léčení duševních chorob a hraničních stavů psychologickými prostředky, tj. slovem, gestem, mimikou, mlčením, příp. úpravou prostředí. Je jedním z účinných způsobů psychické pomoci plánované, promyšlené a prováděné odborníky. Vyžaduje talent, schopnost improvizace a intuici, je vždy úsilím k odpovědnosti, snahou rozšířit subjektivní svět pacientových hodnot. Ve světě existují různé psychoterapeutické směry. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001; Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)