EDUPROB veřejnost

znovuprožití patogenních emočních zážitků, potlačených emocí, s odpovídajícím emočním doprovodem; cílem je uvolnění emočního napětí

psych. činnost, pomocí níž jsou odkrývány podstatné vlastnosti předmětů n. vztahy mezi nimi; způsob myšlenkového postižení předmětu, jehož pomocí vymezujeme urč. stránku či vlastnost věcí, kt. bychom smyslově neodlišili; výledkem jsou pojmy, kt. nelze vnímat n. si představit

zobecněný, vyvozený, nevázaný na určité případy

nadměrné požívání toxických látek (alkohol, káva, tabák. léky aj.) -bez návyku, s návykem, dále jednorázový, opakovaný, příležitostný, pravidelný, periodický

obecná vlastnost organismů přizpůsobovat se podmínkám, ve kt. existují; psychol. zahrnuje přizpůsobení se chování, vnímání, myšlení, postojů; poruchy chování jsou pak chápány jako ztroskotání adaptace

přiměřený, odpovídající

vpravování se do nových životních situací, specif. případ adaptace; aktivita subjektu při vynaložení sil na překonání předchozího způsobu jednání

doplňková léčebná technika (psychofarmaka)

pokyny k testu vyhodnocování testu práce s testem 1h až několik let (Rorschachův test)

silný, krátce probíhající citový stav (hněv, zděšení, radost, nadšení…), projevuje se zrychleným dýcháním a tepem, zčervenáním (stenický), zpomal. dechem a tepem, zblednutí (astenický)

emoční procesy duševního života; schopnost reagovat city a emocemi

vybití nevědomých emočních impulsů v jednání

úmyslné zveličování příznaků nemoci

zážitek dostavující se při vyřešení problému, pochopením vzájemných vztahů (vhled)

(A. Comte) nesobecký charakter mezilidských vztahů; projevuje se myšlením, cítěním a jednáním, které bere ohled na ost. lidi

současný výskyt protichůdných tendencí v psych procesech

současný výskyt extraverze a introverze u jednoho člověka

stadium vývoje anální: v psychoalnal. studium vývoje, kdy je vybíjení libida soustředěno na řitní oblast – potěšní z nucení na stolici, z vyměšování (sexualita infantilní) 1,5 do 3 let

předchorobí, dg. metoda shromažďující všechny údaje a okolnosti, které vedly k nemoci

neschopnost člověka prožívat potěšení a radost (např. u depresí)

(C.G.Jung) termín pro dva základní archetypy přítomné v mysli člověka: ženský (anima), mužský (animus)

předjímání urč. procesů, jevů n. dějů, kt. teprve nastanou; předem vytvořená představa

praobraz, pravzor, Jungův termín pro nejstarší a typické zkušenosti lidstva, projevuje se ve fantaziích a snech; jsou to pravzory lidského jednání a usilování, pocitů a poznání; jednotlivé archetypy skládají kolektivní nevědomí

schopnost prosadit se bez zjevné agresivity; zal. na dostatečné  sebevědomí

vztah mezi duš. obsahy (představa, pojem, pocit - v elementové asociační teorii jsou situace: splývání (simultánní), přizpůsobování, kombinace a následnost (sukcesivnost) - zvláštním případem je dle IPP podmíněný reflex (korové propojení nerv. vzruchu) a. SILNÁ, SLABÁ, VOLNÁ

(K. Lewin) očekávaná úroveň vlastního výkonu, na základě předchozího výkonu (úspěch?, zklamání?), úspěch a. úroveň zvyšuje a naopak

slabší těl. nervová či duš. konstituce viz. též NEURASTENIE: nervová slabost, druh neurózy, snadná únavnost, nespavost, poruchy soustředění, depres. nálada PSYCHASTENIE: (Janet) neuróza projevující se nerozhodností, pochybovačností, fobiemi, únavností, bolestni hlavy, nespavostí

přitažlivost

pohroužení se do vnitřního života převládá nad vztahem ke skutečné realitě; egocentrické, nerealistické myšlení, snění

schopnost člověka řídit své volní jednání; vědomé úsilí o dosažení stanoveného cíle; též přijetí spol. norem, kt. se pak stanou součástí autoregulačního systému jedince