Paměť neúmyslná

(spontánní, bezděčná) je počáteční formou paměti, která převažuje v dětství a vede k uchování osobně atraktivních informací. Neklademe si za cíl něco si zapamatovat a nepoužíváme k tomu ani zvláštních prostředků podporujících zapamatování, do vědomí se dostávají tedy i takové zážitky, které jsme neměli v úmyslu zapamatovat a vybavovat. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004; Švingalová, D.: Kapitoly z psychologie. I.díl, studijní texty pro distanční studium; Liberec 2001; Vágnerová, M.: Úvod do psychologie; ÚMV pro UK HTF; Praha 1996)

» Slovník pro speciální pedagogy