není
podmínkou, ale spíše krokem k potvrzení dosaženého výsledku jednání.
Používání titulů při jednání není podmínkou, na vizitkách a v korespondenci je však
obvyklé. Bosenští obchodní partneři dokážou ocenit stupeň dosaženého vzdělání na
straně partnera.
K jednání je vhodná doba od 9 do 17 hodin. Minimální délka jednání je hodina a je
třeba počítat s prodlevami. Vžitou tradicí bosenských partnerů je nabídnout kávu,
očekává se tedy při každé možné příležitosti pozvat svého obchodního partnera na
kávu.
Prodejní doba v jednotlivých typech obchodů:
Globální řetězce na území země
Seznam globálních řetězců: Konzum, Mercator, OBI
BOSNA A HERCEGOVINA
1. Historie Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina vznikla v roce 1992 jako plně suverénní stát Republika Bosna
a Hercegovina. Tomuto oficiálnímu aktu předcházelo vyhlášení svrchovanosti v rámci SFR Jugoslávie 1991. Následná agrese na BaH a občanská válka zavedla zemi do politické a hospodářské nestability, která vedla k úplnému rozpadu státních struktur. Každý ze tří národů prosazoval své osobní zájmy, založené buď na rozdělení Bosny a Hercegoviny mezi sousední státy, tedy Srbsko a Chorvatsko, nebo na uchování územní celistvosti.
Nejradikálnější separatistické snahy zapříčinily v roce 1992 vznik Srbské republiky BaH, Chorvatské republiky BaH také v roce 1992 a nakonec v roce 1993 Západní Bosny. Žádný z těchto ministátů však nebyl mezinárodně uznán a dle Daytonské dohody z roku 1995 bylo jejich území opětovně včleněno do státních hranic Bosny a Hercegoviny.
2. Zeměpisné údaje Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina leží v jihovýchodní části Evropy na Balkánském poloostrově.
Skládá se ze dvou geografických oblastí, a to z větší Bosny, jejíž rozloha je přibližně a menší Hercegoviny na jihu. Rozloha BaH dohromady činí 51 233 km²
Bosna a Hercegovina je velice hornatá země, na severu přecházejí horské oblasti v Panonskou nížinu, od západu na východ se táhnou Dinárské části Bosny. Hercegovinu pak tvoří dvě části: horská a jadranská Hercegovina. Významná jsou také tzv. polje, což jsou rozsáhlejší horská údolí, která se objevují při povodí bosenských řek Uny, Vrbasu, Bosny a Driny od jihu k severu. Nejvyšším vrcholem je Maglic (2 386 m. n. m.), který se nachází v jihovýchodní části federace. Klima je mírné kontinentální tzn. léta jsou teplá a zimy naopak chladné.
Státní hranice Bosny a Hercegoviny obklopují celé její území, až na úzký koridor k přístavu Neum, kde má země spojení s mořem. Vedou hornatými oblastmi a nížinami, většinou však podél řek Sávy a Driny.
Hranice tvoří celkem 1459 km. BaH hraničí na severu, severozápadě a jihu s Chorvatskem, kde je hranice dlouhá 932 km, na východě se Srbskem, zde hranici tvoří 225 km a na jihovýchodě s Černou Horou, tady je hranice dlouhá 302 km. Kolem hranic nikdy neexistovalo hraniční pásmo, jako u jiných socialistických zemí v minulosti, ale spíše zde docházelo ke spolupráci.
Hlavním městem státu je Sarajevo, které má okolo 400 000 obyvatel, dalšími velkými městy jsou např: Banka Luka, město se rozkládá na obou březích řeky Vrbas, je přirozeným politickým, ekonomickým, kulturním a dopravním centrem Republiky srbské, má okolo 220 000 obyvatel. Jako další můžeme zmínit Zenicu, Tuzlu, Mostar, Bihać, Prijedor, Brčko,Trebinje, Travnik a Livno.
3. Dnešní Bosna a Hercegovina
Po ukončení válečného konfliktu došlo k zásadní přeměně. Vznikly dvě na sobě nezávislé entity, Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská, oficiálně zastřešené ústřední vládou, tříčlenným Předsednictvem a dvoukomorovým parlamentem.
Oficiální název státu byl kompromisem mezi centralisty a federalisty redukován na Bosna a Hercegovina.
