MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY VE SKLADECH


Druhy skladů

• obchodní sklad
- velký počet dodavatelů i odběratelů
• odbytový sklad
- jeden výrobce, více odběratelů, umístěn u výroby
• nájemní či veřejný sklad
- pronajímání skladové plochy různým nájemcům
• tranzitní sklad
- v místech překládky zboží
• konsignační sklad
- sklad, který odběratel zřizuje u dodavatele, zboží je v něm uskladněno na účet a riziko dodavatele, odběratel může zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém odstupu zboží platí
• zásobovací sklad
- patří do průmyslové logistiky, k zásobování výroby

Členění skladů podle provedení

• uzavřené sklady
- uzavřený ze čtyř stran
• kryté sklady
- zastřešené, mají jednu až tři strany
• otevřené sklady
- složiště na vyhrazené ploše
• výškové sklady
- uzavřené sklady vyšší než 8 m
• halové sklady
- jednopodlažní sklady s výškou 5 – 6 metrů
• etážové sklady
- skladová kapacita rozdělena do několika podlaží

Sklady podle stupně mechanizace

• automatizovaný sklad
- větší část pohybu zboží je zajištěna automaticky
- jsou konstruovány s cílem náhrady lidské práce
- problém je v jejich neúměrně vysokých pořizovacích nákladech a nákladech na provoz
- jsou velice přesné a pracují mnohem přesněji než mechanizované sklady
• plně automatizovaný sklad
- automatizovány téměř všechny procesy (nazývá se též sklad – stroj)
- lidská práce je max. nahrazena použitým mechanizačním zařízením
• vysoce mechanizovaný sklad
- sklad s určitými prvky automatizace, v příjmu, skladování a vyskladňování spolupracuje se strojem člověk
• mechanizované sklady
- jednotlivé mechanizační prostředky netvoří celek, řeší pouze část pohybu zboží
- lidský um kombinovaný s činností mechanizmů
• ruční sklady
- převažuje ruční manipulace

Skladovací systémy

Každý sklad má:
• statickou část, která je tvořena samotnou budovou, skladovací plochou, regálovým vybavením, nádržemi apod.,
• dynamickou složku, což představuje vlastní manipulaci s materiálem (uložení, vyskladnění, kompletace, expedice, apod.),
• informační subsystém, který zajišťuje evidenci skladovaných položek a řídí pohyb zboží ve skladu.
Přepravní a skladovací prostředky

Mezi přepravní a skladovací prostředky patří ukládací  bedny a přepravky, palety, kontejnery, roltejnery a různé typy pojízdných stojanů.

Ukládací bedny a přepravky -  Svou velikostí, nosností a hmotností představují manipulační obaly pro ruční zpracování. Jsou uzpůsobeny ke stohování a mohou vytvářet větší manipulační jednotky buď při naložení na paletu či plošinu nebo jako stoh beden či přepravek  manipulovaný speciálními vozíky.

Palety - jsou přepravní a skladovací prostředky uzpůsobené  pro stohování a vidlicovou manipulaci, zpravidla obdélníkového, výjimečně i čtvercového půdorysu. Palety jsou určeny pro přepravu a uložení kusového materiálu, který se skládá do několika vrstev, nebo pro uložení  jednoho nebo několika velkých kusů. Naložená paleta tvoří manipulační jednotku pro přepravu materiálu i pro jeho uložení.  Při vlastním skladování nabývá tato manipulační jednotka podobu skladovací jednotky.

Kontejner -  je krytý přepravní prostředek většinou ve tvaru skříně s dveřmi (nádoby, plošiny apod.) s objemem nad  1m3, přizpůsobený mechanizované manipulaci a stohování, překladatelný z jednoho druhu dopravy na druhý bez překládky jeho  obsahu.

Dopravní vozíky -  Různé druhy vozíků, které zajišťují přepravu materiálů,  manipulace s nimi a ukládání, představují nejrozšířenější druhy technického zařízení pro manipulaci a skladování. Zejména vidlicové vozíky pro manipulaci s paletami se v posledních 30 létech staly rozhodujícím prostředkem mechanizace.

Roltejnery -  představují čtyřkolové vozíky s odnímatelnými nebo  pevnými bočnicemi, případně se skříňovou nástavbou. Vozíky  jsou určeny především pro rozvážení kusového zboží

Pojízdné stojany -  pojízdné stojany na zavěšenou konfekci. Používají se ve skladech  i v prodejnách. U nových skladů s regálovými zakladači se  vjíždí stojany až na pracovní plošinu zakladače.

Regálové zakladače -  jsou progresivním skladovacím zařízením, které zajišťuje obsluhu výškových regálů v úzkých manipulačních uličkách. Regálový zakladač navazuje na stohovací jeřáby. Jeho pojezdová dráha je však vymezena regálovou uličkou, což umožňuje zvýšení provozních rychlostí, přesnější navádění a snadnější uplatnění automatizačních prvku v řízení

Regálové sklady

Slouží pro skladování kusového zboží nebo zboží baleného do manipulačních jednotek a přepravních obalů. Mezi jednotlivými paletovými regály jsou uličky, které umožňují přístup ke všem uskladněným paletám. Vjezdové regály jsou vhodné pro maximální využití
skladovacího prostoru. Při tomto regálovém systému se nenacházejí uličky, mechanizační prostředky přímo projíždějí regálovými prostorami.
Regály jsou skladovací zařízení pro vícevrstvé skladování materiálu, umožňující jeho odebrání z kterékoli vrstvy.  Podle účelu a použití jsou zhotoveny z různých materiálů  a mají odlišné konstrukce.
Regálové systémy umožňují efektivní skladování nejrůznějšího zboží, kterému je konstrukce skladů přizpůsobena a plnou automatizovanou přepravu na požadované místo s přesnou evidencí.

