slovní nebo mimoslovní působení jednoho jedince na druhého, popř. na více osob (heterosugesce) či na sebe sama (autosugesce). Důsledkem sugestivního působení je bezděčná, automatická reakce. Účinnost sugesce se zvyšuje při snížené kontrole vědomí. Myšlenky, které jsou předmětem sugesce, však nesmějí být v přímém rozporu s dosavadním poznáním jedince. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium, Liberec 2001; Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha: Portál 2004)