EDUPROB veřejnost

odborný názor na danou problematiku

vědní disciplína, která se zabývá odchylnými, nenorm. život. pochody a jevy

vnímání

neúčinná látka pro nemocného k porovnání účinnosti léku

proces vytváření dočasných nervových spojů; nejjednodušší formu učení: jakýkoli podnět B (neutr, nepodmíněný, podmíněný) je-li přiměřeně dlouho spojován (předchází, opožďuje se, je paralelní) s podnětem A vyvolávající reakci, se stane podnětem podmíněným, podnět B vyvolává odpověď (původně A)

dohadovat se

a) prezentace nepodm. podnětu před, současně nebo po podnětu podm.; b) upevnění zážitku, představy, děje; c) konfigurace podnětu pro jedince příjemná či nepříjemná; d) činnost, objekt, děj, kt. uspokojuje, snižuje potřebu; e) chování u něhož je pravděp. výskytu vyšší; f) informace o chování zpětnou vazbou

zaměřený na efekt, na užitek

uplatňován v tzv. činné škole W. Jamese; přesvědčení, že aktivita, vůle a prospěšnost jsou postuláty vývoje člověka

projekce ve směru klient – terapeut; v psychoanal. zákl. mechanismus léčby, pacient přenáší na terapeuta své minulé zkušenosti, vztahy, city; vznik přenosové neurózy

nahrazení jednoho cíle jiným, afekt (agrese, pozit. pocit) nesměřuje k příčině afektu (frustrace, potěšní), ale k jiné osobě

předcházení nežádoucím jevům, úrazům, nemocem

viz princip slasti

sklon vyhledávat slast a vyhýbat se bolesti; v hlubinné psych. základní motivace člověka v ranném dětství, tento sklon se během vývoje dostává do rozporu principem reality (pudy proti morálce); k ovládání slasti a dosahování nejvyššího uspokojení dochází tvořivostí, uměním

výsada

výjimečnost

včasné vyhledání a diagnostika začínajících chorob

odhad budoucího vývoje choroby či výsledku léčby

a) v psychoanal.  obranný mechanismus neuvědomovaného přenášení subjektivních, popř. podvědomých přání, motivů a pocitů na na jiné osoby či sutace; b) viz testy projekční

v psychoanal. přenášení subjektivních, popř. nevědomých přání, motivů a pocitů na jiné osoby či situace (využ. při projekčních testech)

prohlašovaný

projekce ve směru terapeut – klient

to, co vzniká z psychických podnětů

souhrnné označení směrů v psychologii, pronikající do podvědomých a nevědomých procesů úrovní psychiky a snaží se postihnout pudově dynamické vztahy v emoční a volní oblasti (Freud, Adler, Jung). Zdůrazňuje pudy, motivy a síly, kt. procesy vyvolávají.

zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychol. expertizami pro soudní potřeby

psychicky navozené tělesné projevy

zkoumá těl. poruchy, nemoci psychogenního původu; žaludeční a dvanácterníkové vředy, vyrážky, poruchy trávení apod.

látky mající vliv na psychiku, látky které činnost psychiky upravují (hysteps) nebo mění – alterující (halucinogeny)

ozn. pro energii n. cílenou činnost až nutkání, vyvěrající ze základních životních potřeb (někdy ztotožněno s instinktem). a) monistický přístup sex, Freud, moc Adler; b) pluralistický p. 6 zděděných zákl. reflexů; c) kombinace působí řada pudů kt. nelze členit a určovat. Etologie: pud je specif. zdroj energie, kt. vzniká rytmicky, a který vede ke stavu vnitřní tenze (podráždění) – startér chování. K. Lorenz: psychohydraulický model pudů. Tinbergen: instinktivní chování je projev vrozených automatismů char. vybavitelností, vrozeností, stabilitou.