Regálové systémy lze rozdělit do několika tříd na:
• klasické regály pro skladování palet,
• vjezdové paletové regály,
• gravitační regály,
- samotný skladovací materiál vlivem gravitace posouvá po nakloněných, obvykle válečkových tratích od počátku regálu a postupně při odběru posouvají až k odběru.
• mobilní regály,
- jsou umístěny na kolejových tratích a prostor je zde pouze pro jednu manipulační uličku
- když je to zapotřebí, posunou se regály tak, aby se vytvořil prostor pro tuto uličku (použitím především pro skladování knih)
• policové regály,
• konzolové regály,
- převážně slouží pro skladování dlouhých materiálů, jedná se především o hutní materiál
• oběžné zásobníky
- jsou uzavřené skříně, kde na základě páternosteru jsou umístěny krabicové regály


Dopravníky a ložné tratě -  Dopravníky a ložné tratě patří mezi transportní zařízení  pro sklady i ostatní oblasti manipulace s materiálem.

Dopravníky - transportéry jsou transportním zařízením  pro plynulou nebo přerušovanou přepravu materiálu. Materiál  je přepravován unášecím prostředkem, který se s materiálem  pohybuje ve směru materiálového toku.

Ložné tratě jsou transportním zařízením pro plynulou nebo přerušovanou přepravu převážně kusových materiálů. Materiál je přepravován unášecím prostředkem, který se s materiálem  nepohybuje (válečky, kladičky) nebo vodicím prostředkem  (skluz) - přeprava se uskutečňuje rotací unášecího prostředku  nebo skluzem.

Ostatní zařízení skladu

Výtahy -  Výtahy mají rozhodující význam ve vícepodlažních skladových objektech. U nákladních výtahů je třeba zajistit dostatečnou nosnost - většinou alespoň 2 t a rozměry, které umožní  přepravovat několik palet i jiných přepravních prostředků  včetně vozíků. Výtahy musí dále zajistit možnost převážení  mechanizačních prostředků - tedy i vysokozdvižných vozíků.

Váhy -  Při současném stavu předbalování a dělení zboží na hmotnostně stálé jednotky se použití vah ve skladech výrazně snížilo. Přesto je třeba sklady velkoobchodu a ve větší míře ještě sklady maloobchodu a společného stravování vybavit váhou  u příjmu zboží. Maximální váživost musí odpovídat běžnému  rozsahu přijímaných nákladů. Významným požadavkem je, aby  plocha váhy byla na stejné úrovni s okolní podlahou tak, aby  zboží bylo možno na váhu přepravovat vozíky. V paletovaných skladech bývá váha uplatněna jako prvek  dopravníkové tratě při příjmu zboží.

Chladicí zařízení -  Různé druhy potravin podléhající rychlé zkáze se nejlépe  uskladňují při nízkých teplotách, aby se zpomalily a omezily  rozkladné procesy, které v potravinách probíhají působením  baktérií a kvasinek. Potraviny správně uložené v chladu si  delší dobu podržují dobrý vzhled , barvu, chuť i vůni. Pro  většinu druhů tohoto zboží jsou výhodné skladovací teploty  v rozmezí hodnot od +1°


Rampy

Rampy představují plošinu na úrovni plochy skladu  zvýšenou proti úrovni okolního terénu tak, aby ložná plocha  dopravního prostředků byla zhruba na úrovni podlahy skladu.

V ČR se budují sklady ve zvýšené úrovni nad okolním terénem nebo se využívá nerovnosti terénu tak, aby železniční  rampa měla požadovanou výši 1 200 mm a rampa pro nákladní automobily výšku 1 100 - 1 300 mm.
Výška rampy pro nákladní automobily se přizpůsobuje předpokládaným typům automobilů,  které se budou ve skladu používat. V každém případě se doporučuje zabudovat do rampy vyrovnávací můstky. Pro lehčí auta  je vhodná výška rampy 1 100 mm, pro těžká auta a zejména návěsy výška alespoň 1300 mm. Rozdílu ve výškách rampy se dosahuje odstupňovanou výškou dvora v prostoru nájezdu u rampy.

ZDROJ:
1. [online] [26. 03. 2009, cit. 26. 03. 2009] Dostupné z: <https://quercus.kin.tul.cz/~jaroslava.syrovatkova/multiedu/ERP/Ekonomika%20-%20logistika.doc>
2. [online] [26. 03. 2009, cit. 26. 03. 2009] Dostupné z: <http://www.342.vsb.cz/sliva/zl/Zaklady%20logistiky_6.pdf>
Zuletzt geändert: Montag, 27. Januar 2014, 11:57