Dysortografie

specifická porucha učení, která se projevuje v oblasti pravopisu. Zpravidla dochází k záměnám krátkých a dlouhých samohlásek, tvrdých a měkkých slabik, sykavek, vynechávání, přidávání či zaměňování písmen či slabik, psaní slov dohromady. Často se objevuje spolu s dysgrafií nebo specifickými poruchami výslovnosti. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)

» Slovník pro speciální pedagogy