I přes veškerou snahu mezinárodní správy nad Bosnou a Hercegovinou se nepodařilo oslabit pozice tří nejsilnějších politických stran, založených na etnickém principu. Jedná se o bosňáckou SDA (Strana demokratické akce), chorvatské HDZ (Chorvatské demokratické společenství) a srbskou SDS (Srbská demokratická strana). Stává se už pravidlem, že jejich kandidáti usedají do křesel Předsednictva BaH.
Bosna a Hercegovina je tedy dělena na dvě samosprávní jednotky a to Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.
3.1 Regionální členění
Federace Bosny a Hercegoviny se skládá z 10 autonomních kantonů:
Unsko-sanský kanton
Posavský kanton
Tuzlanský kanton
Zenicko-dobojský kanton
Bosensko-podrinský kanton
Středobosenský kanton
Hercegovsko-neretvanský kanton
Západohercegovský kanton
Hercegbosenský kanton
Kanton Sarajevo
Republika srbská se skládá 7 regionů:
Banja Luka
Doboj
Bijeljina
Sarajevo - Romanija
Trebinje
Vlasenica
Foča
3.2 Správní členění
Nejvyšším správním orgánem země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, které má tři členy, ti jsou do funkce voleni každé 4 roky, přímo Federací BaH, která vybírá Bosňáka a Chorvata a Republikou srbskou, jež volí srbského člena. Tito členové se pak každých osm měsíců střídají na postu předsedy Předsednictva. Nynějšími členy Předsednictva jsou Željko Komšić, Nebojša Radmanović, Haris Silajdžić.
Předsedu Rady ministrů, neboli Vlády, jmenuje Předsednictvo, ale v první řadě jej nominuje Parlament. Předseda Rady ministrů pak jmenuje celostátní ministry, dnešním předsedou Rady ministrů je Nikola Špirić.
Výčet ministerstev v BaH
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo bezpečnosti
Hraniční policie
Cizinecká policie
Státní agentura pro vyšetřování a ochranu
Úřad spolupráce s Interpolem
Ministerstvo obrany
Ministerstvo financí a pokladu
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo obchodu a hospodářství
Ministerstvo komunikací a dopravy
Ministerstvo pro lidská práva a uprchlíky
Ministerstvo občanských záležitostí
Zákonodárným orgánem je Parlament Bosny a Hercegoviny, který se skládá ze dvou komor: Sněmovny národů a Poslanecké sněmovny.
Sněmovna národů je tvořena patnácti delegáty, kteří ze dvou třetin pochází z Federace BaH a z jedné třetiny z Republiky srbské, to je pět Bosňáků, pět Chorvatů a pět Srbů.
Poslanecká sněmovna má 42 členů, kteří jsou také voleni ze dvou třetin Federací BaH a z jedné třetiny Republikou srbskou.
Ústavní soud Bosny a Hercegoviny je nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH,m má devět členů, čtyři jsou voleni Poslaneckou sněmovnou Federace BaH, dva Národní sněmovnou Republiky srbské a tři členy volí předseda Evropského soudu pro lidská práva po předchozích konzultacích s Předsednictvem.
3.3 Úřední jazyk
Úředním jazykem je Bosenština, která ale má pět dialektů: dvýchodohercegovský-krajišský, zetsko-sjenický, východobosenský, novoštokavský ikavský, kosovsko-resavský.
Mezi další jazyky můžeme zařadit i Srbochorvatštinu, ale to je diskutabilní.
3.4 Oficiální měna
Oficiální měnou Bosny a Hercegoviny je konvertibilní marka. Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosenští, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Její kód je BAM. Jednu marku tvoří 100 feniků. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky v roce 2002 je konvertibilní marka pevně fixována na euro.
Mince bosenské marky jsou raženy v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek. Mince 10, 20, 50 feniků a 1 a 2 marky jsou raženy už od roku 1998, mince 5 feniků a 5 marek se do oběhu dostaly 5. ledna 2006. Bankovky mají nominální hodnoty 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 200 marek.
Zvláštností bosenských bankovek je, že jsou vydávány ve dvou verzích, pro každou samosprávní jednotku zvlášť, výjimkou je bankovka 200 marek, která do oběhu přišla až v roce 2003. Tato bankovka má společný vzhled pro obě správní jednotky tj. Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny. Do roku 2003 byla v oběhu i bankovka 50 feniků, ale pro její nízkou nominální hodnotu byla stažena z oběhu.
4. Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny
V Bosně a Hercegovině je 4 007 608 obyvatel. Hustota zalidnění není nijak radikální, je uváděno 78 obyvatel na km². Podle údajů americké agentury CIA z roku 2000 bylo národnostní složení následující 52 % Bosňáků, 34,1 % Srbů, 12,3 % Chorvatů a 0,6 % ostatních. Náboženské rozdělení kopíruje to etnické: 88 % Chorvatů se hlásí k římskokatolickému vyznání, přes 90 % Bosňáků uznává islám a 99 % Srbů jsou pravoslavní.
Hodnota HDP na obyvatele je dle údajů MMF, z roku 2007, 7074 USD, což řadí Bosnu a Hercegovinu až na 40. místo v Evropě a na 91. místo ze 179 hodnocených zemí světa.
Také další ukazatele hodnotící výkonnost a stabilitu ekonomiky jsou nepříznivé. Zahraniční zadlužení překročilo v roce 2005 75% HDP.
Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce (hlavně na úrovni nižších správních celků). Země je na 84. - 93. místě ve zkorumpovanosti. Z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko.
Obrovský problém představuje vysoká míra nezaměstnanosti (až do roku 2005 přesahovala 40 %) a část nezaměstnaných svou životní situaci řeší zapojením ve stínové ekonomice.
Jako pozitivní činitele lze uvést vcelku nízkou inflaci (1,4% v roce 2005). Ve městech je též vysoká kvalifikovanost pracovní síly k průměrnému platu, který činil v roce 2003 cca 7 800 Kč).
5. Obchodní podmínky
5.1 Svátky v BaH
Jelikož je Bosna a Hercegovina země mnoha náboženství tak i většina svátků je nábožensky orientovaná. Proto se každý rok mění datum svátku a každý, kdo by chtěl podnikat na území BaH si musí tyto dny ověřit.
Pro rok 2010 jsou státní svátky stanoveny takto:
1. leden Nový rok
6. -7. leden Pravoslavné Vánoce
15. leden pravoslavný Nový rok
27. leden Svatý Sáva
1. březen Den nezávislosti
2. – 5. duben Velikonoce
1.květen Svátek práce
15.srpen Velika gospa (západní křesťanské Nanebevzetí Panny Marie)
1. listopad Den všech svatých
25. listopad Den národní státnosti
25. prosinec Vánoce
Kromě výše uvedených svátků se vláda Bosny a Hercegoviny rozhodla poskytnout svým občanům dva pracovní dny ročně, aby mohli splnit své náboženské potřeby. Tyto dny nejsou považovány za státní svátky, toto opatření bylo zavedeno s cílem respektovat náboženskou a etnickou rozmanitost země.
5.2 Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
Bosna a Hercegovina patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Projekty se zaměřují především na předávání českých zkušeností z období transformace v oblastech rozvoje venkova, zemědělství, průmyslu, dopravy i veřejné správy či občanského sektoru.
Česká republika se pokusila ihned po ukončení občanské války v Bosně a Hercegovině navázat na vzájemné dobré vztahy z předválečného období. Na jaře 1996 byl v Sarajevu otevřen český zastupitelský úřad.
Jedním z jeho prioritních úkolů byla pomoc českým obchodním a výrobním subjektům při pronikání na bosenský trh. Přes stále přetrvávající problémy (nedostatek kvalitních informací o bosenské ekonomice, nedostatek volného kapitálu, jednostranně tvrdá vízová politika) se daří každoročně český export do Bosny a Hercegoviny zvyšovat a obchodní saldo zůstává nadále vysoce aktivní ve prospěch ČR.
Dohoda mezi ČR a BaH o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku byla podepsána v Praze 22. listopadu 2007. V současnosti probíhají ratifikační procesy v obou zemích.
Dovoz do České republiky z Bosny a Hercegoviny, dosáhl v období roku 2008, 35.084 tisíc EUR. Rozhodující položkou i nadále byly koncentráty železné rudy. V souvztažnosti k vývozům železářského a ocelářského sortimentu z ČR se jedná o výměnu v rámci skupiny Mittal. Významnější importní artikly představovala statistická skupina, reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické; dále olejové a palivové filtry do automobilů, nově pak obuv a nábytek.
5.3 Poptávka po českém zboží v Bosně a Hercegovině
S postupující liberalizací hospodářského prostředí se bosenský trh stále více stává trhem cenovým. České zboží odpovídá kvalitou zdejším potřebám a je v mnoha případech cenově výhodnější.
