Útlum

inhibice, tlumení

  1. útlum činnosti celého organizmu nebo jeho části, únavou, farmakologicky aj.
  2. psychický stav, který snižuje nebo zcela blokuje pohnutky, motivaci k činnosti nebo činnost samotnou, např. zákazem, zábranou, při strachu, úzkosti, pocitech viny, méněcennosti. Útlum umožňuje obnovu energie, obnovuje funkční pohotovost, zdokonaluje komunikační činnost, zlepšuje udržování rovnováhy.
    (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004)

» Slovník pro speciální pedagogy