EDUPROB veřejnost

psychologický směr navazující na gestaltpsychologii a ovlivněný americkým behaviorismem. Zkoumal především vnímání a myšlení, zdůraznil však též význam osobnosti jedince, jeho aktivity a zkušenosti při řešení problémové situace. K hlavním představitelům patří F. Heider, H. Helson, K. Goldstein, L. Festinger, J. Gibson, E. Asch a další.

Směr navazující na psychoanalytickou teorii S. Freuda, který se ji pokouší překonat a zasáhl do ní výrazněji než neofreudismus. Neoanalytici odmítají jednostrannou biologizaci psychiky, zdůrazňují vliv sociálních faktorů na utváření osobnosti i jejích poruch. K nejznámějším stoupencům patří K. Horneyová, E. Fromm, H. S. Sullivan, z této teorie vychází též psychoterapie dynamická.

lékařský obor zabývající se studiem nervových nemocí. (Hartl, P.: Psychologický slovník; Budka; Praha 1993)

nervosvalový (kol.: Akademický slovník cizích slov; Academia; Praha 2001)

nervová buňka. Existují tři typy neuronů: Senzitivní neurony (viz též slovník Receptory), motorické neurony a interneurony.

Funkční nervové onemocnění. Příčinou není organické poškození CNS ani změny metabolismu (pokud se tyto změny objeví, nejsou příčinou neurózy, ale jejím výsledkem). Příčinou jsou psychogenní vlivy, podle psychoanalytické teorie jde o pudové tendence jedince, které byly vlivem problematických mezilidských vztahů v dětství vytlačené z vědomí.

Duševní jevy a obsahy, které mají vliv na chování jedince, aniž si jich je vědom. Obsahem je vše, co je neslučitelné s etickými normami společnosti i individua, především pudové tendence. Projevem nevědomí jsou přeřeknutí, zapomínání, chybné úkony. Objevuje se též v obsazích snů. Pojem nevědomí byl zmíněn ve filosofii např. u Leibnitze, Hartmanna, Nietzscheho. Z psychologického hlediska jej rozpracoval S. Freud v psychoanalytické teorii a také C.G. Jung.

projev beze slov, zprostředkující významy gestem, tělesným postojem, vzezřením, tónem hlasu a pod. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

uvnitř lebky

(z angl. non rapid eye movements) je jednou z fází spánku, která se střídá s REM fází (viz slovník) u dospělých lidí asi po 90 minutách. Nedochází v ní k očním pohybům, jako při REM fázi, snižuje se srdeční a dechová frekvence, je zpomalena mozková aktivita a prohlubuje se svalová relaxace. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001; Atkinsonová, R.L. a kol.: Psychologie. Victoria publishing Praha 1995)

viz neverbální

Pojem z psychoanalytické teorie. Jde o nevědomou tendenci pacienta blokovat terapeutickou práci, např. tím, že si nemůže vybavit detaily určité události, myšlení v kruhu, nechuť přijímat interpretace terapeuta, apod.

Pojem z psychoanalytické teorie. Týká se vnitřního nevědomého konfliktu, který provází vývoj libida chlapců ve falické fázi. Podstatou je nevědomý erotický vztah a incestní přání chlapce k matce. Tento vztah je spojen s rivalitou vůči otci, provázenou pocity viny a strachem z kastrace (kastrační úzkost). U dívek probíhá Elektřin komplex. Jeho úspěšné vyřešení je podmínkou pro vytváření zralých partnerských vztahů v dospělosti.

slabomyslnost. Intelektová porucha dědičná (primární) nebo jako následek organického poškození mozkové tkáně, a to již před početím či během embryonálního vývoje, např. ozářením vajíčka, spermie nebo embrya rentgenovými paprsky atd. či v průběhu porodu mechanickým poškozením mozkové tkáně nebo nedostatkem kyslíku. Může být též získaná v prvních dvou letech života. Oligofrenie je trvalá, nejvýrazněji se projevuje oslabením duševních funkcí v intelektové oblasti. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

individuální vývoj jedince od jeho početí až do smrti. Proces psychického vývoje člověka. (Hartl, P.: Psychologický slovník. Budka, Praha 1993)

ústní, vyslovovaná ústy

podle psychoanalytické teorie jde o první fázi vývoje libida. Probíhá v prvním roce života dítěte, základním místem pocitů slasti jsou ústa (sání, posléze kousání).

Pojem pochází z individuální psychologie A. Adlera (viz slovník). Může se rozvinout u jedince v případě tělesného defektu.

chvění, kmitání, kolísání, střídání. Pravidelné, periodické, přirozené výkyvy intenzity pozornosti. Oscilace má především biologický, ochranný smysl – vyčerpaná centra se regenerují, obnovují svoji práceschopnost. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

proces uchovávání zakódovaných informací v paměti. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)