proces, jímž jedinec v průběhu vývoje překonává centraci, vázanost vnímání a myšlení na jediný, zejména smyslově nápadný aspekt situace, tj. konkrétnost myšlení nebo vázanost na svou osobu, tj. překonává (dětský) egocentrizmus. (Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník; Portál; Praha 2004)