Zájem o výrobní kooperaci je z bosenské strany víceméně verbálního charakteru. Bosenský subjekt zpravidla nabízí pro vzájemnou kooperaci výrobní prostory (strojní zařízení i budovy, většinou válkou poničené) a tzv. "levnou pracovní sílu". Od partnera očekává vložení kapitálu na znovuzavedení výroby, dovybavení a modernizaci strojového parku a organizaci zahraničního obchodu (tzn. nalézt exportní odbytové možnosti).
V roce 2006 evidoval Zahraniční Úřad v Sarajevu několik desítek písemných dotazů na možnosti vyšších forem hospodářské spolupráce mezi Českou Republikou a Bosnou a Hercegovinou. Poptávky se týkaly komodit jako ruční nářadí, traktory, el. motory, telekomunikace, zemědělské komodity, nemocniční zařízení, léky, maso, pivo a rovněž možností přepravy, vymáhání pohledávek, možností prezentace zboží v ČR či účasti na veletrzích. Partneři z Bosny a Hercegoviny hledali výrobní kooperaci i v oblasti výroby zemědělské techniky, stavebních materiálů.
6. Globální řetězce na území BaH
V Bosně a Hercegovině a Republice srbské najdeme obchody Konzumu. Konzum je největší řetězec supermarketů v Chorvatsku existuje více než 600 obchodů, ve kterých pracuje více než 10.000 zaměstnanců. Jeho sídlo leží v Záhřebu. Obchody Konzumu navštěvuje každý den více než 500.000 zákazníků. Konzum také provozuje řetězec drogerií známý jako KOZMO, zde je v současné době sedmnáct obchodů.
Hodnota výrobku značky Konzum se vyjadřuje značkou K plus. Potraviny a výrobky pro domácnost jsou prodávány za přijatelné ceny. Obchody řetězce Konzum jsou pojmenovány Konzum, Konzum Maxi, nebo Super Konzum v závislosti na jejich velikosti.
Konzum Maxi je střední verze supermarketu. Obchody jsou umístěny např: v Dubrovníku, Ploče, Makarske, Splitu, Šibenik, Vodice, Zadaru, Crikvenici, Krku, Jastrebarsku, Zagrebu a dalších městech.
Super Konzum je největší verzí supermarketu Konzum. Jsou umístěny v Zagrebu, Samobour, Jastrebarsku, Ogulinu, Rijece, Zadaru, Splitu, Makarske, Dubrovníku a dalších městech jak BaH tak Republiky srbské.
Další součástí řetězce Konzum jsou obchody Velpro, které jsou rozmístěny po celé Bosně a Hercegovině, Republice srbské, Chorvatsku a také v Bělohradu. Velpro je bosenský cash and carry. První Velpro obchod byl otevřen v roce 2003 v BaH. Velpro cash&carry má kolem 14 obchodů.
Dalším Bosenským obchodem je Preminger bihacský pivovar, jeden z největších v Bosně a Hercegovině. Byl založen roku 1990 a jeho roční produkce je 250 000 hl. V roce 2001 získal pivovar ocenění za kvalitu piva International Trophy for Quality ve Frankfurtu, v Madridu pak ve stejném roce ocenění International Award For Commercial Prestige. Pivovar je také i držitelem ISO certifikátu. Kromě piva (světlého ležáku) vyrábí tento pivovar i limonády, minerální vody a džusy.
7. Použité prameny
[1] Bosna a Hercegovina [online]. [cit. 4. 3. 2010].Dostupné z WWW:
<http://en.wikipedia.org/wiki/Bosnia_and_Herzegovina>
[2] Bosna a Hercegovina[online]. [cit. 3. 3. 2010].Dostupné z WWW:
< http://www.preminger.ba>
[3] Teritorium Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 3. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://www.businessinfo.cz/cz/sti/bosna-a-hercegovina-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1001163/>
[4] Obchod Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 3. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://www.bosna.unas.cz>
[5] Informace o Bosně a Hercegovině [online]. [cit. 4. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://www.fipa.gov.ba/>
[6] Mapa Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
< http://mapaonline.cz/mapa-bosny-a-hercegoviny/>
[7] Vlajka Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://vexilolognet.hyperlink.cz/Bosna.htm>
[8] Měna Bosny a Hercegoviny [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Konvertibilni_marka>
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57