2. Diagnostické metody

2.3. Psychologické diagnostické metody

Použití psychologických metod je vyhrazeno kvalifikovanému psychologovi (jde hlavně o testy inteligence, osobnosti a projektivní testy).

Pokud učitel potřebuje znát charakteristiky žáka zjistitelné pouze psychologickým testem, obrací se na pedagogicko psychologickou poradnu. Dále existuje řada dalších testů a dotazníků, které mají širší použití (zájmové a motivační dotazníky, didaktické testy, diagnostika sociálních vztahů, výchovného stylu rodiny apod.), z nichž některé může používat i učitel a výchovný poradce. V případě postiženého žáka je třeba se obrátit na speciálně pedagogické centrum (zjištění míry a typu postižení, specifické poruchy učení, např. čtecí test, test laterality, hyperaktivita a poruchy pozornosti apod.).

Psychologické diagnostické metody můžeme dělit podle předmětu, na který jsou zaměřeny nebo podle způsobu, jakým diagnostická data zjišťujeme. V následujícím přehledu se zaměříme hlavně na typ zjišťovaných dat.

Výkonové testy
Jde o nejrozšířenější typ psychologických metod a pokud se v laické veřejnosti hovoří o psychologických diagnostických metodách, většinou mají lidé na mysli právě výkonové testy. V testu lze měřit dosažený výkon, zpravidla je na jednu otázku pouze jedna správná odpověď. Tyto testy používá pouze kvalifikovaný psycholog. Jedná se o testy:

  • obecné inteligence
  • schopností
  • dovedností
  • úrovně paměti a pozornosti.

Protože jsou výsledky výkonových testů dobře kvantifikovatelné, jsou vyjadřovány v podobě kvocientu, nejznámější je IQ neboli inteligenční kvocient, dále čtecí kvocient apod. Kvocient je číslo, které udává vzájemný poměr dvou hodnot téže veličiny, zde se jedná o výsledky ve výkonovém testu. Přeneseně známe také např. sociální kvocient, emoční kvocient apod., které nejsou samozřejmě vyjádřením výkonů, ale frekvence výskytu určitých projevů.

Testy osobnosti
Jsou určeny ke zjišťování celkové struktury osobnosti a jejích jednotlivých oblastí. Nejčastěji mají podobu dotazníků, lze též použít kresebné techniky. Projektivní testy osobnosti může používat pouze psycholog, který má k tomu příslušný výcvik. Vyznačují se minimálně strukturovanými výchozími podněty, aby bylo možné podle reakcí vyšetřované osoby proniknout do hlubších vrstev osobnosti. Vyhodnocení výsledků je velmi náročné na interpretaci.

Diagnostika motivace
Diagnostika motivace vychází z psychologického pojetí motivace, diagnostické metody se nejčastěji zaměřují na zjišťování potřeb, jejichž uspokojování žáka motivuje ke školní práci. Učitel může s těmito výsledky pracovat s užitkem, protože mu naznačují, jakým způsobem by měl zaměřit didaktické postupy pro získání zájmu a aktivity žáků. Zpravidla jsou používány dotazníky, některé z nich obecnější, jiné zaměřené na specifické potřeby - např. dotazník výkonové motivace. Některé dotazníky jsou konstruovány tak, že jsou použitelné i učitelem k diagnostice i autodiagnostice. Ke zjišťování motivace lze rovněž použít metody zaměřené na zjišťování zájmů žáka. Dalšími doplňujícími metodami mohou být dotazníky a sebehodnotící škály zjišťující sebepojetí žáka a jeho aspirační úroveň, které s motivací velmi úzce souvisejí.

Velmi častou oblastí diagnostiky, zvláště ve školním prostředí, je diagnostika sociálních vztahů a sociálního klimatu. Celá tato oblast je popsána v textu Diagnostika a práce se školní třídou, na který odkazuji.