Globální retailing v Evropě

Patří mezi ty přístupy, které vycházejí v charakteristice spotřebního chování z analýzy motivačních struktur člověka jako hybných sil, které člověka orientují, aktivizují k chování i k vnitřnímu prožitku kupních a spotřebních činností.

Model vycházející z Daseinpsychologie a představující komplexnější pojetí spotřebního chování. Jeho základní teze říká, že současné chování je syntéza generalizované minulosti a anticipované budoucnosti.

Model vycházející ze striktně racionálního rozhodování spotřebitele. Předpokládá se, že spotřebitel má plnou informaci o užitečnosti jednotlivých výrobků a že svůj rozpočet rozděluje zcela v souladu s principem maximalizace užitku.

Model pracující s kategoriemi nápodoba, vzor, prestiž, sociální učení, sociální odměna, sociální trest apod.

Je určitá abstrakce zjednodušující reálně existující systém. Model je formalizovaný i neformalizovaný analytický rámec, který se snaží zjednodušit složitost reálného světa a ponechat jen ty charakteristiky systému, které jsou podstatné pro pochopení jeho fungování a existujících vztahů.

Syntetizován do tří základních modelů. První model soustřeďuje pozornost na nástroje řízení. Druhý model klade důraz na vyjednávání a rozhodování, na hledání kompromisů mezi ekonomickými a sociálními cíli. Třetí model vychází ze zdůraznění specifiky sociální domény a respektuje skutečnost, že mohou existovat rozpory a napětí mezi ekonomickými a sociálními cíli.

Bariéry přenosu modelů řízení firem. Jsou trojího druhu: ekonomické, personální a kultuní.

Model odvozený od behavioristické psychologické teorie. Předpokládá, že chování je odrazem vnějších podnětů (stimul-S), které jsou v psychice člověka přeměněny na chování (response-R).

Sleduje ve spotřebě tvorbu pocitové bohatosti, fantazie, emocionálních prožitků.

Vychází ze vzájemného působení vnějších a vnitřních vektorů sil v rozhodovacím poli spotřebitele.

Mezi motivační freudovské modely patří ty přístupy, které vycházejí v charakteristice spotřebního chování z analýzy motivačních struktur člověka jako hybných sil, které člověka orientují, aktivizují k chování i k vnitřnímu prožitku kupních a spotřebních činností.

Výhradní nebo rozhodující právo či postavení organizace, skupiny, státu i jednotlivce v určité oblasti. Monopol ekonomický, výsadní postavení hospodářského subjektu, které se projevuje v možnosti dosahovat ekonomických výhod, kontrolovat určitou oblast hospodářství, určovat ceny ap., jehož podstatou je specifický výrobní vztah. Původně znamenal "jediného prodávajícího" a byl protikladem ke konkurenci. Stal se též synonymem pro určitou organizační formu ekonomického monopolu (kartel, syndikát trust, koncem ap.), sdružení velkých kapitalistických podniků na vysokém stupni koncentrace kapitálu, které odstraňuje rozhodující postavení volné konkurence a prostřednictvím určování monopolních cen dosahuje monopolního zisku. Monopol neodstraňuje konkurenci jako takovou, ta nabývá rozmanitější a ostřejší formy. Monopol socialistického státu vyplývá z povahy socialistické ekonomiky, spočívající v zespolečenštění výrobních prostředků, a zahrnuje zejména oblast ekonomicko-finančních styků se zahraničím. Viz také monopol vnějších ekonomických vztahů.

Pro tuto tržní strukturu je charakteristická přítomnost pouze jediného výrobce na trhu dané produkce. Podstatné je rovněž skutečnost, že výrobek v podmínkách monopolu nemá žádné blízké substituty.

Je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené pro motoristy a člení se do čtyř tříd

Vnější pobídka k pracovnímu chování. Stimul jako iniciátor pracovní aktivity bývá většinou záměrně konstruován a využívá k regulaci pracovního chování určité stránky a určitého typu – co, jak, kolik, kdy a kde se má vykonat.

Musí být situování tak, aby v jeho bezprostřední blízkosti byla možnost parkování motorových vozidel hostů

Je ústředním orgánem státní správy pro státní politiku v oblasti průmyslu, obchodu, surovin a ekonomických vztahů vůči zahraničí

Malý a střední podnik; nejčastěji bývají podniky rozdělovány
Dle kvantitativních hledisek, např. dle počtu zaměstnanců, výše obratu, aktiv; je třeba si uvědomit, že odlišnost chápání malého a středního podnik je dána rovněž předmětem podnikání (odvětím), velikostí sídla podniku, stylem řízení podniku.

Dohoda mezi třemi a více stranami o vzájemném započtení pohledávek a závazků. Závazky mohou vyplývat z finančních kontraktů, převodů nebo kombinace obou. Multilaterální netto vypořádání platebních závazků. Tento systém provazuje ústřední protistrana. Multilaterální čistá pozice je zároveň dvoustranná čistá pozice mezi účastníkem a ústřední protistranou. Viz. též Dvoustranný netting, Multilaterální čistá pozice a pro vypořádání, systém multilaterálního vzájemného započtení pohledávek a závazků.

Jde o společnosti nebo jednotky, jejichž vlastnictví je soukromé, státní nebo smíšené, které jsou založené v různých zemích a vzájemně propojené tak, že jedna nebo více z nich může vyvíjet významný vliv na činnost druhých, zvláště s ohledem na společné využívání znalostí a zdrojů.