je jeden z medicínských (lékařských) oborů. Zabývá se stejně jako klinická psychologie prevencí, diagnostikou a terapií duševních poruch a nemocí. V diagnostice využívá především klinických metod. Základním léčebným prostředkem je medikamentózní léčba (psychofarmaka). Termín prvně použil něm. lékař Johann Christian Reil (1803) v pojednání o projevech šílenství „Rapsodie o duševních nemocech“. (Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001; Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)