EDUPROB veřejnost

otok

elektroencefalogram. Přístroj ke sledování činnosti mozku. (Hartl, P.: Psychologický slovník. Budka, Praha 1993)

účinnost vložených prostředků, opatření. Účinnost poznávání se promítá do konečného výsledku a závisí na mnoha činitelích: na věku, na stavu organizmu, na stavu samotné nervové soustavy atd. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001 ; Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001)

Odstředivý. Nervová dráha vedoucí od nervového centra k periférii. Opakem je aferentní (viz slovník).

viz Já

soustředění na sebe

psychická schopnost vybavovat si tzv. subjektivní názorové obrazy, prožívat určité představy, objekty či situace tak živě, jako by byly reálné (zejména v předškolním věku). (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

pojem z psychoanalytické teorie. Jedná se o vnitřní nevědomý konflikt, který provází vývoj libida dívek ve falické fázi. Podstatou je nevědomý erotický vztah a incestní přání dívek k otci, spojené s rivalitou vůči matce, provázenou pocity viny a kastrační úzkostí. U chlapců se jedná o Oidipovský komplex. Úspěšné vyřešení tohoto konfliktu spočívá v identifikaci se stejnopohlavním rodičem a je podmínkou pro vytváření zralých partnerských vztahů v dospělosti

základní, nejjednodušší. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

silný cit, stav vzrušení projevující se zvláštním chováním doprovázeným až fyziologickými změnami organizmu, motorickými projevy. Stavy menší či větší pohotovosti a zaměřenosti, lze u nich zjišťovat směr přibližování či vzdalování, intenzitu a čas trvání. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001; Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

týkající se emocí. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

vcítění

věda, která se opírá o empirická fakta, tj. o jednotlivé výpovědi a fakta zjištěná empirickým výzkumem. Jejich zobecňováním dospívá k vědeckým teoriím. Dedukcí těchto teorií dochází k následnému uplatňování vědy v praxi. Empirická věda je např. psychologie. (Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie. Academia, Praha 1997)

vycházející ze zkušenosti. Viz též Empirická věda. (Nakonečný, M.: Encyklopedie obecné psychologie. Academia, Praha 1997)

podle psychoanalytické teorie jde o erotický, sexuální pud, pud k životu, jeden ze dvou základních pudů (viz též Thanatos). Řídí vývoj lidské osobnosti, nachází se v nevědomí (též Libido).

vědní obor zabývající se otázkami krásy, podstaty umění a metodami umělecké tvorby, teorie umění. (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

nauka o původu a příčinách nemocí. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

jeden z oborů speciální pedagogiky, který se zabývá výchovou a vzděláváním obtížně vychovatelné mládeže. (Hartl, P.: Psychologický slovník. Budka, Praha 1993)